V Chile už měsíc zuří pouliční násilí, které si vyžádalo dvě desítky životů, stovky zraněných a miliardové hospodářské škody. Lidé se do práce a domů dostávají v šestimilionové metropoli Santiago de Chile i několik hodin. Pomoc jim teď nabízejí tisíce majitelů aut.
Chilany vyhnalo do ulic zvýšení cen jízdného. Ve skutečnosti šlo jen o rozbušku, pravé příčiny frustrace v této jihoamerické zemi totiž tkví v rostoucích životních nákladech a hlavně extrémní příjmové nerovnosti. „Všechno je tu vzhůru nohama, lidé bojují na ulicích. Ale to všechno je kvůli něčemu,“ podotkl jeden z obyvatel Santiaga de Chile.
S rostoucími protesty v šestimilionové metropoli sílí i chaos, který komplikuje každodenní život. Doprava funguje sporadicky, některé stanice metra zůstávají uzavřené a ubyla řada autobusů. Problémy zasáhly do životů pracujících lidí.
Někteří majitelé automobilů se snaží být s ostatními solidární. Ke kampani pod hashtagem SÚBETE – tedy NASTUP SI – se už připojily tisíce lidí včetně známých tváří, jako je televizní moderátorka Adriana „Titi“ Aguayová s hudebníkem Sergiem Lagosem. „Obyčejně to děláme odpoledne, kdy jsou lidé už unavení. Přiblížíme je k metru nebo na konkrétní místo,“ říká Aguayová.
Domů se od konečných stanic metra – pokud jezdí – chodí pěšky. Výjimkou není i několik kilometrů. Pomoc se tak hodí každému. „Dělá to hodně lidí. Připadá mi to hlavně lidské,“ prohlásil obyvatel metropole Fernando Alfaro.
Vandalové si nevybírají
Centrum města se počátkem týdne proměnilo ve válečnou zónu. Na jedné straně vodní děla a gumové projektily, na druhé kameny a zápalné lahve. V davech přibývají radikálové a policisté čelí četným obviněním z mučení a znásilňování.
„Myslím, že se objevily excesy, zneužití a neplnění protokolu, neplnění pravidel při použití síly… ale to vyšetří prokuratura a budou soudit soudy,“ uvedl prezident Sebastián Piňera. Jeho vláda po vypuknutí protestů v polovině října vyhlásila výjimečný stav, který trval několik dní a během něhož byly i v řadě měst včetně metropole vyhlášeny noční zákazy vycházení. Do ulic byli též poprvé od pádu diktatury nasazeni vojáci.
Záběry ze Santiaga často připomínají pouliční boje před třemi lety ve Venezuele. „Tohle je už naprostý zmatek. Jinak se to nedá nazvat. Vandalismus, drancování, kriminalita. Už se to vymklo kontrole,“ míní zaměstnanec restaurace v Santiagu de Chile Leonel Madrid.
Cílem vandalů se často stávají i drobné obchody. Ty přitom jen těžko symbolizují bohatství a systém, kvůli němuž má mít řada Chilanů hluboko do kapsy. Ztráty tak prozatím počítají hlavně běžní lidé. Stejné je to i v případě poničených vagonů a stanic metra.
Pinochetově ústavě zvoní hrana
Piňera v reakci na nepokoje slíbil, že jeho vláda předloží parlamentu změny základního zákona. V Chile nyní platí ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, který vládl v letech 1973 až 1990. Od té doby byla pouze několikrát upravena.
Piňera chce v ústavě jasně definovaná práva lidí i povinnosti státu. Zdůraznil, že je potřeba větší zodpovědnost státu, co se týče makroekonomické rovnováhy a správného využití veřejných prostředků. „Nechci slibovat lhůty, ale je mi jasné, že jde o naléhavou věc,“ uvedl prezident.
