Stovku nových druhů objevila vědecká expedice na podmořských horách u pobřeží Chile

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Tým prozkoumal podmořské hory podél hřebenů Nazca a Salas y Gómez. Cílem výzkumu je shromáždit o této oblasti co nejvíce informací, které by tam mohly pomoci vyhlášení mezinárodní chráněné mořské oblasti s vysokým stupněm ochrany. Hřeben Salas y Gómez je 2900 kilometrů dlouhý podmořský horský řetězec zahrnující více než dvě stovky podmořských hor, které se táhnou od pobřeží Chile až po Velikonoční ostrov.

Potenciálně nový druh korálu
Zdroj: Schmidt Ocean Institute

Během expedice vědci použili podmořského robota, který je schopen sestoupit do hloubky 4500 metrů, a shromáždili díky němu údaje z deseti podmořských hor, které budou využity k dalšímu úsilí o ochranu mořského prostředí v Chile.

Vědci zjistili, že každá podmořská hora hostí odlišné ekosystémy, z nichž mnohé jsou zranitelné. Mořští biologové teď analyzují exempláře, u nichž předpokládají, že jsou pro vědu nové, aby pomocí genetických testů potvrdili, zda se jedná o nové druhy, jak se domnívají.

2 minuty
Výzkum podmořských hor u Chile
Zdroj: Schmidt Ocean Institute

Odborníci z lodi zmapovali 52 777 kilometrů čtverečních mořského dna, což vedlo k objevu čtyř podmořských hor v chilských vodách. Ta nejvyšší je vysoká 3530 metrů a vědecký tým ji neoficiálně pojmenoval Solito.

Podmořská hora Solito
Zdroj: Schmidt Ocean Institute

„Výsledky této expedice předčily naše naděje. Vždycky očekáváte, že v těchto odlehlých a málo prozkoumaných oblastech objevíte nové druhy, ale množství, které jsme našli, zejména u hub, je ohromující,“ uvedl profesor Sellanes. „Tyto zdravé ekosystémy ukazují, že mořské chráněné oblasti Nazca-Desventuradas a Juan Fernández účinně chrání tyto zranitelné lokality.“

Výzkumná loď Falkor, z níž výzkum probíhá
Zdroj: Schmidt Ocean Institute

Stejný tým bude pokračovat ve výzkumu v druhé expedici, která prozkoumá oceán podél hřebene Salas y Gómez. Vědci se tentokrát zaměří na hlubší oblasti, s robotem se ponoří hlavně pod hranici 600 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 15 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 18 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...