Sebastián Piňera

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Levicový politik Gabriel Boric bude novým chilským prezidentem. Po sečtení 99 procent hlasů vede ve druhém kole s výrazným náskokem 56 procent na republikánského kandidáta José Antonia Kasta. Boricův program, se kterým šel do voleb, slibuje posílení role státu zejména ve zdravotnictví a školství, mimo jiné chce odpustit dluhy vysokoškolákům, kteří si na své studium půjčili u bank.

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

Informacemi ohledně Pandora Papers se bude zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle policie prověří nejen premiéra Andreje Babiše (ANO), ale i všechny občany České republiky, kteří jsou v kauze uvedeni. Babiš v pondělí uvedl, že je skandální, pokud někdo říká, že pral nějaké peníze. České televizi řekl, že postup, kterým před dvanácti lety nakupoval nemovitosti ve Francii, nebyl vhodný pro politika. Tehdy ale v politice nebyl, upozornil. V rozhovoru pro tv.nova.cz připustil, že nemovitosti nakoupené ve Francii nyní pravděpodobně spadají do jím založených svěřenských fondů.

V ulicích chilské metropole pokračují třetím týdnem protesty proti nerovnosti a špatným sociálním službám. V pondělí rozháněla policie demonstranty v Santiagu de Chile vodními děly a slzným plynem, v centrální části Chile v době protestů udeřilo zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály. V hlavním městě otřesy vyvolaly křik a paniku.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Asi milion lidí se v Chile zapojil do mírného pochodu proti nerovnosti. Lidé mávali vlajkami, mlátili do hrnců a volali po vládních reformách. Prezident Sebastián Piňera prohlásil, že rozumí hlasu ulice; později dodal, že obmění vládní kabinet. Zemí v posledních dnech zmítaly nepokoje provázené násilnostmi.

Během chilských protivládních protestů zemřelo už 15 lidí a další zhruba dvě stovky utrpěly zranění. Demonstrace vypukly v pátek v Santiagu de Chile a postupně se rozšířily i do dalších měst. Výjimečný stav už platí téměř ve všech chilských regionech. Na úterý svolal prezident Piňera schůzku se zástupci všech politických stran.

V chilské metropoli Santiago de Chile platí výjimečný stav a noční zákaz vycházení. Poprvé od pádu Pinochetova režimu v ulicích hlídkují vojáci. Úřady tak reagují na násilné protestní akce, které vypukly v posledních dnech v reakci na zdražení jízdenek na metro. Tři lidé při nepokojích uhořeli. Prezident Sebastián Piňera už zvýšení cen jízdenek odvolal.