Nákaza se rozšířila po světě už na konci roku 2019, popisuje studie mutací viru

Genetická analýza vzorků získaných od více než 7500 nakažených lidí ukázala, že se koronavirus rozšířil po světě ještě na konci loňského roku. Podle studie vědců z londýnské univerzity UCL, o které informovala agentura Reuters, je nyní virus SARS-CoV-2 ve fázi adaptace na lidského hostitele.

Výzkum londýnských genetiků odhalil téměř dvě stě takzvaných rekurentních genetických mutací koronaviru, které podle nich ukazují, jak se může virus vyvíjet při šíření v populaci.

Podle spoluautora studie Francoise Ballouxe lze značnou část genetických variací viru nalézt ve všech nejpostiženějších zemích. Na základě toho se vědci domnívají, že se nákaza rozšířila do světa velmi rychle krátce poté, co vypukla první epidemie v Číně.

„Všechny viry přirozeně mutují. Mutace samy o sobě nejsou špatné a neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než bychom očekávali,“ přiblížil Balloux. „Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ dodal.

Na světě se koronavirem nakazilo více než 3,7 milionu lidí a přes 260 tisíc z nich s covidem-19 zemřelo. Nákazu hlásí už více než 210 zemí a závislých území. První případ ohlásila Čína loni v prosinci.

Pandemie začala v Číně

Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Infection, Genetics and Evolution potvrdila, že se SARS-CoV-2 poprvé objevil na konci roku 2019 a záhy se rozšířil do celého světa. Přesné místo, odkud se virus začal šířit, se výzkumníkům ale identifikovat nepodařilo.

Ballouxův tým analyzoval genom více než 7500 virů z nakažených pacientů z různých zemí světa. Výsledky podpořily hypotézy, že všechny viry SARS-CoV-2 sdílí společného předka z konce roku 2019. Z toho vychází domněnka, že v této době se virus přenesl ze zvířecího hostitele na člověka. Podle Ballouxe to znamená, že není příliš pravděpodobné, že by virus mezi lidmi koloval dlouho předtím, než byl na konci loňského roku poprvé odhalen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 13 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 15 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...