Nákaza se rozšířila po světě už na konci roku 2019, popisuje studie mutací viru

Genetická analýza vzorků získaných od více než 7500 nakažených lidí ukázala, že se koronavirus rozšířil po světě ještě na konci loňského roku. Podle studie vědců z londýnské univerzity UCL, o které informovala agentura Reuters, je nyní virus SARS-CoV-2 ve fázi adaptace na lidského hostitele.

Výzkum londýnských genetiků odhalil téměř dvě stě takzvaných rekurentních genetických mutací koronaviru, které podle nich ukazují, jak se může virus vyvíjet při šíření v populaci.

Podle spoluautora studie Francoise Ballouxe lze značnou část genetických variací viru nalézt ve všech nejpostiženějších zemích. Na základě toho se vědci domnívají, že se nákaza rozšířila do světa velmi rychle krátce poté, co vypukla první epidemie v Číně.

„Všechny viry přirozeně mutují. Mutace samy o sobě nejsou špatné a neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než bychom očekávali,“ přiblížil Balloux. „Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ dodal.

Na světě se koronavirem nakazilo více než 3,7 milionu lidí a přes 260 tisíc z nich s covidem-19 zemřelo. Nákazu hlásí už více než 210 zemí a závislých území. První případ ohlásila Čína loni v prosinci.

Pandemie začala v Číně

Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Infection, Genetics and Evolution potvrdila, že se SARS-CoV-2 poprvé objevil na konci roku 2019 a záhy se rozšířil do celého světa. Přesné místo, odkud se virus začal šířit, se výzkumníkům ale identifikovat nepodařilo.

Ballouxův tým analyzoval genom více než 7500 virů z nakažených pacientů z různých zemí světa. Výsledky podpořily hypotézy, že všechny viry SARS-CoV-2 sdílí společného předka z konce roku 2019. Z toho vychází domněnka, že v této době se virus přenesl ze zvířecího hostitele na člověka. Podle Ballouxe to znamená, že není příliš pravděpodobné, že by virus mezi lidmi koloval dlouho předtím, než byl na konci loňského roku poprvé odhalen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 21 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled