Epicentrum pandemie covidu-19 se přesouvá do Jižní Ameriky. Nejpostiženější zemí je Brazílie, kde za čtvrtek přibylo 20 tisíc nových případů. Celkový počet odhalených nakažených se blíží hranici 300 tisíc. V některých městech jsou nemocnice na pokraji kapacity. Pohled na situaci v Jižní Americe nabídli ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová a iberoamerikanista Josef Opatrný.
Přestože čísla z Jižní Ameriky budí znepokojení, omezení tam zdaleka nejsou tak tvrdá jako v Evropě. Situaci v největší zemi kontinetu pak komplikují spory mezi místními úřady a centrální vládou.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro kritizuje bezpečnostní opatření, razí cestu co nejmenšího dopadu na ekonomiku a v boji s koronavirem propaguje široké využití antimalarik. Část guvernérů naopak sáhla k přísnějším omezením.
„Doufáme, že občané budou respektovat doporučení necestovat, zůstávat doma a pochopí důležitost chránit životy své a svých rodin. Pokud k tomu nedojde, budeme muset přistoupit k dalším opatřením,“ vyzval třeba guvernér Sao Paula Joao Doria. Především prezidentovi stoupenci ale nařízení často nedodržují.
Velvyslankyně: O Brazílii nejde mluvit jako o jednom celku
„V Brazílii existuje 27 spolkových států a každý z nich zažívá úplně odlišnou realitu, ať už co do etnického složení, HDP, přístupu ke zdravotní péči, hustoty obyvatel,“ uvedla česká velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová.
„V nejpostiženějších státech Brazílie dosahuje úmrtí až počtu 13 lidí na 100 tisíc obyvatel, ale jsou jiné státy, kde ta mortalita nedosahuje ani čísla 1,“ dodala s tím, že se tak o Brazílii v tomto kontextu nedá hovořit jako o jednom celku.
A k výraznému počtu nemocných dochází podle ní zejména v těch brazilských státech, které jsou turisticky oblíbené. „Další státy s výrazným postižením jsou chudé státy brazilského severu, kde dostupnost zdravotní péče není optimální,“ dodala česká velvyslankyně.
Podle iberoamerikanisty Josefa Opatrného ze střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity v zemi existují dvě zcela odlišné tváře zdravotnictví. „Jedno zdravotnictví je skutečně vynikající a druhé je pro ty obyčejné lidi, anebo ještě hůř než obyčejné lidí,“ podotkl ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24.
Podle něj navíc statistiky neodpovídají skutečnosti. „Jsou lidi, kteří se k tomu zdravotnictví vůbec nedostanou a nedostanou se ani k tomu, aby se zjistilo, že mají nějakou nemoc,“ dodal.
Podle něj má navíc brazilský prezident Bolsonaro panickou hrůzu z toho, že se ekonomická a sociální situace bude výrazně zhoršovat, což je podle Opatrného vysoce pravděpodobné.
Krize bude bolet hlavně země závislé na turistech
Některé země Jižní Ameriky už přitom začaly uvolňovat opatření přijatá před dvěma měsíci kvůli koronaviru, jinde zas místní přestávají ta opatření dodržovat, protože si potřebují vydělávat na živobytí. „Obávám se, že pro ekonomiku Latinské Ameriky to může být naprostá katastrofa,“ dodal.
„A to nemluvíme vůbec o státech, které jsou závislé na turistickém ruchu, včetně Kuby. Uvidíme, jak to bude vypadat, dejme tomu půl roku. Já se obávám, že tyto státy se úplně potopí,“ dodal s tím, že předjímat konkrétní dopady je velice těžké.
Podle něj navíc v chudých státech vytlačuje pandemii na okraj zájmu střet s každodenní chudobou a kriminalitou. „Pandemie vůbec nic nezměnila na tom, že čísla (kriminality) stále přibývají, a to jsou věci, které pandemii rozmělňují nebo zatlačují do pozadí,“ je názoru.
„Samozřejmě lidé si rizika uvědomují, ale zároveň si uvědomují to, že jsou další věci, které je můžou ohrozit ne onemocněním za 14 dní, ale můžou je ohrozit zítra na ulici,“ dodal s tím, že s ještě horší situací, než s pandemií koronaviru panuje v Brazílii, se potýkají například v Peru či Ekvádoru.
