Chile je varováním pro svět, že rozvolňování může být problém. Očkuje se tam hodně, virus ale vítězí

Latinskoamerickému státu se podařilo podat alespoň jednu dávku vakcíny zhruba třetině populace, která čítá 19 milionů lidí. Obě dávky dostalo zhruba 15 procent Chilanů. Země však přesto kvůli silnému růstu počtu nakažených musela obnovit přísnější uzávěru v oblastech, kde žije většina populace.

Na konci března přibývalo v Chile kolem sedmi tisíc nových případů covidu denně - to jsou nejvyšší čísla od počátku pandemie. Pod obrovským tlakem byly i nemocnice, na jednotkách intenzivní péče bylo volných jen pět procent lůžek.

Od soboty 27. března proto v hlavním městě Santiagu de Chile začala platit zpřísněná karanténa, je to teprve podruhé v průběhu posledních dvanácti měsíců. Od začátku epidemie se v této zemi nakazilo koronavirem přes 995 tisíc obyvatel, z nichž jich přes 23 tisíc zemřelo. 

Chile si přitom včas vyjednalo přístup k dostatečnému množství dávek vakcín proti covidu - spolehlo se na kombinaci vakcín Pfizer a čínského CoronaVacu. Díky tomu dokázalo očkovat rychleji než jakákoliv jiná země Ameriky a dokonce v tom patří mezi nejlepší na světě.

Bude také patřit mezi jednu z prvních zemí na světě, která by měla dosáhnout skupinové imunity. Rychleji než Chile dokázaly zatím očkovat jen tři země na světě: Izrael, Spojené arabské emiráty a Seychely. Jenže ani to nestačilo, aby to zabránilo nejhorší vlně covidu v dějinách této země.

Falešný pocit bezpečí

Na začátku problému stál podle epidemiologů poněkud paradoxně úspěch masivní vakcinace. Rychlé očkování totiž dalo místním obyvatelům falešný pocit bezpečí - a to přispělo k prudkému nárůstu počtu nových infekcí a také úmrtí.

Podle deníku New York Times je tato situace varováním pro ostatní státy, které chtějí rozvolňovat poté, co naočkují dostatek obyvatel. Nárůst případů, i když více než třetina chilské populace dostala alespoň první dávku vakcíny proti covidu, ukazuje, že toto přechodné období může být složitější, než se zdálo.

„Když je míra přenosu vysoká, vakcína nezvládá potlačovat nové infekce hned,“ popsala jádro problému epidemioložka z washingtonského Sabinova vakcinačního institutu Denise Garrettová. „A s novými variantami, které jsou nakažlivější, se pravděpodobně nedočkáme velkého dopadu, dokud nebude proočkována většina populace.“

Právě to je problémem i v Chile: tamní lékaři už totiž zjistili případy nových variant, které byly poprvé odhaleny v Brazílii a Velké Británii. Situaci pod Andami komplikuje i fakt, že po roce boje s pandemií jsou již zcela vyčerpaní i lékaři - podle Chilské lékařské asociace odešlo asi 20 až 30 procent zdravotníků v zemi na dovolenou. Řada z nich trpí psychickými problémy a dokonce i sebevražednými myšlenkami, uvádí asociace.

Lidé uvěřili, že pandemie skončila

V zemi nikdo nezpochybňuje, že očkovací kampaň je úspěšná, ale lidé právě díky jejímu úspěchu uvěřili, že pandemie skončila - a začali se tak chovat.

Této iluzi podlehla také vláda, která rozvolnila opatření a umožnila lidem cestovat a stýkat se. Spousta lidí vyrazila na zahraniční dovolené, při návratu nebyli nijak kontrolovaní ani trasovaní, a mohli tak domů dovézt infekčnější varianty, které se v jiných zemích Jižní Ameriky šíří.

Zrychlenému šíření viru v zemi pak pomohlo také znovuotevření tělocvičen, kostelů, obchodních center, restaurací a kasin - tedy míst, kde se může stýkat větší množství osob. A nakonec byly přes varování chilských epidemiologů podle vládního plánu otevřeny na začátku března i školy.

WHO varuje ostatní státy

„Očkování proti covidu-19 funguje hodně dobře, bohužel ale nemáme dostatečné množství vakcíny, aby se podařilo zvrátit průběh epidemie,“ uvedl poradce WHO Bruce Aylward. Vedoucí pracovnice WHO pro boj s nemocí covid-19 Maria Van Kerkhoveová uvedla, že očkování je jen jedním ze způsobů, jak snížit výskyt koronaviru. Zásadní stále zůstávají opatření, jako jsou nošení roušek a dodržování rozestupů.

Krizový expert organizace Michael Ryan se obává, že chilský scénář se může opakovat i v dalších zemích.

Chile očekává, že od poloviny dubna by se situace v zemi mohla začít zlepšovat, jednak díky uzávěrám, ale také proto, že ještě výrazně stoupne proočkovanost. Bude tak moci následovat Izrael, který už má proočkovaných přes 60 procent populace a pandemie tam rychle ustupuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 21 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 22 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 22 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...