Chilané budou moci v dubnu příštího roku rozhodnout prostřednictvím referenda o reformě ústavy, která vznikla už za doby diktatury Augusta Pinocheta. Oznámil to předseda chilského Senátu Jaime Quintana po několikahodinovém parlamentním vyjednávání. Výraznou změnu ústavy slíbil minulý týden prezident Sebastián Piňera v reakci na několikatýdenní protivládní protesty.
Demonstrace zažehlo zdražení jízdenek v metru v hlavním městě Santiago de Chile, což je ale považováno pouze za vyvrcholení dlouhodobé nespokojenosti Chilanů.
Lidé demonstrují kvůli neschopnosti vlády korigovat sociální nerovnosti v zemi a požadují strukturální reformy. Chile sice má prosperující tržní hospodářství, stát ale podle demonstrantů nepomáhá lidem s jejich náklady na zdravotnické služby nebo školství.
Prezident slibuje „hluboké změny“
Minulý týden pak prezident Piňera slíbil „hluboké změny“. Zdůraznil, že je potřeba větší zodpovědnost státu za makroekonomickou rovnováhu a správné využití veřejných prostředků. Ústavní reformu pak označil za „naléhavou věc“.
Prezident však neuvedl žádný termín ani způsob, jak by se ústava měla změnit. Zřejmě i proto protesty tento týden opět zintenzivnily a provázel je někde znovu i vandalismus radikálů.
V noci na pátek se ale vládní koalice domluvila s opozicí: „Jde o historický den, který přinese stoprocentně demokratickou ústavu,“ uvedl Quintana na tiskové konferenci obklopen zástupci různých politických stran. Vládní strany s hlavními opozičními stranami uzavřely „dohodu o míru a nové ústavě“, řekl Quintana.
V referendu voliči odpoví na dvě otázky – zaprvé, zda si přejí novou ústavu, a zadruhé, jaký orgán ji má vytvořit. Deník El País konstatoval, že je téměř jisté, že Chilané se vysloví pro novou ústavu. Podle průzkumů si ji přeje asi 80 procent obyvatel. Bude-li nová ústava sepsána, budou ji voliči schvalovat v lidovém hlasování.
Ústavu může připravit zcela nový orgán, takzvané Ústavodárné shromáždění, jehož jedinou pravomocí bude právě vznik nové podoby základního zákona a které bude ustaveno na maximálně devět měsíců, s možností požádat o prodloužení o tři měsíce. Jeho členové by byli zvoleni ve volbách, které by se uskutečnily spolu s regionálními a místními volbami v říjnu 2020. Druhou možností je, že ústavu vypracuje „smíšené shromáždění“, tvořené z poloviny ze současných zákonodárců a z poloviny z delegátů, kteří budou zvoleni v říjnu 2020.
Nynější chilská ústava je z roku 1980, tedy z doby Pinochetovy diktatury (1973–1990). Od té doby doznala přes čtyři desítky úprav, ale žádné demokratické vládě se nepodařilo změnit její podstatu. Velké části Chilanů vadí zejména to, že podle ústavy má stát sekundární roli v otázkách, jako je zdravotnictví, školství či penze.
