Chilané budou v referendu rozhodovat o změnách ústavy. Parlament ho vyhlásil na duben

Chilané budou moci v dubnu příštího roku rozhodnout prostřednictvím referenda o reformě ústavy, která vznikla už za doby diktatury Augusta Pinocheta. Oznámil to předseda chilského Senátu Jaime Quintana po několikahodinovém parlamentním vyjednávání. Výraznou změnu ústavy slíbil minulý týden prezident Sebastián Piňera v reakci na několikatýdenní protivládní protesty.

Demonstrace zažehlo zdražení jízdenek v metru v hlavním městě Santiago de Chile, což je ale považováno pouze za vyvrcholení dlouhodobé nespokojenosti Chilanů.

Lidé demonstrují kvůli neschopnosti vlády korigovat sociální nerovnosti v zemi a požadují strukturální reformy. Chile sice má prosperující tržní hospodářství, stát ale podle demonstrantů nepomáhá lidem s jejich náklady na zdravotnické služby nebo školství.

Prezident slibuje „hluboké změny“

Minulý týden pak prezident Piňera slíbil „hluboké změny“. Zdůraznil, že je potřeba větší zodpovědnost státu za makroekonomickou rovnováhu a správné využití veřejných prostředků. Ústavní reformu pak označil za „naléhavou věc“. 

Prezident však neuvedl žádný termín ani způsob, jak by se ústava měla změnit. Zřejmě i proto protesty tento týden opět zintenzivnily a provázel je někde znovu i vandalismus radikálů.

V noci na pátek se ale vládní koalice domluvila s opozicí: „Jde o historický den, který přinese stoprocentně demokratickou ústavu,“ uvedl  Quintana na tiskové konferenci obklopen zástupci různých politických stran. Vládní strany s hlavními opozičními stranami uzavřely „dohodu o míru a nové ústavě“, řekl Quintana.

V referendu voliči odpoví na dvě otázky – zaprvé, zda si přejí novou ústavu, a zadruhé, jaký orgán ji má vytvořit. Deník El País konstatoval, že je téměř jisté, že Chilané se vysloví pro novou ústavu. Podle průzkumů si ji přeje asi 80 procent obyvatel. Bude-li nová ústava sepsána, budou ji voliči schvalovat v lidovém hlasování.

Ústavu může připravit zcela nový orgán, takzvané Ústavodárné shromáždění, jehož jedinou pravomocí bude právě vznik nové podoby základního zákona a které bude ustaveno na maximálně devět měsíců, s možností požádat o prodloužení o tři měsíce. Jeho členové by byli zvoleni ve volbách, které by se uskutečnily spolu s regionálními a místními volbami v říjnu 2020. Druhou možností je, že ústavu vypracuje „smíšené shromáždění“, tvořené z poloviny ze současných zákonodárců a z poloviny z delegátů, kteří budou zvoleni v říjnu 2020.

Nynější chilská ústava je z roku 1980, tedy z doby Pinochetovy diktatury (1973–1990). Od té doby doznala přes čtyři desítky úprav, ale žádné demokratické vládě se nepodařilo změnit její podstatu. Velké části Chilanů vadí zejména to, že podle ústavy má stát sekundární roli v otázkách, jako je zdravotnictví, školství či penze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 10 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 17 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 20 hhodinami

Írán znovu udeřil na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
14. 6. 2025Aktualizovánovčera v 01:59
Načítání...