Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa, hrozí až v roce 2100.
Rozsáhlý kolaps ekosystémů nastane dřív, než předpovídají klimatologové, říká studie
Nová studie na rozdíl od jiných výzkumů dochází k pesimističtějším výsledkům. Podle autorů totiž více řeší vzájemný vliv různých negativních dopadů. Zohledňuje tedy, jak se jednotlivé body zvratu mohou vzájemně zesilovat a urychlovat. „Mohli bychom se stát poslední generací, která ještě zažila Amazonii,“ upozornil Simon Willcock, který se podílel na vedení výzkumu.
Na rozdíl od známé a prokázané spojitosti mezi spalováním fosilních paliv a globálním oteplováním je vzájemné působení bodů zvratu méně probádané. Dosavadní výzkum se zaměřoval především na to, jak na ekosystémy působí klimatická změna nebo odlesňování. Kombinaci těchto faktorů s dalšími ničivými vlivy, například znečištěním říčních toků vlivem těžby, ale ekosystémy nemusí unést mnohem dříve.
Vědecký tým se ve studii zveřejněné v Nature Sustainability zaměřil na experimentování ve čtyřech modelech, které reprezentují dva lesní a dva vodní ekosystémy, na něž má lidské chování velký vliv. Konkrétně se jednalo o simulace náhlých změn v odumírání lesů, kvality jezerní vody, vlivu populace žijící na Velikonočním ostrově a rybolovu v indickém jezeře Čilika.
Z kolapsu se dá zotavit
Příkladem, kdy ke kolapsu ekosystému došlo dříve, než se očekávalo, může být jezero Er-chaj v Číně. Předpoklady braly v potaz pouze odtok vody ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Na ekosystému jezera se ale podepsaly i změny klimatu, hospodaření s vodou a další formy znečištění, které přerostly míru únosné zátěže.
Zohlednění dalšího zatížení a extrémních událostí v kombinaci se stálou mírou hlavního stresu, kterému byly zkoumané ekosystémy vystaveny, v aktuálně zveřejněné studii souviselo s patnáctiprocentním nárůstem kolapsů. Počítačové modely pracovaly se 70 tisíci možnostmi nastavení proměnných.
Přestože jsou závěry výzkumu podle Willcocka zdrcující, analýza prostřednictvím systémové dynamiky má podle něj i pozitivní možnosti. „Stejná logika může fungovat i obráceně. Pozitivní tlak může vést k rychlému zotavení,“ dodal. Čínské jezero Er-chaj je příkladem ekosystému, který vykazuje známky obnovy po malých a cílených zásazích.
