Muž z Wu-chanu se koronaviru nemůže zbavit už dva měsíce. Možný návrat nemoci vyvolává obavy

Na začátku února zjistil, že má koronavirus. Léčil se ve dvou nemocnicích a poté byl převezen do izolace. Tu nyní tráví v bytě v karanténním centru v průmyslové části čínského Wu-chanu, ve kterém se nový koronavirus objevil v prosinci minulého roku vůbec poprvé. Po více než dvou měsících ale testy tvrdí, že je na koronavirus stále pozitivní, popisuje Reuters zkušenost jednoho z pacientů, kterým se nedaří koronaviru zbavit.

„Už opravdu nemůžu,“ říká zoufalý muž, který kvůli svému problému vyhledal pomoc psycholožky a uvažoval i o sebevraždě. Odpověď na otázku, proč má stejně jako někteří další pacienti po tak dlouhé době koronavirus stále v těle, je záhada, která nedává spát čínským lékařům zabývajícím se onemocněním COVID-19. Podle odborníků z Wu-chanu lidí, kteří nemají žádné příznaky, ale testy u nich přesto přítomnost viru stále prokazují, přibývá.

Co se zdravými lidmi, kteří mají virus stále v těle?

Přestože se Číně povedlo šíření viru zpomalit, lidé s přetrvávajícími pozitivními testy představují jednu z největších výzev v další fázi boje proti pandemii. Všichni tito pacienti měli ve chvíli, kdy nemoc překonali, na koronavirus negativní test, ale později byl výsledek opět pozitivní. U mnoha to bylo po 50 nebo 60 dnech, u některých i po 70 dnech od chvíle, kdy u nich byl koronavirus poprvé diagnostikován, říkají wuchanští lékaři.

Fakt, že u některých lidí virus přetrvává, znepokojuje celý svět. Mnoho zemí se totiž chystá uvolnit omezení pohybu a vrátit se k původní ekonomické aktivitě. Doporučená délka izolace poté, co byla osoba koronaviru vystavená, je po celém světě 14 dní. Nyní se ale ukazuje, že virus může u některých přetrvat déle. Podle čínských zdravotnických organizací však zatím neexistují důkazy, že by tito lidé mohli ostatní nakazit.

Čína zatím nepublikovala statistiku s údaji o počtu lidí, u kterých se koronavirus prokáže opakovaně, podle zpráv z médií a informací, které má Reuters od čínských nemocnic, jich ale jsou nejméně desítky. V Jižní Koreji je takových případů přes 90.

Záhada, na kterou zatím věda nemá odpověď

Pro objasnění tohoto jevu existuje několik teorií. Někteří odborníci tvrdí, že tito pacienti se mohli virem nakazit opakovaně, což by ovšem vyvracelo přesvědčení, že člověk si na nemoc COVID-19 po jejím překonání vytvoří protilátky.

Wuchanský lékař Čao Jen se ale domnívá, že tato možnost není pravděpodobná, i když pro její vyvrácení nemá důkazy. „Ti lidé jsou v nemocnicích pod pečlivým dohledem a po propuštění si uvědomují riziko, takže zůstávají v izolaci,“ říká.

Také ředitel korejského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí tvrdí, že je pravděpodobnější, že virus v organismu těchto pacientů přetrval a v určité chvíli se reaktivoval. Někteří čínští a jihokorejští zdravotníci se domnívají, že v těle těchto pacientů přetrvává nízké množství viru, které nepředstavuje riziko pro pacienta ani pro jeho okolí.

Paul Hunter, který působí na Univerzitě Východní Anglie, tvrdí, že velmi pomalé odbourávání viru bylo dříve v případě jiných onemocnění pozorováno u pacientů s nízkou imunitou. Jihokorejské úřady například v roce 2015 uvedly, že pacient s blízkovýchodním syndromem virového onemocnění dýchacích cest (MERS-CoV), který kromě toho trpěl rakovinou mízních uzlin, vykazoval přítomnost viru v těle ještě po 116 dnech.

Nekončící boj s koronavirem pro tyto pacienty představuje obrovskou psychickou zátěž. Obyvatelé wuchanského karanténního centra v něm musí strávit nejméně 28 dní a mohou ho opustit až ve chvíli, kdy mají dvakrát po sobě negativní výsledek testu. „Cítím se dobře a nemám žádné příznaky, ale testy znovu a znovu tvrdí, že jsem na koronavirus pozitivní,“ říká jeden muž v centru. Od konce února se nechal otestovat již desetkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...