Rozpočtová pravidla

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Poslanci ve středu na mimořádné schůzi jednali o návrhu zákona, který by výrazně uvolnil pravidla rozpočtové odpovědnosti; schvalovat by ho dle Taťány Malé (ANO) mohli v pátek. „Pravidla je za mě potřeba změnit, protože se jinak nehneme z místa,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Jsme v kleštích, které nás brzdí v tom, abychom mohli v budoucnu, nebo především v příštích letech, investovat a snažit se ekonomický růst ještě víc povznést,“ podotkl. Místopředseda téhož výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL) připustil, že pravidla jsou přísná, ale tak je to podle něj v pořádku. „Odpovědné hospodaření není nikdy snadné. (...) Snadné je rozvolnit pravidla a zadlužovat se do aleluja, ale to není odpovědné ani pro současnou generaci, a už vůbec ne pro ty budoucí,“ zdůraznil.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.

Národní rozpočtová rada podle náměstka ministryně financí Petra Macha (SPD) nezaručuje hospodaření s menšími deficity veřejných financí, sdělil v Otázkách Václava Moravce. Kdyby to bylo na něm, tento nezávislý orgán by zrušil. To by však podle europoslance TOP 09 a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera znamenalo „katastrofu“. Rada totiž chrání daňové poplatníky před „zhůvěřilým“ chováním vlády, dodal.

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.

Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu v noci na sobotu dospěli k dohodě na reformě rozpočtových a dluhových pravidel, napsala s odvoláním na belgické předsednictví agentura DPA.

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.