Prezidentské volby v Chile vyhrál levicový politik Boric, bude nejmladší hlavou státu v historii země

3 minuty
Horizont ČT24: Nový prezident Chile
Zdroj: ČT24

Levicový politik Gabriel Boric bude novým chilským prezidentem. Po sečtení 99 procent hlasů vede ve druhém kole s výrazným náskokem 56 procent na republikánského kandidáta José Antonia Kasta. Boricův program, se kterým šel do voleb, slibuje posílení role státu zejména ve zdravotnictví a školství, mimo jiné chce odpustit dluhy vysokoškolákům, kteří si na své studium půjčili u bank.

V čele Chile skončí po svém druhém prezidentském období Sebastián Piňera a v březnu předá úřad Gabrielu Boricovi. Bude to výrazná politická obměna – po miliardáři bude prezidentem někdejší studentský vůdce a lídr levicové koalice Apruebo Dignidad. Navíc půjde i o změnu generační –⁠ dvaasedmdesátiletého Pinieru vystřídá šestatřicetiletý Boric, který bude historicky nejmladším chilským prezidentem.

Jeho oponent José Antonio Kast získal 44 procent hlasů, uznal volební porážku a Boricovi pogratuloval. Boric ve svém prvním povolebním projevu slíbil více sociálních práv a zároveň fiskální odpovědnost. „Budeme mít více sociálních práv, ale zároveň zůstaneme rozpočtově odpovědní,“ řekl.

I když je Boricovo vítězství v prezidentských volbách výrazné, v parlamentu tak jasné poměry nejsou. Jeho levicová koalice skončila ve volbách do obou komor až druhá za konzervativním uskupením, které reprezentoval Piniera.

Nový prezident se bude pokoušet prosadit posílení státu zejména ve zdravotnictví a školství. Navrhuje též daň pro nejbohatší či vyšší daně pro těžební společnosti. Někteří kritici mu vyčítají spojení s komunistickou stranou v rámci levicové aliance Apruebo Dignidad.

Jeho protivník hájil neoliberální ekonomický model z dob diktatury Augusta Pinocheta. Odmítá homosexuální sňatky, přestože je nedávno schválil parlament, a zaujímá tvrdý postoj vůči nelegální migraci.

Gabriel Boric se narodil 11. února 1986 v Punta Arenas. Jeho předci byli chorvatští emigranti, kteří se na přelomu 19. a 20. století v období zlaté horečky usadili v chilském regionu Magallanes, kde se živili těžbou zlata. Boricův otec pracoval jako chemický inženýr v chilské státní ropné společnosti ENAP.

Studoval právnickou fakultu na Chilské univerzitě. V letech 2011 až 2012 stál v čele federace univerzitních studentů a do roku 2016 byl členem studentského politického hnutí Autonomní levice.

Už od roku 2014 byl Boric poslancem za provincii Magallanes y Antártica Chielan, jež leží u Magalhaesova průlivu na jihu země. V prezidentské kampani 2021 musel rozptylovat obavy některých z toho, že na jeho vládu bude mít vliv komunistická strana.

Boric v prezidentské kampani slíbil „novou levici“, jež se bude lišit od té, která v zemi od pádu diktatury Augusta Pinocheta několikrát vládla. Naposledy to bylo do března 2018, kdy skončil mandát socialistické prezidentky Michelle Bacheletové. Syn Chorvata a Katalánky Boric tvrdí, že skoncuje s „neoliberální“ politikou, která sice přinesla zemi ekonomický růst, ale také zvětšila sociální nerovnost.

Právě rostoucí životní náklady přiměly tisíce Chilanů v roce 2019 k masovým demonstracím za sociální jistoty a větší roli státu zejména ve zdravotnictví a školství. Protesty vláda uklidnila zahájením změn penzijního systému a referendem, v němž Chilané rozhodli téměř 80 procenty hlasů, že chtějí novou ústavu.

Boric v kampani slíbil rovněž posílení ochrany životního prostředí a práv domorodců, v jeho programu je také zrušení soukromého důchodového systému, zvýšení daní či větší pomoc studentům, včetně odpuštění dluhů vysokoškolákům, kteří si na studium půjčili u bank.

Gabirel Boric
Zdroj: Reuters/Rodrigo Garrido

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 10 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...