V místních volbách v Británii se očekává oslabení labouristů i premiéra Starmera

Nahrávám video

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.

Volební místnosti se otevřely v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a uzavřely se ve 22:00 místního času (23:00 SELČ). Některé volební úřady budou podle agentury AP sčítat hlasy přes noc a oznámení většiny výsledků se očekává v pátek odpoledne.

Průzkumy veřejného mínění předpovídají pokles popularity labouristů, kteří by v Anglii mohli ztratit až dva tisíce křesel v místních zastupitelstvech. „Právě labouristé mají nejvíce co ztratit, obhajují nejvíce křesel. A průzkumy hovoří tak, že ztratit by mohli až tři čtvrtiny z nich,“ přiblížila zpravodajka ČT ve Velké Británii Katarína Sedláčková.

Podle politoložky ze St Antony's College University of Oxford Magdy Leichtové tyto volby tradičně slouží k tomu, aby ukázaly, jaké si vláda odnesla vysvědčení a jak si stojí. Místní volby podle ní také pro kabinet tradičně nedopadají úplně dobře. „Ale tyto volby jsou skutečně výjimečné tím, že se očekává ohromný propad Labouristické strany,“ zdůraznila.

Nahrávám video

Dříve by labouristická porážka znamenala dobré zprávy pro konzervativce, ti se ale po čtrnácti letech u moci potýkají s pokračující nepopularitou. Naopak velké zisky očekává protiimigrační strana Reform UK v čele s Nigelem Faragem, která čtvrteční volby v předvolební kampani vykreslila jako referendum o současném premiérovi. Straně se podle Sedláčkové daří získávat na svou stranu nespokojené voliče konzervativců i labouristů. „U konzervativců se dokonce Nigelu Faragovi dařilo v průběhu posledních měsíců získávat do své strany i řadu konzervativních politiků,“ podotkla.

Podle agentury AFP by velké zisky pro Reform UK potvrdily trend tříštění britské politické scény, které dlouho dominovali konzervativci a labouristé. O tom, že se systém dominance dvou stran v Británii mění a je udržován jen volebním systémem, se podle Leichtové hovoří už dlouho. „Je potom otázka, jak se Reform UK podaří posílit celonárodně. Jestli dokáže prorazit i ve volbách do parlamentu,“ dodala.

Nahrávám video

Další stranou, která podle volebních průzkumů pravděpodobně po volbách posílí, jsou Zelení s novým lídrem Zackëm Polanskim. Ti by mohli zaznamenat významné zisky hlavně v některých částech Londýna, kde dříve dominovali labouristé. Reform UK by podle průzkumů naopak mohla uspět v bývalých labouristických baštách na severu Anglie.

Nízká popularita premiéra

Starmerova strana po příslibu ekonomického růstu a snížení životních nákladů s velkým náskokem vyhrála volby do britského parlamentu v roce 2024. „V roce 2024 to byl vůbec třetí nejlepší výsledek labouristů v dějinách. Získali jasnou většinu v parlamentu. Ale je potřeba si uvědomit řadu faktorů, a to především, že labouristé tehdy zvítězili po čtrnácti letech vlád konzervativců, kdy lidé v Británii už chtěli změnu a byli nespokojení. A nebyly tu příliš žádné jiné alternativy,“ poznamenala Sedláčková.

Podle Leichotvé je pak třeba vzít v úvahu i volební systém, který se v Británii používá v parlamentních volbách. Jde o většinový systém, kdy každý volební obvod zastupuje kandidát, který v něm obdrží nejvyšší počet hlasů. Zdaleka proto nemusí být rozhodující, jaké procentuální preference straně před volbami odhadují průzkumy. „Volební výsledky ve Velké Británii jsou vždycky hrozně matoucí. Labouristé nevyhráli, když bychom se podívali na samotné hlasy voličů, s nějakým ohromným náskokem. Ale tím, jaký je tady volební systém, tak získali ohromné množství křesel v parlamentu,“ poukázala.

Bezprostředně po jednoznačném vítězství se podpora premiéra i jeho vlády propadla. „A skutečně je jeden z nejméně oblíbených premiérů v dějinách Británie,“ sdělila zpravodajka. Starmer čelí kritice kvůli nezvládnuté imigraci i trvajícímu oslabení ekonomiky. „Energie jsou tu jedny z nejdražších v Evropě,“ uvedla Sedláčková. S rostoucí nepopularitou se Starmer potýká mimo jiné také kvůli rozhodnutí jmenovat Petera Mandelsona velvyslancem ve Spojených státech navzdory jeho známým vazbám na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mandelson byl loni v září po sedmi měsících z funkce odvolán.

Nahrávám video

Další parlamentní volby se v Británii nemusí konat až do roku 2029, drtivá porážka ve čtvrtečních volbách by ale mohla labouristickou stranu donutit ke změně lídra. Pokud by Starmer skutečně skončil, šlo by podle Sedláčkové o historický milník. Politologové podle ní mluví o tom, že se ještě nikdy nestalo, aby musel britský premiér skončit po místních volbách.

Tlak na Starmera ze strany mnoha vládních poslanců ovšem stoupá. „V posledním týdnu sepisovali dopis, ve kterém ho vysloveně žádali, aby stanovil termín svého odchodu,“ připomněla Sedláčková, podle níž ale sám Starmer říká, že je odhodlaný dál bojovat. „Také je potřeba říci, že má stále ještě podporu řady klíčových ministrů,“ doplnila zpravodajka.

Problémem je podle Sedláčkové i to, že alternativa není příliš velká. „Mluví se především o třech nebo čtyřech jménech v rámci strany. Ale je potřeba říci, že každý z těchto potenciálních vyzyvatelů má nějaký svůj vlastní problém a nemá úplně jednoznačnou podporu labouristických poslanců,“ sdělila. Jednou ze zmiňovaných alternativ je podle ní starosta Manchesteru Andy Burnham, který je oblíbený ve straně i v rámci veřejnosti. Aby ovšem mohl Starmera vyzvat, musel by se nejprve stát poslancem.

Starosta Manchesteru Andy Burnham na snímku ze září 2025
Zdroj: Reuters/Phil Noble

Skandály řeší i další strany

Také Reform UK a Zelené ale v předvolební kampani doprovázely skandály. Někteří kandidáti protiimigrační strany se museli zodpovídat z rasistických výroků a otázek ohledně osobních financí. Se Zelenými byla zase spojována antisemitská prohlášení.

Změny se očekávají také ve velšském parlamentu, kde by podle posledních průzkumů mohla levicová nacionalistická strana Plaid Cymru poprvé získat nejvíce křesel. Od založení parlamentu v roce 1999 v něm buď sami, nebo v koalici vládli labouristé. Vysoký zisk předpovídají volební modely také pro Reform UK.

Ve skotském parlamentu by si měla udržet většinu Skotská národní strana (SNP), také tam se ale očekávají ztráty labouristů a zisky pro protiimigrační stranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 46 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...