„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
„Za zahraniční politiku zodpovídá vláda jako celek,“ řekl Nečas v souvislosti s aktuálním sporem ohledně účasti hlavy státu na červencovém summitu NATO v Ankaře. S odkazem na své zkušenosti podotkl, že prezident může premiérovi v tomto směru pomoct. Podle Rusnoka prezident reprezentuje zemi navenek a měl by víceméně postupovat v liniích vládní zahraniční politiky. „Mně připadá celý ten spor trochu malicherný,“ pokáral kabinet i Hrad za to, že se neumí dohodnout.
Nečas se domnívá, že jde o promítnutí vnitrostátního politického střetu do zahraničněpolitické roviny. „Nepovažuji to za šťastné,“ přiznal. Za zástupný problém spor označil i Rusnok. „Vládní koalice se vymezuje vůči prezidentovi,“ pojmenoval, jak situaci vnímá on.
„Měli by se dohodnout,“ reagoval Rusnok na otázku moderátorky, kdo tedy má na summit jet. A doplnil, že mu přijde směšné, aby to vláda hlavě státu zakazovala. „Ten střet se měl odehrát na jiné rovině, než je zahraniční politika,“ míní Nečas, podle nějž je jádrem sporu nejmenování Filipa Turka (za Motoristy) ministrem.
Oba expremiéři se shodli, že jim nepřijde vhodné, aby kvůli celé věci prezident podával kompetenční žalobu. „Nehledejme jednodušší cestu tím, že všechno pošleme k Ústavnímu soudu,“ vyzval Rusnok, kterému by to připadalo jako nadužívání soudního systému. „Já bych to ke kompetenční žalobě nehnal,“ souhlasil Nečas.
V návaznosti na neposkytnutí vládního speciálu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) k cestě na Tchaj-wan, k níž se expremiéři vyjádřili skepticky, se oba diskutující zastavili u charakteru zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž v souvislosti s tímto krokem argumentoval, že jeho vláda chce dělat pragmatickou, nikoli hodnotovou zahraniční politiku.
„Čistě pragmatická politika bez hodnot je prostě cynická politika, tu my nechceme,“ deklaroval Nečas. Vzápětí ale podotkl, že „čistě hodnotová politika bez pragmatismu je naivní politika.“ „Politika je buď dobrá, nebo špatná. Politika bez hodnot vede na scestí,“ doplnil Rusnok s tím, že „hodnoty tam musí být vždycky, to je ten kompas“.
Nebýt černým pasažérem
Oba expremiéři se v souvislosti s výdaji na obranu shodli, že není dobré být v Severoatlantické alianci za černého pasažéra. „Vypadáme špatně navenek,“ hodnotí aktuální stav Rusnok, který označil vládní narativ marginalizující dvouprocentní kvótu a zdůrazňující efektivní vynakládání financí „za pohádku“.
Ohledně jmenování vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO byli diskutující skeptičtí. Obávají se, že to má pouze vytvořit dojem, že na tématu kabinetu záleží. „Když nechceme něco řešit, tak buď vytvoříme komisi, nebo nějakého zmocněnce,“ glosoval to Rusnok. Nečas považuje principiálně zřízení koordinační pozice za smysluplné.
Kriticky se expremiéři staví k rozvolnění rozpočtových pravidel, které připravuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Stát nemá jiné možnosti, když přijde nějaká krize, než zvýšit výdaje,“ podotkl Rusnok s tím, že se ale na možnou krizi „evidentně nepřipravujeme“. Podle Nečase vyjmutí některých výdajů z rozpočtových pravidel ve výsledku nic neřeší. „Nakonec je rozhodující prostě výše deficitu veřejných financí vůči HDP a celkový veřejný dluh vůči HDP. A to se těmito operacemi nijak nezmění,“ uzavřel.
