Augusto Pinochet

Chilská justice svolila k dalšímu pokusu o objasnění okolností, za nichž v roce 1973, krátce po státním převratu vedeném pozdějším diktátorem Augustem Pinochetem, zemřel básník Pablo Neruda. Část jeho příbuzných i Chilanů je přesvědčena, že levicový nobelista byl zavražděn vznikajícím Pinochetovým režimem. Otázka, zda šlo o smrt na politickou objednávku, se řeší opakovaně – a zatím bez jednoznačného závěru.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Levicový politik Gabriel Boric bude novým chilským prezidentem. Po sečtení 99 procent hlasů vede ve druhém kole s výrazným náskokem 56 procent na republikánského kandidáta José Antonia Kasta. Boricův program, se kterým šel do voleb, slibuje posílení role státu zejména ve zdravotnictví a školství, mimo jiné chce odpustit dluhy vysokoškolákům, kteří si na své studium půjčili u bank.

V Itálii byl zatčen Němec Reinhard Doring Falkenberg (75), jehož 16 let hledaly chilské úřady kvůli obvinění z únosu. Toho se měl dopustit v 70. letech minulého století, kdy žil s dalšími německými emigranty v osadě zvané Colonia Dignidad, využívané i chilským diktátorem Augustem Pinochetem k věznění a mučení odpůrců jeho režimu.

Chilané o víkendu zřejmě udělali definitivní tečku za diktaturou Augusta Pinocheta. Skončila před více než třiceti lety, v zemi ale stále platí ústava z doby Pinochetovy vlády. Ve dvoudenních volbách vybrali členy shromáždění, které sepíše novou ústavu. Zástupci vládní pravice v něm podle dosavadních výsledků, o nichž po sečtení dvou třetin hlasů informovala agentura EFE, obsadí necelou třetinu křesel, většinu získali zastánci změn. Týkat se mají zejména větší role státu v sociální oblasti, práv žen či uznání domorodých národů. Chilané volili i radní, starosty a guvernéry.

Obyvatelé Chile se v nedělním referendu jasně vyslovili pro vytvoření nové ústavy, která by měla nahradit tu současnou pocházející z doby diktátora Augusta Pinocheta. Pro změnu bylo více než 78 procent voličů, informovala agentura AFP po sečtení téměř všech hlasů.

Už tři oběti si vyžádaly nepokoje v Santiagu de Chile vyvolané úterním incidentem, při němž policejní auto před stadionem přejelo a zabilo fotbalového fanouška. V pátek protestující v reakci na jeho smrt zapálili supermarket, kde se udusil muž, píše agentura AFP. Jihoamerickou zemí zmítají nepokoje od podzimu, do ulic ženou Chilany hlavně ekonomické problémy v čele s nerovností ve společnosti.

V Chile už měsíc zuří pouliční násilí, které si vyžádalo dvě desítky životů, stovky zraněných a miliardové hospodářské škody. Lidé se do práce a domů dostávají v šestimilionové metropoli Santiago de Chile i několik hodin. Pomoc jim teď nabízejí tisíce majitelů aut.

Chilané budou moci v dubnu příštího roku rozhodnout prostřednictvím referenda o reformě ústavy, která vznikla už za doby diktatury Augusta Pinocheta. Oznámil to předseda chilského Senátu Jaime Quintana po několikahodinovém parlamentním vyjednávání. Výraznou změnu ústavy slíbil minulý týden prezident Sebastián Piňera v reakci na několikatýdenní protivládní protesty.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V chilské metropoli Santiago de Chile platí výjimečný stav a noční zákaz vycházení. Poprvé od pádu Pinochetova režimu v ulicích hlídkují vojáci. Úřady tak reagují na násilné protestní akce, které vypukly v posledních dnech v reakci na zdražení jízdenek na metro. Tři lidé při nepokojích uhořeli. Prezident Sebastián Piňera už zvýšení cen jízdenek odvolal.