Nákaza se rozšířila po světě už na konci roku 2019, popisuje studie mutací viru

Genetická analýza vzorků získaných od více než 7500 nakažených lidí ukázala, že se koronavirus rozšířil po světě ještě na konci loňského roku. Podle studie vědců z londýnské univerzity UCL, o které informovala agentura Reuters, je nyní virus SARS-CoV-2 ve fázi adaptace na lidského hostitele.

Výzkum londýnských genetiků odhalil téměř dvě stě takzvaných rekurentních genetických mutací koronaviru, které podle nich ukazují, jak se může virus vyvíjet při šíření v populaci.

Podle spoluautora studie Francoise Ballouxe lze značnou část genetických variací viru nalézt ve všech nejpostiženějších zemích. Na základě toho se vědci domnívají, že se nákaza rozšířila do světa velmi rychle krátce poté, co vypukla první epidemie v Číně.

„Všechny viry přirozeně mutují. Mutace samy o sobě nejsou špatné a neexistují důkazy pro tvrzení, že SARS-CoV-2 mutuje rychleji nebo pomaleji, než bychom očekávali,“ přiblížil Balloux. „Zatím nemůžeme říci, zda se SARS-CoV-2 mění ve více či v méně smrtelný a nakažlivý virus,“ dodal.

Na světě se koronavirem nakazilo více než 3,7 milionu lidí a přes 260 tisíc z nich s covidem-19 zemřelo. Nákazu hlásí už více než 210 zemí a závislých území. První případ ohlásila Čína loni v prosinci.

Pandemie začala v Číně

Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Infection, Genetics and Evolution potvrdila, že se SARS-CoV-2 poprvé objevil na konci roku 2019 a záhy se rozšířil do celého světa. Přesné místo, odkud se virus začal šířit, se výzkumníkům ale identifikovat nepodařilo.

Ballouxův tým analyzoval genom více než 7500 virů z nakažených pacientů z různých zemí světa. Výsledky podpořily hypotézy, že všechny viry SARS-CoV-2 sdílí společného předka z konce roku 2019. Z toho vychází domněnka, že v této době se virus přenesl ze zvířecího hostitele na člověka. Podle Ballouxe to znamená, že není příliš pravděpodobné, že by virus mezi lidmi koloval dlouho předtím, než byl na konci loňského roku poprvé odhalen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...