Chilané v referendu podpořili vytvoření nové ústavy. Ta současná pamatuje Pinocheta

Obyvatelé Chile se v nedělním referendu jasně vyslovili pro vytvoření nové ústavy, která by měla nahradit tu současnou pocházející z doby diktátora Augusta Pinocheta. Pro změnu bylo více než 78 procent voličů, informovala agentura AFP po sečtení téměř všech hlasů.

„Po sečtení výsledků z více než 99 procent hlasovacích místností podpořilo vznik nové ústavy 78,28 procenta voličů, zatímco 21,72 procenta tuto možnost odmítlo,“ uvedla volební komise. Účast dosáhla asi padesáti procent.

Vytvoření nového základního zákona podporuje i prezident Sebastián Piňera. „Občané a demokracie zvítězili,“ prohlásil Piňera po zveřejnění předběžných výsledků hlasování. Desítky tisíc radostných Chilanů následně zaplavily ulice metropole a slavily vítězství.

„Pinochetova“ ústava byla padesátkrát upravována

Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury, a od té doby doznala na pět desítek úprav. Podle jejích kritiků ale stále komplikuje změnu zákonů v mnoha oblastech, protože stanovuje vysoká kvóra pro jejich schvalování. Mnozí Chilané volají po větší roli státu zejména ve školství či v penzijním systému.

Referendum, odložené z dubna kvůli koronavirové krizi, si vynutili Chilané loni na podzim masovými demonstracemi, jejichž důvodem byla dlouhodobě neřešená sociální nerovnost v této jihoamerické zemi.  Zemřelo při nich přes třicet lidí.

Hlasování, v němž se rozhodovalo o tom, zda má být vytvořena nová ústava a jaký orgán ji má sepsat, se uskutečnilo v době pokračující pandemie covidu-19. Lidé museli přijít v rouškách a pro voliče starší 60 let byly vyhrazeny zvláštní hodiny.

Ústavu navrhne 155 přímo zvolených občanů

Novou ústavu má v závislosti na výsledcích hlasování tvořit buď orgán složený z 86 přímo volených členů a 86 osob vybraných z členů parlamentu, nebo shromáždění 155 přímo volených občanů. Podle předběžných výsledků referenda získalo podporu shromáždění 155 přímo volených občanů.

Jejich volba se má uskutečnit 11. dubna 2021 a následující měsíc se má poprvé sejít ústavodárné shromáždění. Návrh pak musí schválit Chilané opět v referendu, které se bude konat v druhé polovině roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 14 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...