Nákaza se rozšířila po světě už na konci roku 2019, popisuje studie mutací viru

Genetická analýza vzorků získaných od více než 7500 nakažených lidí ukázala, že se koronavirus rozšířil po světě ještě na konci loňského roku. Podle studie vědců z londýnské univerzity UCL, o které informovala agentura Reuters, je nyní virus SARS-CoV-2 ve fázi adaptace na lidského hostitele.

Výzkum londýnských genetiků odhalil téměř dvě stě takzvaných rekurentních genetických mutací koronaviru, které podle nich ukazují, jak se může virus vyvíjet při šíření v populaci.

Podle spoluautora studie Francoise Ballouxe lze značnou část genetických variací viru nalézt ve všech nejpostiženějších zemích. Na základě toho se vědci domnívají, že se nákaza rozšířila do světa velmi rychle krátce poté, co vypukla první epidemie v Číně.

„Všechny viry přirozeně mutují. Mutace samy o sobě nejsou špatné a neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než bychom očekávali,“ přiblížil Balloux. „Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ dodal.

Na světě se koronavirem nakazilo více než 3,7 milionu lidí a přes 260 tisíc z nich s covidem-19 zemřelo. Nákazu hlásí už více než 210 zemí a závislých území. První případ ohlásila Čína loni v prosinci.

Pandemie začala v Číně

Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Infection, Genetics and Evolution potvrdila, že se SARS-CoV-2 poprvé objevil na konci roku 2019 a záhy se rozšířil do celého světa. Přesné místo, odkud se virus začal šířit, se výzkumníkům ale identifikovat nepodařilo.

Ballouxův tým analyzoval genom více než 7500 virů z nakažených pacientů z různých zemí světa. Výsledky podpořily hypotézy, že všechny viry SARS-CoV-2 sdílí společného předka z konce roku 2019. Z toho vychází domněnka, že v této době se virus přenesl ze zvířecího hostitele na člověka. Podle Ballouxe to znamená, že není příliš pravděpodobné, že by virus mezi lidmi koloval dlouho předtím, než byl na konci loňského roku poprvé odhalen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 9 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...