Globální oteplování by se mohlo stát pro lidstvo „katastrofickým“, pokud by nárůst teploty byl vyšší, než předpovídá většina modelů. Klimatická změna by ale také mohla spustit něco jako zatím nepředvídaný dominový efekt – kaskádu událostí, které by vedly k doposud neznámým dopadům. Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatického kolapsu“, upozorňuje mezinárodní tým vědců shromážděný kolem expertů z Univerzity v Cambridge.
Vědci vyzývají ke studiu „čtyř jezdců klimatické apokalypsy“
Tento tým navrhuje nový výzkumný program, který by mohl pomoci čelit špatným až nejhorším scénářům. Ty zahrnují důsledky od ztráty asi desetiny světové populace až po případné úplné vyhynutí lidstva.
V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), vědci vyzývají Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), aby věnoval budoucí zprávu katastrofickým změnám klimatu a podnítil tak výzkum v tomto podoboru a také o těch nejhorších možných rizicích informoval veřejnost.
„Existuje spousta důvodů domnívat se, že změna klimatu by se mohla stát katastrofickou i při mírném oteplování,“ uvedl hlavní autor práce Luke Kemp z cambridgeského Centra pro studium existenčních rizik. „Změna klimatu sehrála roli při každém masovém vymírání. Pomohla padnout říším a formovala dějiny. Dokonce i moderní svět se zřejmě přizpůsobil určité klimatické nice,“ řekl.
„Cesty ke katastrofám se neomezují jen na přímé dopady vysokých teplot, jako jsou extrémní povětrnostní jevy. Následné dopady, jako jsou finanční krize, konflikty a nové epidemie nemocí, mohou vyvolat další katastrofy a ztížit zotavení z potenciálních katastrof, jako je jaderná válka,“ varuje vědec.
Kemp a jeho kolegové tvrdí, že důsledky oteplení o tři stupně Celsia a více a související extrémní rizika zatím nejsou dostatečně prozkoumány.
Život v nesnesitelném vedru
Modelování provedené týmem ukazuje, že oblasti extrémních veder (průměrná roční teplota přes 29 stupňů Celsia), by mohly do roku 2070 obývat asi dvě miliardy lidí. Tyto oblasti patří nejen k nejhustěji osídleným, ale také k politicky nejkřehčím.
„Průměrná roční teplota 29 stupňů v současnosti postihuje asi 30 milionů lidí na Sahaře a na pobřeží Mexického zálivu,“ uvedl spoluautor výzkumu Čch' Sü z Nankingské univerzity. „Do roku 2070 se tyto teploty a jejich sociální a politické důsledky přímo dotknou dvou jaderných mocností a sedmi laboratoří s maximální ochranou, v nichž se nacházejí ty nejnebezpečnější patogeny. Existuje vážný potenciál pro katastrofální řetězové účinky,“ dodal.
Loňská zpráva IPCC naznačila, že pokud se atmosférický oxid uhličitý zdvojnásobí oproti předindustriální úrovni, pak existuje zhruba 18procentní šance, že teploty vzrostou o více než 4,5 stupně Celsia.
Kemp se svým týmem zprávy IPCC analyzoval a zjistil, že hodnocení Mezivládního panelu pro změnu klimatu se odklonila od vysokého oteplování a stále více se zaměřují na nižší nárůst teplot.
Navázal tak na předchozí práci, na níž se podílel a která ukázala, že scénáře extrémních teplot „nejsou dostatečně prozkoumány vzhledem k jejich pravděpodobnosti“. „O scénářích, které jsou nejdůležitější, toho víme nejméně,“ řekl Kemp.
Rozpad demokracií a nové zbraně
Tým, který stojí za článkem v PNAS, navrhuje výzkumný program, který se bude věnovat „čtyřem jezdcům klimatické apokalypsy“. Jsou to hladomor a podvýživa, extrémní počasí, konflikty a infekční nemoci.
Zvyšující se teploty podle nich představují hlavní hrozbu pro globální zásobování potravinami, přičemž se zvyšuje pravděpodobnost selhání světového potravinového systému, protože právě zemědělsky nejproduktivnější oblasti světa postihují kolapsy.
Horké a extrémnější počasí by také mohlo vytvořit podmínky pro vypuknutí nových nemocí, protože se mění a zmenšuje životní prostředí lidí i volně žijících živočichů.
Autoři upozorňují, že klimatický kolaps by pravděpodobně zhoršil další „vzájemně se ovlivňující hrozby“: od rostoucí nerovnosti a dezinformací po rozpad demokracie, a dokonce i nové formy ničivých zbraní umělé inteligence.
Jedna z možných budoucností, na kterou se v článku upozorňuje, zahrnuje „války o teplo“, v nichž budou velmoci bojovat jak o ubývající snesitelný prostor k životu, tak o experimenty, jejichž cílem je odklonit sluneční světlo a snížit globální teploty.
„Čím více se dozvídáme o fungování naší planety, tím větší je důvod k obavám,“ uvedl spoluautor studie profesor Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn. „Stále více chápeme, že naše planeta je stále důmyslnější a křehčí organismus. Abychom se vyhnuli katastrofám, musíme si je spočítat,“ dodal.
