V Chile rozkvetla poušť Atacama, stává se to jednou za šest let

Do pouště Atacama na severu Chile přilákal v těchto dnech turisty a experty z různých oborů výjimečný fenomén. Nejsušší poušť planety rozkvetla.

Někteří tento jev označují za „zázrak“ či „záhadu“, odborníci ale mají vysvětlení. Semínka rostlin této oblasti se přizpůsobila místním podmínkám a dokážou několik let „spát“ v půdě, pak jim stačí i několik milimetrů srážek, aby z pouště udělala barevnou podívanou. Informoval o tom deník El País.

Naposledy takto rozkvetla Atacama v říjnu 2015 a podle agentury EFE k takovému úkazu dochází jednou za pět až sedm let, v době, kdy je na jižní polokouli jaro. „V oblasti neprší roky, když pak zaprší, vyraší tato krása, a nehovoříme o přívalových deštích, ale o milimetrech srážek,“ uvedla bioložka Andrea Loayzaová z univerzity ve města La Serena.

Co přežije na poušti

Tento fenomén přitahuje zájem nejen biologů, ale i zemědělských expertů. „Studujeme na něm, jak bychom mohli geneticky upravit rostliny, aby byly odolnější vůči nedostatku vláhy,“ řekl k této „přírodní laboratoři“ Andrés Zurita z výzkumného zemědělského ústavu sídlícího v metropoli Santiago de Chile. Vysvětlil, že rostliny v poušti Atacama se evolučně adaptovaly na tamní podmínky, tedy nedostatek vody. 

Botanička Gina Aranciová ze serenské univerzity připomněla, že 99 procent z více než dvou set druhů rostlin, které nyní na Atacamě vykvetly, jsou endemické druhy, tedy takové, co se nevyskytují nikde jinde. „Tato kvetoucí poušť je na světě jedinečná. Někdy se objeví květiny v Negevské poušti v Izraeli, nikdy ale ne v takovém množství,“ dodala Aranciová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...