Chile je varováním pro svět, že rozvolňování může být problém. Očkuje se tam hodně, virus ale vítězí

Latinskoamerickému státu se podařilo podat alespoň jednu dávku vakcíny zhruba třetině populace, která čítá 19 milionů lidí. Obě dávky dostalo zhruba 15 procent Chilanů. Země však přesto kvůli silnému růstu počtu nakažených musela obnovit přísnější uzávěru v oblastech, kde žije většina populace.

Na konci března přibývalo v Chile kolem sedmi tisíc nových případů covidu denně - to jsou nejvyšší čísla od počátku pandemie. Pod obrovským tlakem byly i nemocnice, na jednotkách intenzivní péče bylo volných jen pět procent lůžek.

Od soboty 27. března proto v hlavním městě Santiagu de Chile začala platit zpřísněná karanténa, je to teprve podruhé v průběhu posledních dvanácti měsíců. Od začátku epidemie se v této zemi nakazilo koronavirem přes 995 tisíc obyvatel, z nichž jich přes 23 tisíc zemřelo. 

Chile si přitom včas vyjednalo přístup k dostatečnému množství dávek vakcín proti covidu - spolehlo se na kombinaci vakcín Pfizer a čínského CoronaVacu. Díky tomu dokázalo očkovat rychleji než jakákoliv jiná země Ameriky a dokonce v tom patří mezi nejlepší na světě.

Bude také patřit mezi jednu z prvních zemí na světě, která by měla dosáhnout skupinové imunity. Rychleji než Chile dokázaly zatím očkovat jen tři země na světě: Izrael, Spojené arabské emiráty a Seychely. Jenže ani to nestačilo, aby to zabránilo nejhorší vlně covidu v dějinách této země.

Falešný pocit bezpečí

Na začátku problému stál podle epidemiologů poněkud paradoxně úspěch masivní vakcinace. Rychlé očkování totiž dalo místním obyvatelům falešný pocit bezpečí - a to přispělo k prudkému nárůstu počtu nových infekcí a také úmrtí.

Podle deníku New York Times je tato situace varováním pro ostatní státy, které chtějí rozvolňovat poté, co naočkují dostatek obyvatel. Nárůst případů, i když více než třetina chilské populace dostala alespoň první dávku vakcíny proti covidu, ukazuje, že toto přechodné období může být složitější, než se zdálo.

„Když je míra přenosu vysoká, vakcína nezvládá potlačovat nové infekce hned,“ popsala jádro problému epidemioložka z washingtonského Sabinova vakcinačního institutu Denise Garrettová. „A s novými variantami, které jsou nakažlivější, se pravděpodobně nedočkáme velkého dopadu, dokud nebude proočkována většina populace.“

Právě to je problémem i v Chile: tamní lékaři už totiž zjistili případy nových variant, které byly poprvé odhaleny v Brazílii a Velké Británii. Situaci pod Andami komplikuje i fakt, že po roce boje s pandemií jsou již zcela vyčerpaní i lékaři - podle Chilské lékařské asociace odešlo asi 20 až 30 procent zdravotníků v zemi na dovolenou. Řada z nich trpí psychickými problémy a dokonce i sebevražednými myšlenkami, uvádí asociace.

Lidé uvěřili, že pandemie skončila

V zemi nikdo nezpochybňuje, že očkovací kampaň je úspěšná, ale lidé právě díky jejímu úspěchu uvěřili, že pandemie skončila - a začali se tak chovat.

Této iluzi podlehla také vláda, která rozvolnila opatření a umožnila lidem cestovat a stýkat se. Spousta lidí vyrazila na zahraniční dovolené, při návratu nebyli nijak kontrolovaní ani trasovaní, a mohli tak domů dovézt infekčnější varianty, které se v jiných zemích Jižní Ameriky šíří.

Zrychlenému šíření viru v zemi pak pomohlo také znovuotevření tělocvičen, kostelů, obchodních center, restaurací a kasin - tedy míst, kde se může stýkat větší množství osob. A nakonec byly přes varování chilských epidemiologů podle vládního plánu otevřeny na začátku března i školy.

WHO varuje ostatní státy

„Očkování proti covidu-19 funguje hodně dobře, bohužel ale nemáme dostatečné množství vakcíny, aby se podařilo zvrátit průběh epidemie,“ uvedl poradce WHO Bruce Aylward. Vedoucí pracovnice WHO pro boj s nemocí covid-19 Maria Van Kerkhoveová uvedla, že očkování je jen jedním ze způsobů, jak snížit výskyt koronaviru. Zásadní stále zůstávají opatření, jako jsou nošení roušek a dodržování rozestupů.

Krizový expert organizace Michael Ryan se obává, že chilský scénář se může opakovat i v dalších zemích.

Chile očekává, že od poloviny dubna by se situace v zemi mohla začít zlepšovat, jednak díky uzávěrám, ale také proto, že ještě výrazně stoupne proočkovanost. Bude tak moci následovat Izrael, který už má proočkovaných přes 60 procent populace a pandemie tam rychle ustupuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled