Chilané v referendu podpořili vytvoření nové ústavy. Ta současná pamatuje Pinocheta

Obyvatelé Chile se v nedělním referendu jasně vyslovili pro vytvoření nové ústavy, která by měla nahradit tu současnou pocházející z doby diktátora Augusta Pinocheta. Pro změnu bylo více než 78 procent voličů, informovala agentura AFP po sečtení téměř všech hlasů.

„Po sečtení výsledků z více než 99 procent hlasovacích místností podpořilo vznik nové ústavy 78,28 procenta voličů, zatímco 21,72 procenta tuto možnost odmítlo,“ uvedla volební komise. Účast dosáhla asi padesáti procent.

Vytvoření nového základního zákona podporuje i prezident Sebastián Piňera. „Občané a demokracie zvítězili,“ prohlásil Piňera po zveřejnění předběžných výsledků hlasování. Desítky tisíc radostných Chilanů následně zaplavily ulice metropole a slavily vítězství.

„Pinochetova“ ústava byla padesátkrát upravována

Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury, a od té doby doznala na pět desítek úprav. Podle jejích kritiků ale stále komplikuje změnu zákonů v mnoha oblastech, protože stanovuje vysoká kvóra pro jejich schvalování. Mnozí Chilané volají po větší roli státu zejména ve školství či v penzijním systému.

Referendum, odložené z dubna kvůli koronavirové krizi, si vynutili Chilané loni na podzim masovými demonstracemi, jejichž důvodem byla dlouhodobě neřešená sociální nerovnost v této jihoamerické zemi.  Zemřelo při nich přes třicet lidí.

Hlasování, v němž se rozhodovalo o tom, zda má být vytvořena nová ústava a jaký orgán ji má sepsat, se uskutečnilo v době pokračující pandemie covidu-19. Lidé museli přijít v rouškách a pro voliče starší 60 let byly vyhrazeny zvláštní hodiny.

Ústavu navrhne 155 přímo zvolených občanů

Novou ústavu má v závislosti na výsledcích hlasování tvořit buď orgán složený z 86 přímo volených členů a 86 osob vybraných z členů parlamentu, nebo shromáždění 155 přímo volených občanů. Podle předběžných výsledků referenda získalo podporu shromáždění 155 přímo volených občanů.

Jejich volba se má uskutečnit 11. dubna 2021 a následující měsíc se má poprvé sejít ústavodárné shromáždění. Návrh pak musí schválit Chilané opět v referendu, které se bude konat v druhé polovině roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 50 mminutami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 6 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 9 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 11 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 12 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 13 hhodinami
Načítání...