Brazílie hlásí rekordně vysoký přírůstek obětí, Francie naopak nejnižší za mnoho týdnů

Nahrávám video
Události ČT: Vývoj pandemie koronaviru ve světě
Zdroj: ČT24

Brazílie za uplynulý den registrovala rekordní počet úmrtí pacientů s koronavirem, zemřelo 751 lidí. Nákaza se tam podobně jako v minulých dnech potvrdila u zhruba deseti tisíc lidí. Slovensko naopak poprvé od 10. března nezaznamenalo ani jednoho nového nakaženého. Britský premiér Boris Johnson v neděli podle listu The Times oznámí povinnou dvoutýdenní karanténu pro každého, kdo přicestuje do země. Ve Francii přibylo nejméně mrtvých za skoro dva měsíce.

  • 23:26

    Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.

  • 23:23

    Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.

  • 19:02

    Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.

  • Počet potvrzených případů nákazy koronavirem celosvětově překonal hranici čtyř milionů, přes 275 tisíc lidí zemřelo, vyplývá ze statistiky specializovaného serveru Worldometers.
  • Brazílie za uplynulý den registrovala rekordních 751 obětí. Nákaza se podobně jako v minulých dnech nově potvrdila u zhruba deseti tisíc lidí. 
  • V Rusku hlásí úřady již týden více než deset tisíc nově infikovaných za den. Celkový počet potvrzených případů se v zemi přiblížil k hranici dvou set tisíc.
  • Slovensko poprvé od 10. března nezaznamenalo ani jednoho nového nakaženého.
  • Spojené státy za posledních 24 hodin registrovaly dalších 1635 úmrtí a přibylo téměř třicet tisíc nových případů.
  • Britský premiér Boris Johnson v neděli oznámí povinnou dvoutýdenní karanténu pro každého, kdo přicestuje do země, tvrdí list The Times.

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem celosvětově překonal hranici čtyř milionů. Vyplývá to ze statistiky specializovaného serveru Worldometers, podle kterého zemřelo přes 275 tisíc lidí. Více než čtvrtinu všech evidovaných nakažených registrují Spojené státy, které jsou co do počtu známých obětí i infikovaných nejhůře zasaženou zemí na světě.

Mimo Spojené státy, které podle Worldometers evidují 1,3 milionu nakažených, hlásí nejvyšší počty infikovaných Španělsko (podle tamních úřadů bezmála 223 tisíc), Itálie (více než 217 tisíc) a Británie (přes 211 tisíc). Velké počty nových případů v posledních dnech hlásí i Rusko, kde je podle oficiálních statistik nakažených bezmála 188 tisíc lidí.

Odborníci z celého světa podotýkají, že skutečné počty infikovaných jsou velice pravděpodobně vyšší, než udávají oficiální statistiky.

Rekordní nárůst obětí v Brazílii

V Latinské Americe je Brazílie co do počtu obětí i nakažených nejhůře zasaženou zemí, celosvětově je na základě infikovaných na osmém místě, vyplývá ze statistiky serveru Worldometers. Potvrzených případů nákazy je v zemi celkem 145 328, z čehož 9897 lidí zemřelo. Za uplynulý den přibylo 751 obětí, což je dosud nejvíc za den, infikovaných přibylo 10 222. Několikátý den po sobě se tak jejich přírůstek pohybuje kolem deseti tisíc.

Nejhůře zasaženou oblastí v Brazílii je jihovýchodní stát Sao Paulo, který eviduje okolo třetiny všech nakažených v zemi. Tamní guvernér v pátek večer místního času oznámil prodloužení karanténních opatření do konce května.

V Rusku se nákaza prokázala u dalších téměř jedenácti tisíc. Více než deset tisíc nově infikovaných za den tam tak místní úřady hlásí již týden. Celkový počet potvrzených případů se v zemi přiblížil k hranici dvou set tisíc.

Co do počtu nakažených země před několika dny překonala Francii a Německo a je pátým nejhůře zasaženým státem na světě. Moskva však oproti Paříži a Berlínu stále hlásí oficiálně výrazně menší počet obětí. Za poslední den tam podle úřadů zemřelo 104 lidí, celkový oficiální počet zemřelých po nákaze koronavirem je 1827.

O 80 úmrtí v sobotu narostla oficiální francouzská bilance epidemie nemoci covid-19. Z údajů deníku Le Monde vyplývá, že mrtvých přibylo nejméně za skoro dva měsíce, přírůstek nižší než 100 byl naposledy hlášen v předposledním týdnu v březnu. Pokračuje také pokles u statistiky vytíženosti jednotek intenzivní péče i celkového počtu pacientů s nemocí z koronaviru.  

Nahrávám video
V Amazonii sotva stíhají pohřbívat mrtvé, brazilský prezident Bolsonaro pořádá večírek
Zdroj: ČT24

Slovensko: Žádný nový nakažený

Slovensko v pátek poprvé od 10. března nezaznamenalo žádné nové případy nákazy koronavirem. Onemocnění covid-19 se v zemi dosud potvrdilo u 1455 lidí, z nichž 26 zemřelo a 919 se zotavilo. Slovensko má oficiálně výrazně méně nakažených a mrtvých než okolní státy.

Ve středu se na Slovensku opět otevřely obchody, s výjimkou těch v nákupních centrech, hotely, muzea, galerie a venkovní turistické atrakce. Konat se opět mohou bohoslužby a svatby s omezeným počtem hostů. Školy nicméně zůstávají zavřené a země stále není otevřená turistům. Lidé, kteří se vrátí ze zahraničí, musí nastoupit 14denní karanténu ve státem spravovaných zařízeních.

Ve Španělsku zemřelo za poslední den 179 pacientů. Denní počet zemřelých tak v zemi po třech dnech opět klesl pod hranici dvou set. Nákaza se nově prokázala u 721 lidí. Madrid nyní registruje celkem téměř 26 a půl tisíce zemřelých a přes 223 a půl tisíce potvrzených případů. Země však několik posledních týdnů hlásí jen infekce potvrzené testy PCR, monitorovací server Worldometers.com například uvádí počet nakažených o téměř čtyřicet tisíc vyšší. 

Víc než polovina Španělska vstoupí v pondělí do další fáze uvolňování ochranných opatření. Například na Kanárských a Baleárských ostrovech by se měly otevřít zahrádky barů a restaurací a bude tam možné navštěvovat bohoslužby. Uvolnění se nebude týkat oblastí kolem Madridu a Katalánska, které registrují téměř polovinu všech infekcí.

V Itálii klesl počet nových nakažených i obětí

V Itálii zemřelo za poslední den 194 lidí nakažených koronavirem. Je to méně než o den dříve, kdy úřady ohlásily 243 nových obětí. Celkem v zemi zemřelo přes třicet tisíc lidí s nemocí covid-19. Počet nakažených v zemi vzrostl o 1083 na více než 218 tisíc. Také počet nově nakažených se snížil proti pátku, kdy jich bylo 1327, a v předchozích dvou dnech dokonce přes 1400. Podle počtu nakažených je Itálie na třetím místě za Spojenými státy a Španělskem.

Německo podle Institutu Roberta Kocha (RKI) zaznamenalo za poslední den 1251 nových případů nákazy, komplikacím spojeným s covidem-19 podlehlo 147 pacientů. Spolková republika dosud registrovala koronavirus u 168 a půl tisíce lidí, z nichž více než sedm tisíc zemřelo. Vývoj pandemie v Německu v posledních dnech stagnuje.

V několika německých městech se protestovalo proti omezujícím opatřením zavedeným kvůli pandemii. Někde se demonstrací účastnili i zastánci konspiračních teorií či členové krajní pravice, napsal web týdeníku Die Zeit. Demonstrace před Bundestagem v Berlíně překročila povolených 50 účastníků, na což přítomné upozornila policie. Když nereagovali, policie je začala zatýkat.

V USA se koronavirem nakazila mluvčí viceprezidenta Mikea Pence

Spojené státy za posledních 24 hodin registrovaly dalších 1635 úmrtí. Jde o pokles oproti předchozímu dni, kdy zemřelo 2448 pacientů, jak vyplývá ze statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie celosvětově sleduje. Celkem se nákaza potvrdila u více než 1,28 milionu lidí, z čehož víc než 77 tisíc zemřelo. Za uplynulý den přibylo bezmála 30 tisíc případů infekce, o den dříve to bylo asi 27 tisíc.

Spojené státy pandemie covidu-19 zasáhla co do počtu nakažených i obětí nejtvrději na světě. Země s více než 328 miliony obyvatel eviduje více než tisíc úmrtí každý den už od 1. března, uvádí agentura AFP. Dosud nejvyšší zaznamenaný počet obětí byl v polovině minulého měsíce, kdy zemřelo přes 3100 pacientů.

Americký prezident Donald Trump i přes stagnující statistiky zastává rychlé znovuotevření ekonomiky, kterou těžce poznamenalo zavedení karanténních opatření. V dubnu kvůli pandemii v zemi zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst, míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta a dostala se tak na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Koronavirem se nakazila i mluvčí viceprezidenta Mikea Pence Katie Millerová, informovala s odvoláním na oficiální zdroje zahraniční média. Pence stojí v čele pracovní skupiny Bílého domu, která byla vytvořena pro boj s koronavirem, o nákaze jiného člena jeho kanceláře informovala média již na konci března. Prezident ani viceprezident nebyli s Millerovou v poslední době v kontaktu, uvedla Pencova kancelář. Oba politici se podle AFP nechávají denně testovat, výsledky měli dosud negativní.

Británie oznámí karanténu pro všechny, kdo přicestují

Britský premiér Boris Johnson v neděli oznámí povinnou dvoutýdenní karanténu pro každého, kdo přicestuje do Velké Británie. S odvoláním na vládní zdroje o tom informoval list The Times. Nařízení, o kterém na konci dubna spekulovala další britská média, se bude týkat jak cizinců, tak Britů.

Po příjezdu do země si úřady vyžádají adresu, na které mohou následně cestovatele během karantény kontrolovat. Za porušení izolace bude provinilcům hrozit pokuta až 1000 liber (31 tisíc korun), v krajních případech i deportace. Výjimku dostanou cestující z Irska, ostrovů v Lamanšském průlivu, ostrovu Man ležícím v Irském moři a řidiči kamionů, kteří do země přivážejí nezbytné zboží.

Krok Johnsonova kabinetu má snížit „přenos viru v další fázi boje (proti koronaviru)“, píše list, podle kterého nařízení vstoupí v platnost na začátku června. Britská vláda již dříve čelila kritice, že na rozdíl od ostatních států od cestujících do země nevyžaduje karanténu a při příjezdu nekontroluje jejich zdravotní stav. V dubnu přitom každý den do země přicestovalo okolo patnácti tisíc lidí, píše The Times.

Johnson má v neděli večer rovněž oznámit strategii uvolňování restrikcí, lidé budou mít od příštího týdne povoleno více procházek za den či opalování se v parku, uvádí list. Nejvýraznější restrikce ale pravděpodobně zůstanou v platnosti až do konce měsíce.

Po čtyřech dnech s více než pěti sty hlášenými případy ve Velké Británii opět poklesla bilance nových úmrtí, a to na 346 zemřelých. Souhrnná oficiální bilance narostla na 31 587 mrtvých a zůstává nejvyšší v Evropě. Nově bylo nahlášeno 3896 pozitivních testů na koronavirus. Infekce se ve Spojeném království potvrdila celkem u více než 215 tisíc lidí.

Počty nakažených v Singapuru zvyšují zahraniční dělníci

Singapur zaznamenal 753 nových případů nákazy, čímž počet evidovaných infekcí v městském státě vystoupil na 22 460. Devět z nově zaznamenaných nemocných jsou stálí rezidenti Singapuru, většinu z nově nakažených ale tvoří podle úřadů migrující dělníci, kteří žijí na ubytovnách. Singapur, kde žije přibližně 5,7 milionu lidí, je jednou z asijských zemí nejhůře postižených pandemií.

Pevninská Čína ohlásila jeden nový případ nákazy koronavirem, což je stejně jako o den dříve. Nákaza se podle čínské zdravotnické komise objevila u člověka, který přicestoval ze zahraničí. Dosud se nákaza koronavirem v pevninské Číně, která nezahrnuje Hongkong a Macao, podle oficiálních údajů potvrdila u 82 887 lidí a 4633 infikovaných zemřelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...