Chilané budou v referendu rozhodovat o změnách ústavy. Parlament ho vyhlásil na duben

Chilané budou moci v dubnu příštího roku rozhodnout prostřednictvím referenda o reformě ústavy, která vznikla už za doby diktatury Augusta Pinocheta. Oznámil to předseda chilského Senátu Jaime Quintana po několikahodinovém parlamentním vyjednávání. Výraznou změnu ústavy slíbil minulý týden prezident Sebastián Piňera v reakci na několikatýdenní protivládní protesty.

Demonstrace zažehlo zdražení jízdenek v metru v hlavním městě Santiago de Chile, což je ale považováno pouze za vyvrcholení dlouhodobé nespokojenosti Chilanů.

Lidé demonstrují kvůli neschopnosti vlády korigovat sociální nerovnosti v zemi a požadují strukturální reformy. Chile sice má prosperující tržní hospodářství, stát ale podle demonstrantů nepomáhá lidem s jejich náklady na zdravotnické služby nebo školství.

Prezident slibuje „hluboké změny“

Minulý týden pak prezident Piňera slíbil „hluboké změny“. Zdůraznil, že je potřeba větší zodpovědnost státu za makroekonomickou rovnováhu a správné využití veřejných prostředků. Ústavní reformu pak označil za „naléhavou věc“. 

Prezident však neuvedl žádný termín ani způsob, jak by se ústava měla změnit. Zřejmě i proto protesty tento týden opět zintenzivnily a provázel je někde znovu i vandalismus radikálů.

V noci na pátek se ale vládní koalice domluvila s opozicí: „Jde o historický den, který přinese stoprocentně demokratickou ústavu,“ uvedl  Quintana na tiskové konferenci obklopen zástupci různých politických stran. Vládní strany s hlavními opozičními stranami uzavřely „dohodu o míru a nové ústavě“, řekl Quintana.

V referendu voliči odpoví na dvě otázky – zaprvé, zda si přejí novou ústavu, a zadruhé, jaký orgán ji má vytvořit. Deník El País konstatoval, že je téměř jisté, že Chilané se vysloví pro novou ústavu. Podle průzkumů si ji přeje asi 80 procent obyvatel. Bude-li nová ústava sepsána, budou ji voliči schvalovat v lidovém hlasování.

Ústavu může připravit zcela nový orgán, takzvané Ústavodárné shromáždění, jehož jedinou pravomocí bude právě vznik nové podoby základního zákona a které bude ustaveno na maximálně devět měsíců, s možností požádat o prodloužení o tři měsíce. Jeho členové by byli zvoleni ve volbách, které by se uskutečnily spolu s regionálními a místními volbami v říjnu 2020. Druhou možností je, že ústavu vypracuje „smíšené shromáždění“, tvořené z poloviny ze současných zákonodárců a z poloviny z delegátů, kteří budou zvoleni v říjnu 2020.

Nynější chilská ústava je z roku 1980, tedy z doby Pinochetovy diktatury (1973–1990). Od té doby doznala přes čtyři desítky úprav, ale žádné demokratické vládě se nepodařilo změnit její podstatu. Velké části Chilanů vadí zejména to, že podle ústavy má stát sekundární roli v otázkách, jako je zdravotnictví, školství či penze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Noční íránské útoky zabily nejméně deset Izraelců

Nejméně šest mrtvých si vyžádaly zásahy íránských raket ve městě Bat Jam v centrální části Izraele, kde pohřešují desítky lidí. Počet obětí íránského útoku na město Tamra na severu země mezitím stoupl ze tří na čtyři, všechny jsou to ženy z jedné rodiny, uvedla izraelská média. Zranění při íránských útocích podle záchranářů utrpěly dvě stovky lidí, dodal portál.
06:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 1 hhodinou

Írán znovu útočí na Izrael

Írán zahájil nový raketový útok na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda údery vzápětí potvrdila. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP. Íránský útok na severoizraelské město Tamra si vyžádal tři oběti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael pokračuje v útocích na Írán

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.
před 9 hhodinami

V Minnesotě útočník zastřelil političku a jejího manžela

V americkém státě Minnesota pachatel zastřelil místní političku Melissu Hortmanovou a jejího manžela. Další místní politik státní senátor John Hoffman s manželkou Yvette byli postřeleni, informují americká média. Guvernér Minnesoty Tim Walz řekl, že šlo o politicky motivovaný zločin. Napadení politici jsou z Demokratické strany, pachatel je na útěku, uvedla agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet mrtvých po nehodě letadla v Indii vzrostl na nejméně 279

Počet mrtvých po čtvrteční nehodě letadla v Indii se zvýšil na 279, informují média. Na palubě letadla společnosti Air India bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Několik dalších lidí ale zemřelo i na zemi po pádu stroje. Nehoda se stala v Ahmadábádu, její příčiny se vyšetřují. Podle indického ministerstva pro letectví vyslal kapitán stroje nouzový signál ani ne minutu před pádem. Havárie patří mezi nejsmrtelnější letecké nehody v Indii.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...