V ulicích chilské metropole pokračují třetím týdnem protesty proti nerovnosti a špatným sociálním službám. V pondělí rozháněla policie demonstranty v Santiagu de Chile vodními děly a slzným plynem, v centrální části Chile v době protestů udeřilo zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály. V hlavním městě otřesy vyvolaly křik a paniku.
Horký začátek týdne v Chile. Policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům, do toho udeřilo zemětřesení
Protestů v Santiagu de Chile se opět účastnily desítky tisíc lidí. Policie nasadila vodní děla a slzný plyn. Někteří z demonstrantů házeli kameny, řada z nich se snažila pochodovat k prezidentskému paláci. Místy dokonce vyrostly barikády.
„Věřím, že vláda a další sociální aktéři musí naslouchat nespokojenosti lidí. Protože v podstatě jsme tu všichni kvůli nerovnosti v této velké zemi,“ konstatovala jedna z protestujících, která si chránila obličej šátkem.
V době konání demonstrace v zemi udeřilo zemětřesení. Budovy v Santiagu de Chile se chvěly, ale žádné škody ani oběti nejsou hlášeny. Země se v Chile otřásá poměrně často, jelikož tento jihoamerický stát se nachází u Tichomořského lemu, zvaného také Ohnivý kruh, který je pověstný bohatou seismickou a vulkanickou činností.
Zemětřesení o síle 8,8 stupně následované vlnou tsunami zasáhlo přístavní město Constitución v březnu 2010. Tehdy v Chile podle agentury DPA zemřelo 535 lidí, z toho více než 170 v Constituciónu. V Chile také v roce 1960 udeřilo vůbec nejsilnější zemětřesení v historii měření – dosáhlo síly 9,5 stupně.
Protesty odstartovalo zdražení jízdenek na metro
Současné demonstrace v Chile jsou nejhoršími protivládními protesty za třicet let, tedy od pádu vojenského režimu generála Pinocheta. Demonstrace vypukly v polovině října, rozbuškou bylo zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Protesty se však rychle rozšířily i mimo metropoli.
Chilané demonstrují kvůli růstu životních nákladů a dlouhodobé neochotě vlády řešit sociální nerovnost. Lidé si stěžují na stav školství nebo zdravotních služeb. „Dospěli jsme ke krizi, kde jsme si všimli, že už to systém nedokáže zvládnout,“ podotkl jeden z demonstrantů Gabriel Diaz.
Hlava státu hlásá změny, odejít ale nechce
Prezident Sebastián Piňera před týdnem slíbil rozsáhlé změny kabinetu. Vyměnit chce hned osm ministrů. „Tohle není stejné Chile jako před několika týdny. Chile se změnilo. A vláda se musí změnit s ním, aby se mohla vyrovnat s těmito novými výzvami a novými časy,“ prohlásil prezident.
Vláda podle něj zvýší minimální mzdu nebo zruší nedávné zvýšení cen za elektřinu. K uklidnění protestů v jedné z nejbohatších zemí kontinentu to ale zatím nestačilo. V nejnovějším rozhovoru pro BBC prezident zdůraznil, že v reakci na protesty nerezignuje.
Protestující chtějí změnu ústavy, jež platí v zemi z dob Pinochetovy éry. Podle agentury Cadem žádá tyto změny 87 procent oslovených Chilanů. Naopak obliba Piňery klesla na rekordně nízkých 13 procent.
Prokuratura zatím vyšetřuje 23 úmrtí v souvislosti s výjimečným stavem vyhlášeným na začátku protestů v téměř celé zemi a zrušeným minulou neděli. Podle národního institutu pro lidská práva (INDH) pět lidí zemřelo kvůli střelbě bezpečnostních složek. V nemocnicích je nyní 1233 lidí, kteří při protestech utrpěli střelná zranění. Zásahy chilských úřadů v zemi prošetřuje i lidskoprávní mise OSN.
Zásah proti demonstrantům v Chile
Chilský ministr financí varoval, že protesty negativně ovlivňují hospodářský růst země. Úředníci podle něj museli snížit prognózu růstu za rok 2019 zhruba o půl procenta. Protivládní akce už přiměly zemi také ke zrušení dvou velkých mezinárodních summitů, které měla hostit.
