Chilané si vybrali, kdo napíše novou ústavu. Mohla by zakotvit i práva žen či domorodých národů

Chilané o víkendu zřejmě udělali definitivní tečku za diktaturou Augusta Pinocheta. Skončila před více než třiceti lety, v zemi ale stále platí ústava z doby Pinochetovy vlády. Ve dvoudenních volbách vybrali členy shromáždění, které sepíše novou ústavu. Zástupci vládní pravice v něm podle dosavadních výsledků, o nichž po sečtení dvou třetin hlasů informovala agentura EFE, obsadí necelou třetinu křesel, většinu získali zastánci změn. Týkat se mají zejména větší role státu v sociální oblasti, práv žen či uznání domorodých národů. Chilané volili i radní, starosty a guvernéry.

Chilské Ústavodárné shromáždění bude podle deníku El País také prvním svého druhu na světě, v němž budou zastoupeny rovným dílem ženy a muži. Několik míst je v něm vyčleněno i pro domorodé národy. Kromě odbojných Araukánců budou o nové ustavě rozhodovat například i Kečuové či Rapanujci (obyvatelé Velikonočního ostrova).

„Pro Araukánce i další domorodé národy je to ,historická conquista'. Je důležité dostat do nové ústavy mezikulturní element, protože tento stát několik století nepřiznával oficiálně svůj multinárodní charakter,“ řekla agentuře AFP historička Cristina Moyanová z univerzity v Santiagu.

Nová ústava by měla explicitně zmínit, že v zemi žijí i domorodé národy. To by mohlo zmírnit protesty Araukánců (též nazýváni Mapučové), kteří na jihu země často demonstrují za navrácení půdy po svých dávných předcích.

Někteří místní komentátoři očekávají „feministickou“ ústavu. Shromáždění bude mít 155 členů, z toho sedmnáct míst pro domorodé obyvatelstvo. Zbylých 138 obsadí z poloviny muži a z poloviny ženy. Do nové ústavy by tak mohla být zakotvena rovnost mužů a žen v různých oblastech, například co se týče platů či účasti v politice.

Budou další země následovat?

Změna ústavy v Chile může ovlivnit i některé další jihoamerické země, které chilský, svého času ekonomicky velmi úspěšný, model převzaly, například Kolumbie, Peru či Ekvádor.

„V těchto zemích by se tak mohla rovněž rozpoutat diskuse o změnách,“ řekla BBC Mundo peruánská socioložka Lucía Dammertová. Proto bude i pro ostatní země důležité, kolik ze současného chilského modelu po změně ústavy přežije.

Za novou ústavu Chilané demonstrovali

Novou ústavu si vynutili Chilané masovými demonstracemi z podzimu 2019, při nichž protestovali zejména proti sociální nerovnosti a penzijnímu systému. Vadilo jim také, že stát hraje jen velmi malou roli při poskytování základních služeb občanům.

Nepokoje vláda zklidnila zahájením revize penzijního systému a vyhlášením referenda o nové ústavě. To se mělo původně konat před rokem, kvůli pandemii covidu-19 ale bylo odloženo na říjen.

Loni v říjnu tak Chilané při padesátiprocentní účasti v plebiscitu rozhodli téměř osmdesáti procenty hlasů, že novou ústavu chtějí a že ji vytvoří orgán s přímo zvolenými členy. Druhou možností bylo, že část členů vybere parlament.

Konečné referendum by mohlo být zhruba za rok

Nový sbor začne připravovat ústavu v červnu a bude na to mít zprvu devět měsíců, tato lhůta může být jednou prodloužena o tři měsíce. Zhruba v polovině příštího roku by se mohlo konat další referendum, v němž budou Chilané nový text schvalovat.

Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury (1973–⁠1990). Od té doby doznala na pět desítek úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud v USA zablokoval deportace opírající se o zákon z osmnáctého století

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Ztráta tolika mladých životů je nenapravitelná.“ Požár klubu v Severní Makedonii má desítky obětí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Úřady zatkly několik lidí, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Vláda vyhlásila sedmidenní státní smutek. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Odpor k vládě prostupuje napříč srbskou společností

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.
před 10 hhodinami

Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Mapa armády potvrzuje ústup Ukrajinců ze Sudži, píší média

Mapa zveřejněná ukrajinským generálním štábem potvrzuje stažení vojáků z okresního města Sudža v ruské Kurské oblasti. Informují o tom ukrajinská média. Moskva nyní usiluje o vytlačení posledních Ukrajinců z Kurské oblasti, píše agentura Reuters s odkazem na ruské činitele a proruské válečné blogery.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajinci nemůžou čekat s holýma rukama, říká Nerudová. Podle Foldyny se EU chová zbrkle

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...