Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.
Pokud zvítězí odpůrci návrhu, v platnosti zůstane ústava z roku 1980, která byla přijatá za diktatury Augusta Pinocheta a od té doby doznala několik desítek úprav. Podle místních médií ale panuje politická shoda na tom, že země nový základní dokument potřebuje.
Novou ústavu dalo dohromady shromáždění, jehož členy vybrali Chilané loni v květnu ve volbách. Většinu získali nezávislí a levicoví kandidáti patřící tehdy k opozičním stranám. V prosinci pak šestatřicetiletý levicový politik Gabriel Boric vyhrál prezidentské volby a stal se nejmladší hlavou státu v historii země.
Boric, který je horlivým zastáncem nynějšího návrhu, v červenci uvedl, že v případě negativního výsledku by začal celý proces znova, včetně voleb ústavodárného sněmu.
Kritika: Shromáždění, které ústavu vypracovalo, není reprezentativní
Podle agentury Reuters je proti návrhu podle průzkumů asi 46 procent Chilanů, pro by se vyslovilo 37 procent a 17 procent lidí zůstává nerozhodnutých.
List Financial Times (FT) na svém webu uvádí, že proti nové ústavě je 57 procent lidí, zatímco podporovatelů je 43 procent. Zároveň ale dodává, že tyto údaje může zkreslovat skutečnost, že účast v referendu je povinná.
FT dávají nedostatečnou podporu pro novou ústavu do souvislosti s tím, že Ústavní shromáždění, které dokument vypracovalo a o jehož složení se rozhodlo za nízké volební účasti 43 procent, bylo kritizováno za to, že není dostatečně reprezentativní. Dominuje v něm levice a mnozí z těch, kteří kandidovali jako nezávislí, se ukázali jako radikální aktivisté. Parlament je přitom rovnoměrně rozdělen mezi levici a pravici.
Nedělní hlasování navíc přichází uprostřed rekordní inflace a prudkého ekonomického zpomalení.
Politolog Robert Funk uvádí, že zatímco protesty v roce 2019 se soustředily na sociální politiku a požadavky rovnosti, návrh ústavy se místo toho zaměřuje na aspekty identity, regionalismus a životní prostředí. „Lidé na to nyní reagují. . . mnoho Chilanů má pocit, že se určitým skupinám dostalo přednostního zacházení,“ citovaly ho na svém webu FT.
Ústava mluví o klimatické krizi
Text nové chilské ústavy má 388 článků a 57 přechodných ustanovení, stal by se tak jednou z nejdelších ústav na světě. Rozhodovat o něm může patnáct milionů voličů a podle mnohých jde o nejdůležitější plebiscit od toho v roce 1988, v němž Chilané rozhodli o konci Pinochetovy vlády.
Návrh ústavy na rozdíl od té současné zejména mění postavení státu a zaručuje široká sociální práva. „V současné době hraje stát vedlejší roli, hlavním aktérem, který řeší potřeby lidí, je trh,“ vysvětlila Pamela Figueroaová ze Santiagské univerzity (Usach). „I v sociálních právech se v dosavadní ústavě klade větší důraz na svobodu v přístupu ke školství či zdravotnictví než na samotné právo na zdraví a vzdělání,“ dodala.
Návrh chilské ústavy je i v mnoha ohledech průkopnický. Například klade velký důraz na ochranu přírody či zakotvuje právo na „digitální připojení“. Podle deníku El País by šlo o první ústavu na světě, která zmiňuje klimatickou krizi a vládě v této souvislosti ukládá povinnost „přijmout preventivní a zmírňující opatření“. Nově se také voda má stát „národním vlastnictvím“ a stát bude jejím správcem, vzniknout má Národní agentura pro vodu.
Práva původních obyvatel
K nejdiskutovanějším tématům nové ústavy patřila práva domorodých národů, které tvoří asi třináct procent z devatenácti milionů obyvatel Chile a které současná ústava ani nezmiňuje. Deset etnik ale uznává zvláštní zákon o domorodých obyvatelích z roku 1993.
Právě práva těmto etnikům v návrhu patří podle průzkumů k hlavním argumentům odpůrců textu, kteří se obávají ohrožení územní jednoty státu. Návrh totiž zakotvuje i právo na autonomii či pluralitní soudnictví, tedy že mají vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodých obyvatel, jejichž kompetence má stanovit zákon (i nad nimi by ale měl mít pravomoc Nejvyšší soud).
Podle zastánců návrhu je text i dlouho odkládanou a potřebnou dohodou o „sdílení moci“ mezi státem a domorodými národy a může přispět i k řešení historického, a v posledních měsících opět vyhroceného, konfliktu na jihu země. Araukánci (zvaní též Mapučové) tam bojují za vrácení půdy, jež patřila jejich dávným předkům, a radikálnější z nich při tom zapalují kamiony těžařských či stavebních firem.
Příslušnicí Mapučů, kteří jsou nejpočetnějším domorodým etnikem v Chile (asi jeden a půl milionu), je i lingvistka Elisa Loncónová, která od loňského července půl roku předsedala ústavodárnému shromáždění, jež novou ústavu sestavovalo.
Nová ústava ruší senát
Návrh nové ústavy rovněž po dvou set letech ruší horní komoru parlamentu, místo níž vznikne Sněmovna regionů s menšími pravomocemi. Dolní komora se přejmenuje na Sněmovnu poslankyň a poslanců a pravomoci jí naopak přibydou.
Nová ústava má rovněž zaručit genderovou rovnost a zmiňuje i práva sexuálních menšin a handicapovaných. Zaručuje také právo „svobodně se rozhodnout“ ohledně „vlastního těla, provádění sexu, rozmnožování či antikoncepce“. Tento článek při schvalování v ústavodárném sněmu ale vzbudil kritiku, že zakotvuje i právo na potrat, ale bez dalších podrobností, i proto byl doplněn ustanovením, že „tato práva upraví příslušný zákon“.
I řada dalších bodů z návrhu nové ústavy vyžaduje přijetí zákona či nemá začít platit okamžitě po vstupu ústavy v platnost. Například zrušení Senátu se v ní předpokládá k březnu 2026, volby do nové Sněmovny regionů se mají uskutečnit spolu s volbami do Sněmovny poslankyň a poslanců v listopadu 2025. Návrh rovněž předpokládá, že současný prezident, zvolený na období 2022–2026, nemůže kandidovat na hlavu státu pro následující období.
Lidé změny chtějí
Bez ohledu na výsledek ale Chilané změnu chtějí. Očekávají splnění požadavků v oblasti sociální agendy, které vynesly do popředí protesty z roku 2019 a které pomohly Boricovi do prezidentského úřadu, řekl agentuře Reuters Axel Callis, politický analytik společnosti TuInfluyes, která se zabývá výzkumy veřejného mínění.
Protestní hněv by tak podle něj mohl znovu vzplanout. „Pokud to nepovede k hlubokým změnám v oblasti sociálních práv, zdraví a důchodů, výbušná atmosféra zůstane.“
