Brazílie zaznamenala za poslední den nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem, situace se v poslední době výrazně zhoršuje i v dalších zemích Latinské Ameriky. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila Jižní Ameriku už minulý týden za nové epicentrum pandemie covidu-19. Téměř pětina tamních obyvatel přitom žije v chudinských čtvrtích.
Latinská Amerika novým ohniskem pandemie. Počty nakažených tam stále stoupají
Celkem se v Latinské Americe potvrdilo už přes 840 tisíc nakažených a přes 45 tisíc úmrtí s covidem-19, uvedla ve čtvrtek BBC s odvoláním na Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Podle expertů má navíc Latinská Amerika vrchol epidemie stále před sebou, dodává BBC.
Panamerická zdravotnická organizace (OPS) kromě toho už dříve upozornila, že situace je horší, než uvádějí oficiální statistiky. Podle jejího experta na infekční nemoci, Marcose Espinala, většina zemí Jižní Ameriky testuje málo.
Výjimkou je podle něj Chile, které provádí nejvíce testů na počet obyvatel, druhé je Peru, jež provedlo dosud zhruba stejně testů jako Brazílie, která má přitom 6,5krát více obyvatel.
OPS též upozornila, že velká část obyvatel Jižní Ameriky patří k rizikovým skupinám v této pandemii. Trpí totiž diabetem, rakovinou, kardiovaskulárními chorobami či chronickými dýchacími potížemi, tedy nemocemi způsobenými mnohdy špatnou stravou, i kvůli chudobě, či kouřením.
Počty evidovaných obětí na 100 000 obyvatel
Brazílie druhou nejpostiženější zemí na světě
V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo 26 417 potvrzených případů nákazy, což je rekord v počtu nových infekcí za den.
Celkem se nákaza potvrdila v Brazílii u 438 238 lidí. Počet infikovaných, kteří zemřeli s covidem-19, se v zemi s 210 miliony obyvatel zvýšil za 24 hodin o 1156 na 26 754. Rekordní denní přírůstek v počtu mrtvých tak stále drží 21. květen, kdy brazilské úřady ohlásily 1188 nových úmrtí s covidem-19.
Brazílii považuje WHO za nové ohnisko pandemie. Co do počtu nakažených je nejpostiženější zemí Latinské Ameriky a po Spojených státech druhou nejpostiženější zemí světa. V počtu zemřelých s covidem-19 jsou před Brazílií kromě USA stále ještě Velká Británie, Itálie, Francie a Španělsko.
Podle studie publikované tento týden institutem IHME při americké Washingtonské univerzitě by mohl počet úmrtí z řad nakažených v Brazílii dosáhnout začátkem srpna 125 tisíc. IHME zároveň vyzval brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, aby přijal kroky proti šíření nákazy, což Bolsonaro odmítá s odkazem na nutnost zachování chodu ekonomiky.
Země tak oproti jiným nepřijala plošná opatření proti nákaze a Bolsonaro chce navzdory přibývajícímu počtu nakažených začít s otevíráním hranic, čehož se jiné vlády v regionu obávají, píše BBC.
Studie IHME rovněž připomněla, že druhý nejhůře postižený stát brazilské federace Rio de Janeiro se potýká s nedostatkem lůžek intenzivní péče. Například minulý čtvrtek evidovaly tamní úřady 369 pacientů, kteří na toto lůžko čekali.
Brazilský prezident stejně jako šéf Bílého domu Donald Trump doporučuje proti koronaviru hydroxychlorochin, ač WHO dočasně zastavila testování tohoto antimalarika jako léku na covid-19. K Bolsonarovi a Trumpovi se přidal prezident Salvadoru Nayib Bukele, který také uvedl, že hydroxychlorochin užívá jako prevenci. Tamní nemocnice ho ale podle něj nepoužívají. Bukele jako jeden z prvních v regionu zavedl v březnu přísná omezení proti nákaze.
Rekordní čísla i v Peru a Chile
Druhou nejhůře postiženou zemí v Jižní Americe je Peru, kde počet obětí překonal hranici čtyř tisíc. Za posledních 24 hodin v zemi přibylo 116 úmrtí spojených s nákazou. Celkem andská země registruje už více než 141 tisíc potvrzených případů infekce. Také v Peru, které má 33 milionů obyvatel, je aktuální denní přírůstek případů nákazy rekordní. Přibylo jich 5874.
Peruánská vláda zavedla v březnu celostátní karanténu, noční zákaz vycházení a uzavřela hranice. „Pokud bychom nerozhodli o karanténě, měli bychom teď 83 tisíc mrtvých,“ uvedl premiér Vincente Zeballos.
Nový rekord v počtu úmrtí zaznamenalo i Chile. Za 24 hodin tu zemřelo 49 pacientů. Celková bilance mrtvých tak v Chile, které má 17,6 milionu obyvatel, vzrostla na 890 zemřelých. Potvrzených případů nákazy má země téměř 87 tisíc. Zdravotnický systém země se blíží limitu kapacit lůžek intenzivní péče, prohlásil v neděli prezident Sebastián Piňera.
Osmdesát procent infikovaných pochází z hlavního města Santiago de Chile. Země nevyhlásila v předchozích měsících celonárodní karanténu, ale přísně omezila pohyb lidí v metropoli a některých dalších městech. Celkem se toto opatření dotklo asi třetiny obyvatel země.
Tvrdé dopady v Ekvádoru a Mexiku
Nejvíc mrtvých na počet obyvatel eviduje Ekvádor, přibližně 19 obětí na sto tisíc. Zdravotnictví v zemi je kvůli krizi přetížené. Ekvádor zažil jako první v oblasti prudký nárůst počtu případů nákazy a obyvatelé města Guayaquil museli v dubnu dokonce začít ukládat těla svých mrtvých přímo na ulici. Ekvádorské úřady tehdy začaly distribuovat kartonové rakve, aby nahradily nedostatek těch dřevěných.
Koronavirová krize tvrdě dopadla i na středoamerické Mexiko, kde je evidováno 81 400 nakažených a 9044 mrtvých. V posledních dnech země hlásila rekordní přírůstky infikovaných. Mexiko, podobně jako Brazílie, přijalo méně přísná opatření proti šíření nákazy než jiné země v regionu.
OPS tento týden rovněž varovala před možným nárůstem případů v Nikaragui, která dosud eviduje přes 750 nakažených. Její vláda nezavedla dosud prakticky žádná omezení a naopak vyzývala k hromadným akcí, například o Velikonocích.
Rychlá reakce Argentiny a Uruguaye
Ve srovnání s jinými zeměmi regionu naopak situaci poměrně dobře zvládají v Argentině (aktuálně 14 702 nakažených, 508 mrtvých) a také v Uruguayi (811 nakažených, 22 mrtvých), která má jednu z nejnižších bilancí.
V Argentině platí celoplošná protipanemická opatření, která země zavedla už v polovině března. Dočasně vláda uzavřela hranice či školy. Uruguayská vláda celonárodní karanténu odmítla, občany však k vyzvala k dobrovolnému omezení kontaktů. Povinná je izolace jen pro seniory. Vláda ale uzavřela školy, obchodní centra a s výjimkami i hranice. Země také monitoruje pohyb nakažených a provádí namátkové testy.
Autoritářská venezuelská vláda přijala přísná opatření, jimiž omezila pohyb v ulicích a nařídila hospitalizovat všechny nakažené. Oficiálně země eviduje 1325 nakažených a jedenáct úmrtí. Nevládní organizace ale tyto údaje zpochybňují jako nízké.
Mnozí chudí porušují karanténu, aby uživili rodiny
Situaci v regionu může zhoršit skutečnost, že zhruba 113 milionů tamních obyvatel, tedy skoro každý pátý, žije v chudinských čtvrtích, a trpí proto špatnou výživou či zdravotními problémy, napsala agentura Reuters.
V chudých předměstích Buenos Aires je bilance nakažených téměř o třicet procent vyšší než v jiných částech města. V Brazílii, která má 210 milionů obyvatel, žije v tamních favelách 15 milionů lidí.
Mnohé latinskoamerické země v předchozích dvou měsících zavedly omezení volného pohybu, která ale někde lidé posléze začali porušovat, aby uživili rodinu. Mnohé rodiny v tomto regionu totiž žijí takřka ze dne na den, protože nemají práci na smlouvu se zaměstnavatelem a často se živí třeba prodejem zboží na ulici či tržištích.
Protesty v Chile či Kolumbii
Některé vlády distribuují v chudinských oblastech balíčky a poskytují finanční pomoc. Mnoho obyvatel to ale nepovažuje za dostatečné a v některých městech proto vypukly protesty.
Slovo „hlad“ například promítali v chilské metropoli Santiago de Chile na nejvyšší mrakodrap města předtím, než demonstranti i přes karanténu vyšli do ulic. Posledních několik dnů jsou z metropole Chile hlášena i rabování obchodů či hořící barikády.
V Kolumbii minulý měsíc vyvěšovali někteří z oken červené pásky, jimiž apelovali na vládu, aby jim v ekonomické krizi pomohla. V řadě měst demonstrovali lidé na balkonech a v oknech, kde tloukli do hrnců, což je oblíbená forma protestu v Jižní Americe či Španělsku.
Světový potravinový program (WFP) varuje, že kvůli pandemii a opatřením proti šíření koronaviru hrozí letos hlad nejméně 14 milionům lidí v Latinské Americe. Jako důvod tato organizace OSN uvedla právě omezení pohybu lidí, kteří tak nemohou chodit do práce, propad ekonomiky a s tím související rušení pracovních míst.