Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.
Lídři na summitu G20 uctili památku Gándhího, účastnili se Biden i Lavrov
Lídři G20 dostali od indického premiéra při pietě na krk šály z domácí ručně tkané látky, která byla jedním z Gándhího symbolů boje za nezávislost Indie na Británii. Představitelé pak drželi u památníku minutu ticha, uvedla agentura DPA.
Při příchodu k památníku, jemuž vévodil čtverec vyskládaný ze žlutých a oranžových květin, šli v čele skupiny Módí a americký prezident Joe Biden. Ten krátce poté odcestoval prezidentským speciálem Air Force One na oficiální návštěvu Vietnamu, a vynechal tak poslední část summitového programu.
Památník navštívil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na setkání G20 zastupoval šéfa Kremlu Vladimira Putina. To je změna proti loňskému setkání na Bali, které bylo již poznamenáno ruskou útočnou válkou na Ukrajině a odkud Lavrov odešel na konci prvního dne summitu, píše DPA.
Příští summit v Brazílii
Indie následně předala předsednictví ve skupině G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok a chce se zaměřit například na boj s chudobou či udržitelný rozvoj. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva podle agentury AFP na okraj summitu řekl, že pokud Putin „přijede na summit do Brazílie, tak není důvod, aby byl zatčen“. Jeho výrok je v rozporu s názorem západních zemí. Cesty ruského vůdce do zahraničí jsou značně omezené kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska.
Putinovu nepřítomnost na summitu kritizoval podle agentury Reuters i nejmenovaný účastník jednání za Evropskou unii. „Rusko se mělo účastnit, prezident Putin měl sedět u stolu a poslouchat kritiku ze strany evropských a světových lídrů. On se ale rozhodl nepřijet a neúčastnit se,“ konstatoval unijní činitel.
Během prvního dne jednání proběhla tvrdá diskuse o formulaci pasáže o válce na Ukrajině v závěrečné deklaraci. Shoda se nakonec našla, Západ ji považuje za úspěch, Kyjev za příliš slabou.
Lavrov kritizoval Západ
Francouzský prezident Emmanuel Macron si na závěrečné tiskové konferenci summitu podle AFP postěžoval, že se jednání dostatečně nevěnovalo klimatickým otázkám. Italská premiérka Giorgia Meloniová ocenila indické předsednictví a dodala, že summit nebyl lehký, uvedla agentura ANSA. Lavrov brífink využil ke kritice Západu. Země globálního Jihu podle něj zabránily, aby dění na Ukrajině zastínilo agendu ekonomického setkání.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po summitu řekl, že vyloučit Rusko z jednání o černomořské obilné dohodě by nebylo dlouhodobě udržitelné. Rusko, Ukrajina a Turecko budou o dohodě, od níž Moskva odstoupila v červenci, dál jednat, avizoval Erdogan. Její obnovení podle něj není beznadějné.
Erdogan podle Reuters navrhl, aby členství v Radě bezpečnosti OSN nebylo stálé, ale rotující. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou Velká Británie, Francie, USA, Rusko a Čína. Dalších deset členů je nestálých a jsou voleni na dva roky.
Jednání o F-16
Erdogan na tiskové konferenci po summitu také řekl, že se sešel s Bidenem a že spolu jednali o prodeji stíhacích letounů F-16 Turecku. Šéf Bílého domu podle něj dal do souvislosti dodávky těchto letounů s postupem Turecka při ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Takový přístup nás vážně znepokojuje,“ uvedl Erdogan.
Švédsko a Finsko přihlášku do NATO podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko a Maďarsko. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl, že Ankara a Budapešť v této věci úzce spolupracují. Ankara o prodej stíhaček F-16 a vybavení pro modernizaci letounů, které už ve výzbroji má, požádala v říjnu 2021. Hodnota obchodu je dvacet miliard dolarů (456 miliard korun).
