Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
Na postupném zvýšení minimální mzdy na 47 procent té průměrné se dohodla předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se sociálními partnery. Juchelka v debatě připomněl, že velká část zemí Evropské unie má minimální mzdu nastavenou na 50 procent průměrné mzdy. Podle něj by proto bylo vhodné, aby se růst podílu minimální mzdy v roce 2029 na 47 procentech nezastavil. „Já říkám: Proč to nezvýšit pak i na těch 50 procent?“ uvedl.
Minimální mzdu dle Juchelky pobírá zhruba 170 tisíc zaměstnanců. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Středula zdůraznil, že by minimální mzda měla být brána jen jako orientační hranice a že zaměstnanci by ve skutečnosti měli brát víc. „Kdo pracuje, měl by mít mzdu důstojnou,“ zdůraznil s tím, že nyní s minimální mzdou po zdanění a odvodech podle něj nelze vyžít.
Středula apeloval také na růst mezd v soukromém sektoru. Česko je podle něj špičkovou zemí v řadě průmyslových odvětví, trpí ale tím, že velká část výroby směřuje do subdodávek pro firmy z jiných zemí. S tím souhlasil i prezident Hospodářské komory Zajíček. „Jsme v subdodavatelských řetězcích, bohužel takhle to je. Z toho bychom se potřebovali dostat, být výrobci finálních produktů,“ je přesvědčený Zajíček.
Středula se Zajíčkem se zároveň shodli, že pro posun tuzemska k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, a tím i k vyšším mzdám, je potřeba rekvalifikovat zaměstnance. „Zaměstnavatelé a odbory potřebují získat větší vliv na to, jak se rekvalifikace podporují,“ prohlásil prezident Hospodářské komory s tím, že tyto organizace mají „dobrý přehled o perspektivních oborech“. Podle Juchelky jeho resort pracuje s úřady práce na tom, aby byla role zaměstnavatelů a odborů při rekvalifikacích větší.
Na potřebu vytvářet vyšší přidanou hodnotu upozornil také Grolich. Jako příklad možné cesty uvedl hejtman „svůj“ Jihomoravský kraj. Region označil za „mozek Česka“ a připomněl dvacetileté fungování tamního inovačního centra, které podporuje mimo jiné startupy a vznik projektů právě s vyšší přidanou hodnotou. Tento směr se dle něj podařilo udržet díky shodě napříč politickým spektrem. Podobný přístup by přitom podle Grolicha bylo možné uplatnit i na celostátní úrovni.
Tlak na ceny
Debata se věnovala také možnému růstu inflace v důsledku konfliktu na Blízkém východě a omezené dopravě v Hormuzském průlivu. Juchelka přiznal, že má z vývoje obavy. Pokračování války podle něj může vytvářet tlak na ceny pohonných hmot, inflaci a celkově i na výši hospodářského růstu, což se následně může promítnout do cen služeb a zboží.
Podle Středuly případné zdražování nakonec zaplatí spotřebitelé, protože se promítne právě do cen zboží a služeb, které lidé nakupují. Konflikt dle něj bude mít a už nyní má dopady do všech cenových hladin. Předseda ČMKOS zároveň ocenil, že současná vláda využila zákon o cenách.
Podobně situaci vnímá i prezident Hospodářské komory. „Podnikatelům i zaměstnancům nejvíce vadí nejistota,“ uvedl s tím, že řada firem již hledá náhradní dodavatelské řetězce, což vytváří tlak na růst cen. Ten se přitom může projevit i s odstupem několika měsíců. Tuzemsko ale podle něj vstoupilo do současné krize v lepší kondici než před začátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. „Východiska jsou lepší, ale to neznamená, že je zažehnáno,“ varoval Zajíček.
Evropská unie má podle Zajíčka přehodnotit své priority
Předseda KDU-ČSL Grolich upozornil, že debata se zatím vede hlavně o krátkodobých opatřeních. Z dlouhodobého hlediska podle něj Česko nikdy nebude plně soběstačné, a proto potřebuje být součástí soběstačnější Evropy, která myslí i na svou bezpečnost. V souvislosti s členstvím některých vládních stran v evropských frakcích uvedl, že tuzemsko podle něj patří spíše k „brzdám Evropy“. U strategických témat je podle Grolicha potřeba, aby vláda a opozice našly „společnou řeč“.
Proti označení „brzdy Evropy“ se ministr práce ohradil. Evropská frakce Patrioti pro Evropu, jejímž je ANO členem, podle něj naopak prosazuje věci pragmaticky. Česko je podle ministra součástí širšího kontextu světového obchodu, ve kterém musí své kroky zvažovat i s ohledem na další partnery. Pragmatický přístup Středula ocenil.
Grolich ale namítl, že „pragmatismus vypadá pro každého jinak“. Podle něj je pragmatické, aby Česko plnilo své závazky a bylo u rozhodování v Evropě. „Když se něco bude dít ve světě, musíme to umět ovlivnit,“ akcentoval.
Zajíček navázal tím, že by se Evropská unie měla zastavit a znovu se podívat na priority, které si stanovila před dvaceti lety. Vzhledem k současné geopolitické situaci by podle něj měla posoudit, zda jsou tyto cíle stále splnitelné ve stejném čase a se stejnými ambicemi. Mezi hlavní priority zařadil konkurenceschopnost evropských podniků, obranyschopnost, odolnost a bezpečnost i sociální smír. Tyto oblasti je podle něj potřeba vyvažovat, což se podle Zajíčka zatím neděje. Bylo by proto podle něj dobré, aby česká politická reprezentace začala tento přístup podporovat.
