Velikonoční ostrov

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Není sice známo, jak se sochy moai podařilo před staletími přesouvat po Velikonočním ostrově, ovšem už menší záhadou zůstává, jak se dostaly do půl světa vzdálené Evropy. Například do Britského muzea, které v posledních týdnech čelí zvýšenému nátlaku na vrácení dvou soch ze svých sbírek. Sociální sítě instituce zaplavily výzvy od uživatelů z Chile, pod nějž „Pupek světa“ spadá. Nejde o první ani poslední podobný požadavek mířený z někdejších kolonizovaných a vykořisťovaných území do evropských depozitářů.

Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa, hrozí až v roce 2100.

Na Velikonočním ostrově se vědcům podařilo objevit další z tamních známých monolitických soch zvaných moai. Našli ji na dně vyschlého jezera v jednom z vulkanických kráterů, kde pracovali na obnově tamních mokřadů, napsal deník The Guardian. Z kamene vytesanou hlavu velkou asi 1,6 metru hodlají dál nechat na místě nálezu.

Požár poškodil některé z ikonických soch na Velikonočním ostrově, známých jako moai, uvedly podle deníku The Guardian místní úřady. Plameny se na ostrově, který je chilským územím, šířily už od pondělí a v pátek se je podařilo uhasit. V archeologickém nalezišti s asi tisícem monolitických soch v podobě obřích hlav způsobily plameny nevratné škody, uvedli správci areálu v prohlášení. Požár byl nejspíše založen záměrně a zachvátil plochu přes sto hektarů. Podle agentury AFP bylo poničeno zhruba osmdesát soch.

Chilané o víkendu zřejmě udělali definitivní tečku za diktaturou Augusta Pinocheta. Skončila před více než třiceti lety, v zemi ale stále platí ústava z doby Pinochetovy vlády. Ve dvoudenních volbách vybrali členy shromáždění, které sepíše novou ústavu. Zástupci vládní pravice v něm podle dosavadních výsledků, o nichž po sečtení dvou třetin hlasů informovala agentura EFE, obsadí necelou třetinu křesel, většinu získali zastánci změn. Týkat se mají zejména větší role státu v sociální oblasti, práv žen či uznání domorodých národů. Chilané volili i radní, starosty a guvernéry.