Válka na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu už zvyšují ceny ropy na světových trzích. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem Otázek Václava Moravce, se může situace promítnout do vyšší inflace i pomalejšího ekonomického růstu. Varoval také před snahou reagovat na dražší pohonné hmoty snížením spotřební daně, které by podle něj bylo nešťastným krokem.
Ceny ropy po zahájení americko-izraelského útoku na Írán prudce vzrostly. Severomořská ropa Brent se poprvé po zhruba dvou letech dostala nad téměř 90 dolarů za barel a nad tuto hranici vystoupala i americká ropa WTI. Ta zároveň zaznamenala nejvyšší týdenní růst od roku 1983.
Důvodem je výrazné omezení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy při běžném provozu proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Podle aktuálních informací se po začátku konfliktu provoz v této oblasti snížil přibližně o devadesát procent.
Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je světový energetický trh natolik propojený, že výpadky dodávek se okamžitě projeví v cenách po celém světě. „Do jisté míry se opakuje ukrajinský scénář. Světový trh je totálně propojený. Jestliže se někde zadrhne významná část kapacity, projeví se to na cenách,“ řekl Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce. Dodal, že situaci často využívají i obchodníci, kteří na zvýšené nejistotě spekulují.
Lodě zastavily hlavně kvůli pojištění
Podle Rusnoka nejde v Hormuzském průlivu o klasickou vojenskou blokádu. Dopravu podle něj výrazně omezuje především prudké zdražení pojištění. „To, že stojí lodě v Hormuzském průlivu, není vojenská blokáda. Je to blokáda přes peníze. Pojišťovny drasticky zvýšily pojistky, takže majitelé lodí volají kapitánům, aby nikam nejezdili,“ vysvětlil. Výpadek přepravy tak může podle něj rychle zdražit energie a následně i další zboží.
Podle bývalého guvernéra centrální banky se nakonec zvýšené náklady vždy promítnou do cen pro spotřebitele. „Na konci to musí někdo zaplatit – a tím je spotřebitel. Projeví se to v inflaci a zpomalení ekonomického růstu,“ upozornil Rusnok.
Klíčová bude délka konfliktu
Světová ekonomika se sice podle něj v posledních letech naučila fungovat v prostředí častých šoků a nejistot, dopady ale nezmizely. Klíčová bude délka konfliktu. „Když ta operace bude trvat měsíc, tak se to ještě zvládne. Obávám se ale, že nebude trvat jen měsíc,“ dodal.
Rusnok zároveň upozornil, že případný dlouhodobý výpadek dodávek ropy by znamenal návrat vyšší inflace. „Nevyhneme se vyšší inflaci a zpomalení ekonomického růstu. Obávám se, že je to nejpravděpodobnější scénář, otázkou je míra,“ řekl. Podle něj by se inflace mohla vrátit k dvouprocentnímu cíli pouze v případě, že konflikt skončí relativně rychle – během jednoho až dvou měsíců.
Rusnok zároveň varoval před snahou kompenzovat dražší pohonné hmoty snížením spotřební daně. Podle něj by takový krok byl riskantní zejména s ohledem na stav veřejných financí. „Považoval bych to za velmi nešťastné. Máme jedny z nejnižších spotřebních daní v Evropě. Přitom s ohledem na stav rozpočtu by to bylo velmi nebezpečné opatření,“ uvedl. Takový krok by podle něj přinesl jen krátkodobou úlevu, zatímco dlouhodobě by mohl zhoršit stav státního rozpočtu.
