Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.
Chilané v referendu odmítli návrh nové ústavy, prezident slíbil jeho přepracování
Do ulic chilské metropole vyšli příznivci obou táborů, jedni slavit, druzí protestovat. Skupina radikálů v metropoli zapalovala pneumatiky a házela kameny na auta, uvedl server deníku El Mercurio.
„Pokorně přijímám hlas chilského lidu,“ řekl po oznámení výsledků Boric. Vyzval také všechny politické strany, aby společně připravily nový ústavodárný proces, podle prezidenta bude nový návrh méně radikální. „Text se poučí z tohoto ústavního procesu a dokáže zastupovat velkou většinu občanů,“ řekl Boric.
Zatím však není jasné, jak bude příprava nového návrhu vypadat a jak dlouho bude trvat. Už na pondělí svolal Boric vedení obou komor parlamentu. Zatím se očekává, že ukončí svůj pokus o obrat země doleva obměnou vlády, do které povolá umírněnější politiky.
Obyvatelé Chile v plebiscitu rozhodovali, zda přestane platit ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, která nicméně od té doby doznala desítek úprav. Hlasovali o návrhu, který rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Většinu v něm tvořili zástupci levice a nezávislí.
„Musíme pohřbít Pinochetovu ústavu, která zvýhodňuje jen bohaté,“ citovala agentura AP jednoho ze zastánců nyní odmítnutého návrhu. Padesátiletý Italo Hernández hlasoval ve volební místnosti na stadionu v Santiagu de Chile, který byl za Pinochetovy diktatury (1973–1990) používán k věznění a mučení kritiků režimu. „Bylo to velmi symbolické a velmi emotivní,“ řekl Hernández.
Lorena Cornejová z opačného tábora agentuře AP řekla, že rovněž chce novou ústavu, ale takovou, která bude reprezentovat a spojovat všechny Chilany. „Chceme reformy, chceme změny k lepšímu, ale ne tak, jak se to dělalo dosud. Nechceme další polarizaci,“ řekla také Daniela Arayová.
Horizont ČT24: Chile řeklo ne nové ústavě (zdroj: ČT24)
Ústava neprošla v žádném regionu
Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019, když demonstrovali proti letité sociální nerovnosti, za reformu penzijního systému a větší roli státu ve zdravotnictví či školství. Během demonstrací se protestující často násilně střetávali s policií. Před dvěma lety se pak v referendu při padesátiprocentní účasti 78 procent hlasujících vyslovilo pro vytvoření nové ústavy a pro to, že ji má sestavit volené ústavodárné shromáždění.
Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě napovídaly, že ústava v referendu neprojde. Je ale překvapením, že odpůrci zvítězili takovým rozdílem. Negativní výsledek je hlášen ze všech regionů, včetně chilské metropole, která byla baštou voličů levicového prezidenta Borice v loňských prezidentských volbách a kde se proti návrhu ústavy vyslovilo 55 procent.
Pro většinu voličů byl návrh ústavy příliš radikální. Podle analytiků, které citoval například server BBC Mundo, i průzkumů mínění před referendem jsou mezi hlavními důvody odmítnutí návrhu mimo jiné záměr zrušit horní komoru parlamentu, místo níž měla vzniknout Sněmovna regionů, či právo na autonomii domorodých národů, které tvoří asi třináct procent ze zhruba devatenácti milionů obyvatel Chile.
Původní obyvatelé měli podle návrhu získat nárok na půdu, přírodní zdroje i částečnou samosprávu. Odpůrci se obávali, že by to mohlo narušit územní celistvost státu. Návrh zakotvoval i právo na pluralitní soudnictví, tedy že mají vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodých etnik, jejichž kompetence měl stanovit zákon. Neschválená ústava mluvila také o přístupu ke zdravotnictví, vzdělávání zdarma i o právu na potrat.
Účast povinná, jinak pokuta
Návrh byl považován za velmi progresivní i v otázce ochrany přírody či genderové rovnosti. Například stanovil povinnost vlády přijímat opatření v boji proti klimatu či de facto zakotvoval i právo žen na přerušení těhotenství.
Navzdory tomu, že účast v referendu byla povinná, přišlo hlasovat 86 procent voličů. Hlasovat nemuseli Chilané v zahraničí, ani ti, co žijí více než 200 kilometrů od svého voličského okrsku, ti to ale museli v neděli nahlásit na policejní stanici. Pokutě za neúčast se vyhnou i ti, kteří měli zdravotní či jiné vážné problémy.
Na výsledky reagoval ze zahraničí už například levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro, který v reakci na Twitteru napsal: „Pinochet ožil.“ Naopak jeho předchůdce v úřadu hlavy státu Iván Duque výsledek přivítal. „Promluvil chilský lid v krásném demokratickém dni,“ napsal pravicový exprezident Kolumbie.