Sociální nerovnost

Organizátoři mají už jen hodiny na to zajistit hladký chod mistrovství světa ve fotbale. Zatímco přílety do USA poznamenaly přísné kontroly, v Mexiku proběhly protesty učitelů za lepší platy. Mimo jiné i ve městě Guadalajara, kde se v noci na pátek SELČ utká český tým s Jižní Koreou. Demonstrovala i organizace sdružující lidi z chudinských čtvrtí, která tamním úřadům vyčítá, že utrácejí na špatných místech. Vláda na kritiku odpovídá statistikou, podle které v zemi v posledních letech výrazně ubylo lidí žijících pod hranicí chudoby. V Mexiku ale dál panují obrovské sociální rozdíly, které jsou viditelné právě i v Guadalajaře, kde na dohled míst s rozpadající se infrastrukturou vyrůstají nové věžáky. Vedení druhé největší aglomerace Mexika tvrdí, že chce město představit jako centrum technologií a inovací. Pořádání nejsledovanější sportovní akce planety ale znamená, že pozornosti neuniknou ani jeho problémy.

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.