Požár poškodil některé z ikonických soch na Velikonočním ostrově, známých jako moai, uvedly podle deníku The Guardian místní úřady. Plameny se na ostrově, který je chilským územím, šířily už od pondělí a v pátek se je podařilo uhasit. V archeologickém nalezišti s asi tisícem monolitických soch v podobě obřích hlav způsobily plameny nevratné škody, uvedli správci areálu v prohlášení. Požár byl nejspíše založen záměrně a zachvátil plochu přes sto hektarů. Podle agentury AFP bylo poničeno zhruba osmdesát soch.
Chilský prezident Gabriel Boric v pátek večer oznámil, že se požár podařilo uhasit. Oheň ale podle něj způsobil „nenapravitelné škody na světovém kulturním dědictví“. „Vše nasvědčuje tomu, že požár založili chovatelé dobytka pro získání pastvin,“ uvedl ministr zemědělství Esteban Valenzuela.
Podle agentury AFP požár poničil zhruba osmedsát ze čtyř set soch, jež se nacházejí v oblasti. Přesnou závažnost škod na sochách určí experti. Podle starosty ostrova Pedra Edmundse je jedna socha poškozená nevratně. „Zůstane tam, kde stojí, než přesně určíme rozsah škod,“ uvedl Edmunds. Podle něj je požár výsledkem toho, že stát Velikonoční ostrov zanedbává.
Ohnisko bylo u sopky Rano Raraku, která je součástí světového dědictví UNESCO.
Duše předků
Velikonoční ostrov leží asi 3500 kilometrů od Chile a se zhruba osmi tisíci obyvateli je jedním z nejizolovanějších obydlených míst na světě. Během pandemie covidu-19 byl pro návštěvníky uzavřen a znovu se otevřel teprve před třemi měsíci, napsala BBC. Před pandemií ostrov ročně navštívilo na 160 tisíc lidí a cestovní ruch byl nejvýznamnější ekonomickou aktivitou místních obyvatel. Archeologické naleziště bylo nyní opět uzavřeno a odborníci v něm zkoumají rozsah škod.
Kamenné sochy vytesali místní obyvatelé mezi lety 1250 až 1500. Představovat mají duchy předků a podle expertů mohly rovněž označovat místa se zdrojem pitné vody. Největší ze soch váží kolem 74 tun a měří na výšku deset metrů. Jejich obličeje směřují do vnitrozemí a rozmístěny byly tak, aby tvořily prsten kolem ostrova.
Záhadou je, jak dokázali obyvatelé ostrova manipulovat s díly, která váží mnoho set kilogramů i několik tun. Na tuto otázku se snažil v roce 1986 odpovědět při výpravě na ostrov československý badatel Pavel Pavel, jemuž se podařilo rozpohybovat čtyřmetrovou sochu vážící zhruba devět tun.
