Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Zvolený prezident prohlásil, že navrátí do země respekt k zákonu. „Chile vyhrálo… Naděje na život beze strachu vyhrála,“ řekl v prvním povolebním projevu Kast.

Devětapadesátiletý právník Kast, který se prezidentem Chile stane v březnu, slíbil v noci na pondělí v prvním povolebním projevu velké změny, protože země podle něj čelí vážným problémům. Dodal, že prioritami jeho vlády bude snížení kriminality a boj s drogovými gangy, posílení ekonomického růstu a přísná migrační politika. V kampani Kast sliboval masové deportace migrantů, kteří do země přišli nelegálně.

Kast zdůraznil, že výsledky práce jeho vlády se nedostaví hned a že to vyžaduje vytrvalost, sílu a moudrost. „Bude to tvrdý rok, velmi tvrdý, protože státní finance na tom nejsou dobře,“ uvedl Kast, který v kampani sliboval nižší sazbu daně z příjmu právnických osob a výrazné škrty v rozpočtu. Snížení sociálních výdajů by mohlo vyvolat protesty v ulicích. „Nemám problém s tím, když mladí lidé demonstrují,“ řekl v povolebním projevu Kast, ale varoval, že nebude tolerovat žádné narušení veřejného pořádku.

Chile zažilo na přelomu let 2019 a 2020 sociální nepokoje, které si vyžádaly tři desítky obětí. Jejich důvodem byla sociální nerovnost a malá role státu ve zdravotnictví a školství, protestující volali též po reformě penzijního systému.

Kast v povolebním projevu řekl, že rezignuje na členství v Chilské republikánské straně (PRCh), kterou v roce 2019 založil, protože chce být prezidentem všech Chilanů. V listopadu se v zemi konaly i parlamentní volby, po nichž PRCh nebude mít většinu v zákonodárném sboru.

Kastova rodina byla spojena s nacisty i Pinochetem

V noci na pondělí vyšli do ulic chilské metropole Kastovi příznivci, kteří mávali chilskými vlajkami, ale někteří přinesli i portréty Pinocheta a skandovali „Pi-no-chet, Pi-no-chet“. Pinochetova vláda dodnes Chilany rozděluje, mnozí ho oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu před komunismem.

Během Pinochetova režimu ale bylo popraveno či zmizelo přes tři tisíce lidí a další tisíce jeho oponentů byly mučeny. Pinochet zemřel v roce 2006 ve věku 91 let, aniž byl za své zločiny potrestán.

Kast se v minulosti vyjadřoval pozitivně o Pinochetově vládě a odmítal, že by šlo o diktaturu. Pinochet skončil v úřadu prezidenta v roce 1990 poté, co Chilané v referendu v roce 1988 jeho vládu odmítli. Kast, jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a jehož starší bratr byl začátkem 80. let za Pinocheta ministrem, tehdy podle deníku El País hlasoval pro pokračování Pinochetovy vlády.

Kast prohrál první kolo voleb, pak ale sjednotil pravicové voliče

Kastovi pomohly k nedělnímu vítězství hlasy voličů dalších pravicových kandidátů, kteří do rozhodujícího klání nepostoupili. V prvním kole volilo pravicové kandidáty asi sedmdesát procent voličů a třetí skončil rovněž pravicový politik Franco Parisi. Kasta podpořil pro druhé kolo krajně pravicový politik Johannes Kaiser a zástupkyně tradiční pravice Evelyn Mattheiová.

V listopadovém prvním kole dalo jedenapadesátileté Jaraové hlas 26,85 procenta voličů, zatímco devětapadesátiletý Kast, který na prezidenta kandiduje potřetí, získal 23,93 procenta hlasů.

Jaraová uznala porážku. Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním během pondělí sejde k domluvě o předání úřadu. Ten má Kast převzít v březnu 2026.

Američané přivítali Kastovo zvolení

Jako první zahraniční lídr gratuloval Kastovi prezident sousední Argentiny Javier Milei, který rovněž patří k Trumpovým politickým souputníkům.

K vítězství Kastovi pogratuloval i americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA jsou přesvědčeny, že Chile bude s Kastem v čele „prosazovat společné priority, zejména posilování veřejné bezpečnosti, skoncování s ilegální migrací a oživení našich obchodních vztahů“, uvedl Rubio v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 31 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 55 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 4 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.