Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.
V Dillí se potkali na deset minut, a odmítají to nazvat oficiálním jednáním. I tak si americký a ruský ministr zahraničí v prvním osobním kontaktu od vpádu Rusů na Ukrajinu řekli to hlavní. Antony Blinken Moskvu ostře vyzval k ukončení války a k jaderné odpovědnosti. Sergej Lavrov ho nazval pokrytcem a vyděračem.
„Řekl jsem (ruskému) ministrovi zahraničí: Ukončete tuto agresivní válku. Vyzval jsem Rusko, ať vezme zpět své nezodpovědné rozhodnutí a vrátí se ke smlouvě Nový START, která ověřitelně omezuje jaderné arzenály USA a Ruské federace,“ zmínil Blinken.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na to reagoval slovy: „Utrpení druhých se netýká toho, co děláme na Ukrajině na svou obranu. Utrpení je způsobeno sankcemi, politikou vydírání, politikou diktátu, kterou Západ razí.“
Konflikt na Ukrajině nutí země ukázat své smýšlení. Rusko je značně izolované. Označuje za spojence Čínu, ta to ale příliš nepotvrzuje. Indie se velmi snaží zachovat neutralitu. Moskvu otevřeně podporují země jako KLDR, Sýrie, Nikaragua nebo Mali. Moskva se totiž staví do role ochránce chudého globálního jihu, kde posiluje diplomatické aktivity.
„Naši přátelé v Africe, Asii a Latinské Americe velmi dobře rozumějí tomu, co se děje. Události a procesy, které se odehrávají, jsou výsledkem geopolitických her Spojených států a jejich spojenců s cílem uchovat si hegemonii ve světě,“ komentoval to v únoru v Súdánu Lavrov.
Ministr Blinken cestou do Dillí mluvil s lídry pěti středoasijských postsovětských zemí. „(Ruský) Prezident (Vladimir) Putin zneužil energetiku jako zbraň a potraviny jako zbraň. Odepírá energii zemím, které jsou proti jeho agresi na Ukrajině,“ řekl k tomu.
Na okraj G20 pak jednal americký ministr s klíčovými zeměmi indo-pacifického regionu, tedy Indií, Japonskem a Austrálií. Kromě odsouzení Ruska nepřímo napomenuli Čínu za zvyšování napětí v Jihočínském moři.
Indický premiér zalitoval, že geopolitické napětí jednání G20 poznamenalo. Ukrajina podle něj tentokrát zastínila udržitelný rozvoj i potravinovou a energetickou bezpečnost, na které chtěl schůzku zaměřit.
Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov v pořadu Horizont ČT24 řekl, že Čína a Indie mají vlastní zájmy, vlastní agendu a domnívají se, že za současného poměru sil jsou dostatečně silnými hráči na to, aby začaly prosazovat své priority.
„A mají pocit, který z jejich pohledu může být oprávněný, že až příliš dlouhou dobu tahaly za kratší konec provazu a nyní se snaží zobchodovat svou pozici, která je silnější než kdy dříve.“
Romancov upozornil, že ruská i americká diplomacie jsou nyní velmi aktivní a jsou připraveny nabízet zemím, o které mají zájem, něco, co by je mohlo navnadit k tomu, aby je následovaly. V dobách studené války mnozí diktátoři využívali toho, že byly póly jen dva a když jejich představy přestal reflektovat Washington, tak je velice ráda začala reflektovat Moskva – a obráceně.
Dnešní svět je z tohoto pohledu složitější, protože silných zemí, které jsou schopny něco nabídnout, je více, uvedl Romancov. „Ale boj o globální jih, jak nyní říkají Rusové, nepochybně probíhá,“ dodal.
