Chilané v referendu podpořili vytvoření nové ústavy. Ta současná pamatuje Pinocheta

Obyvatelé Chile se v nedělním referendu jasně vyslovili pro vytvoření nové ústavy, která by měla nahradit tu současnou pocházející z doby diktátora Augusta Pinocheta. Pro změnu bylo více než 78 procent voličů, informovala agentura AFP po sečtení téměř všech hlasů.

„Po sečtení výsledků z více než 99 procent hlasovacích místností podpořilo vznik nové ústavy 78,28 procenta voličů, zatímco 21,72 procenta tuto možnost odmítlo,“ uvedla volební komise. Účast dosáhla asi padesáti procent.

Vytvoření nového základního zákona podporuje i prezident Sebastián Piňera. „Občané a demokracie zvítězili,“ prohlásil Piňera po zveřejnění předběžných výsledků hlasování. Desítky tisíc radostných Chilanů následně zaplavily ulice metropole a slavily vítězství.

„Pinochetova“ ústava byla padesátkrát upravována

Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury, a od té doby doznala na pět desítek úprav. Podle jejích kritiků ale stále komplikuje změnu zákonů v mnoha oblastech, protože stanovuje vysoká kvóra pro jejich schvalování. Mnozí Chilané volají po větší roli státu zejména ve školství či v penzijním systému.

Referendum, odložené z dubna kvůli koronavirové krizi, si vynutili Chilané loni na podzim masovými demonstracemi, jejichž důvodem byla dlouhodobě neřešená sociální nerovnost v této jihoamerické zemi.  Zemřelo při nich přes třicet lidí.

Hlasování, v němž se rozhodovalo o tom, zda má být vytvořena nová ústava a jaký orgán ji má sepsat, se uskutečnilo v době pokračující pandemie covidu-19. Lidé museli přijít v rouškách a pro voliče starší 60 let byly vyhrazeny zvláštní hodiny.

Ústavu navrhne 155 přímo zvolených občanů

Novou ústavu má v závislosti na výsledcích hlasování tvořit buď orgán složený z 86 přímo volených členů a 86 osob vybraných z členů parlamentu, nebo shromáždění 155 přímo volených občanů. Podle předběžných výsledků referenda získalo podporu shromáždění 155 přímo volených občanů.

Jejich volba se má uskutečnit 11. dubna 2021 a následující měsíc se má poprvé sejít ústavodárné shromáždění. Návrh pak musí schválit Chilané opět v referendu, které se bude konat v druhé polovině roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 11 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 13 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 19 hhodinami
Načítání...