Gabriel Boric

Lesní požáry v centrální části Chile si za tři dny vyžádaly už 122 obětí, přičemž úřady zatím provedly čtyřicet pitev a identifikovaly 32 obětí. Několik stovek lidí se stále pohřešuje. S odvoláním na pondělní oznámení chilského úřadu pro soudní lékařství o tom informovala televize CNN. V zemi v pondělí začal platit dvoudenní státní smutek, podle prezidenta Gabriela Borice čelí Chile největší tragédii od zemětřesení z roku 2010, které si vyžádalo přes pět set obětí.

Už 99 lidí zahynulo při rozsáhlých požárech v Chile. Prezident Gabriel Boric vyhlásil v přímořské centrální části země stav nouze. Podle úřadů jde o nejhorší katastrofu od zemětřesení v roce 2010. Počet obětí ještě nemusí být konečný. Požár se šíří v hustě zalidněné oblasti a spálil nebo poškodil až šest tisíc domů. Na vině je sucho, vítr a čtyřicetistupňové teploty.

Počet obětí lesních požárů v centrální části Chile, která sousedí s metropolitní oblastí Santiaga de Chile, stoupl už na 46 a nejspíš dále poroste, uvedl chilský prezident Gabriel Boric, kterého citovala agentura Reuters. Do některých míst se stále nedostali záchranáři. Požáry v pátek večer způsobily v některých oblastech zmatek a dopravní zácpy, na sobotu úřady vyhlásily v několika obcích zákaz vycházení.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Levicový politik Gabriel Boric bude novým chilským prezidentem. Po sečtení 99 procent hlasů vede ve druhém kole s výrazným náskokem 56 procent na republikánského kandidáta José Antonia Kasta. Boricův program, se kterým šel do voleb, slibuje posílení role státu zejména ve zdravotnictví a školství, mimo jiné chce odpustit dluhy vysokoškolákům, kteří si na své studium půjčili u bank.

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.