Na Velikonočním ostrově našli další sochu moai. Ukrývala se ve vulkanickém kráteru

Na Velikonočním ostrově se vědcům podařilo objevit další z tamních známých monolitických soch zvaných moai. Našli ji na dně vyschlého jezera v jednom z vulkanických kráterů, kde pracovali na obnově tamních mokřadů, napsal deník The Guardian. Z kamene vytesanou hlavu velkou asi 1,6 metru hodlají dál nechat na místě nálezu.

Sochu odkryl tým dobrovolníků koncem února a pro odborníky je objev důležitý i kvůli výzkumu měnících se přírodních podmínek na ostrově ležícím v Tichém oceánu asi 3500 kilometrů západně od Chile.

„Je to podle mého názoru poprvé, co se podařilo něco objevit v sopečné pánvi. Domnívám se, že se najdou i další (sochy),“ citovala agentura Reuters archeologa Josého Miguela Ramíreze.

Laguna v kráteru Rano Raraku začala vysychat v roce 2018. Předtím to bylo po 200 až 300 let jezero hluboké až tři metry, což znamená, že v té době tam nikdo sochu přemístit nemohl.

Slavné sochy

Velikonoční ostrov, v domorodém jazyce nazývaný Rapa Nui, proslavily právě obří sochy moai s velkou hlavou a bez nohou, které vytvořili domorodí obyvatelé ve 13. až 15. století. Původně jich bylo na ostrově zhruba devět stovek, největší z nich měřila asi deset metrů a vážila kolem 82 tun. Část Velikonočního ostrova je národním parkem, který je od roku 1995 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Dlouho bylo záhadou, jak tak obří sochy obyvatelé ostrova přemisťovali. Jednu z možností ověřil v roce 1986 přímo na ostrově po boku norského cestovatele Thora Heyerdahla český technik Pavel Pavel. „Rozhýbal jsem je ze strany na stranu, podobně jako chodil golem v Císařově pekaři,“ vysvětlil Pavel svou metodu.

K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 13 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled