Chilané v referendu podpořili vytvoření nové ústavy. Ta současná pamatuje Pinocheta

Obyvatelé Chile se v nedělním referendu jasně vyslovili pro vytvoření nové ústavy, která by měla nahradit tu současnou pocházející z doby diktátora Augusta Pinocheta. Pro změnu bylo více než 78 procent voličů, informovala agentura AFP po sečtení téměř všech hlasů.

„Po sečtení výsledků z více než 99 procent hlasovacích místností podpořilo vznik nové ústavy 78,28 procenta voličů, zatímco 21,72 procenta tuto možnost odmítlo,“ uvedla volební komise. Účast dosáhla asi padesáti procent.

Vytvoření nového základního zákona podporuje i prezident Sebastián Piňera. „Občané a demokracie zvítězili,“ prohlásil Piňera po zveřejnění předběžných výsledků hlasování. Desítky tisíc radostných Chilanů následně zaplavily ulice metropole a slavily vítězství.

„Pinochetova“ ústava byla padesátkrát upravována

Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury, a od té doby doznala na pět desítek úprav. Podle jejích kritiků ale stále komplikuje změnu zákonů v mnoha oblastech, protože stanovuje vysoká kvóra pro jejich schvalování. Mnozí Chilané volají po větší roli státu zejména ve školství či v penzijním systému.

Referendum, odložené z dubna kvůli koronavirové krizi, si vynutili Chilané loni na podzim masovými demonstracemi, jejichž důvodem byla dlouhodobě neřešená sociální nerovnost v této jihoamerické zemi.  Zemřelo při nich přes třicet lidí.

Hlasování, v němž se rozhodovalo o tom, zda má být vytvořena nová ústava a jaký orgán ji má sepsat, se uskutečnilo v době pokračující pandemie covidu-19. Lidé museli přijít v rouškách a pro voliče starší 60 let byly vyhrazeny zvláštní hodiny.

Ústavu navrhne 155 přímo zvolených občanů

Novou ústavu má v závislosti na výsledcích hlasování tvořit buď orgán složený z 86 přímo volených členů a 86 osob vybraných z členů parlamentu, nebo shromáždění 155 přímo volených občanů. Podle předběžných výsledků referenda získalo podporu shromáždění 155 přímo volených občanů.

Jejich volba se má uskutečnit 11. dubna 2021 a následující měsíc se má poprvé sejít ústavodárné shromáždění. Návrh pak musí schválit Chilané opět v referendu, které se bude konat v druhé polovině roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud v USA zablokoval deportace opírající se o zákon z osmnáctého století

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Ztráta tolika mladých životů je nenapravitelná.“ Požár klubu v Severní Makedonii má desítky obětí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Úřady zatkly několik lidí, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Vláda vyhlásila sedmidenní státní smutek. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Odpor k vládě prostupuje napříč srbskou společností

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.
před 10 hhodinami

Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Mapa armády potvrzuje ústup Ukrajinců ze Sudži, píší média

Mapa zveřejněná ukrajinským generálním štábem potvrzuje stažení vojáků z okresního města Sudža v ruské Kurské oblasti. Informují o tom ukrajinská média. Moskva nyní usiluje o vytlačení posledních Ukrajinců z Kurské oblasti, píše agentura Reuters s odkazem na ruské činitele a proruské válečné blogery.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajinci nemůžou čekat s holýma rukama, říká Nerudová. Podle Foldyny se EU chová zbrkle

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...