Santiago de Chile

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Spojené státy poprvé ohlásily přes milion pozitivních testů za den, počet pacientů s covidem-19 v nemocnicích tam přesáhl sto tisíc. Francouzští vládní představitelé slíbili, že do poloviny ledna přijmou plánovaný zákon o zákazu vstupu neočkovaných do pohostinských a dalších zařízení. Britská ministerská náměstkyně pro očkování a veřejné zdraví uvedla, že hospitalizovaní s covidem-19 nyní vykazují mírnější příznaky.

Do pouště Atacama na severu Chile přilákal v těchto dnech turisty a experty z různých oborů výjimečný fenomén. Nejsušší poušť planety rozkvetla.

V Chile se v neděli během protestu za práva domorodých obyvatel Mapučů střetli demonstranti s policisty. Zraněných po incidentu zůstává osmnáct lidí, většina z nich patří právě k mužům v uniformě. Policie také devět lidí zadržela. Manifestace u příležitosti výročí dne, kdy Kryštof Kolumbus v roce 1492 poprvé doplul do Ameriky, se v oblasti konají opakovaně.

V Itálii byl zatčen Němec Reinhard Doring Falkenberg (75), jehož 16 let hledaly chilské úřady kvůli obvinění z únosu. Toho se měl dopustit v 70. letech minulého století, kdy žil s dalšími německými emigranty v osadě zvané Colonia Dignidad, využívané i chilským diktátorem Augustem Pinochetem k věznění a mučení odpůrců jeho režimu.

Latinskoamerickému státu se podařilo podat alespoň jednu dávku vakcíny zhruba třetině populace, která čítá 19 milionů lidí. Obě dávky dostalo zhruba 15 procent Chilanů. Země však přesto kvůli silnému růstu počtu nakažených musela obnovit přísnější uzávěru v oblastech, kde žije většina populace.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse. Výprava je letos menší, osmičlenná, informoval mluvčí univerzity Pavel Žára.

Brazílie zaznamenala za poslední den nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem, situace se v poslední době výrazně zhoršuje i v dalších zemích Latinské Ameriky. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila Jižní Ameriku už minulý týden za nové epicentrum pandemie covidu-19. Téměř pětina tamních obyvatel přitom žije v chudinských čtvrtích.

V Chile už měsíc zuří pouliční násilí, které si vyžádalo dvě desítky životů, stovky zraněných a miliardové hospodářské škody. Lidé se do práce a domů dostávají v šestimilionové metropoli Santiago de Chile i několik hodin. Pomoc jim teď nabízejí tisíce majitelů aut.

Chilané budou moci v dubnu příštího roku rozhodnout prostřednictvím referenda o reformě ústavy, která vznikla už za doby diktatury Augusta Pinocheta. Oznámil to předseda chilského Senátu Jaime Quintana po několikahodinovém parlamentním vyjednávání. Výraznou změnu ústavy slíbil minulý týden prezident Sebastián Piňera v reakci na několikatýdenní protivládní protesty.

V ulicích chilské metropole pokračují třetím týdnem protesty proti nerovnosti a špatným sociálním službám. V pondělí rozháněla policie demonstranty v Santiagu de Chile vodními děly a slzným plynem, v centrální části Chile v době protestů udeřilo zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály. V hlavním městě otřesy vyvolaly křik a paniku.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V chilské metropoli Santiago de Chile platí výjimečný stav a noční zákaz vycházení. Poprvé od pádu Pinochetova režimu v ulicích hlídkují vojáci. Úřady tak reagují na násilné protestní akce, které vypukly v posledních dnech v reakci na zdražení jízdenek na metro. Tři lidé při nepokojích uhořeli. Prezident Sebastián Piňera už zvýšení cen jízdenek odvolal.

V chilské metropoli Santiagu de Chile byl v noci na sobotu vyhlášen výjimečný stav poté, co několikadenní protesty proti zdražení jízdenek na metro přerostly v násilí. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.