Vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to na sociální síti k rozhodnutí kabinetu neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun k cestě s podnikateli na Tchaj-wan. Babiše za toto odmítnutí kritizovali zástupci opozičních stran, Vystrčil přislíbil vyjádření příští týden.
„My budeme dělat pragmatickou zahraniční politiku – já navštívím Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán – pro naše firmy, aby dělaly byznys, ne tu hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, jenom poškodila naše firmy,“ zdůraznil Babiš.
Předseda horní parlamentní komory má Tchaj-wan navštívit s podnikatelskou delegací na přelomu května a června. Babiš tuto misi označil za výlet za miliony korun a Vystrčilovi doporučil cestovat komerční linkou. „Stojí to miliony, tyhle výlety,“ prohlásil. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.
„Tak jsem jenom řekl, že jsme panu Vystrčilovi neschválili oficiální vládní armádní letadlo na ten výlet na Tchaj-wan. My nebudeme dělat stejnou politiku jak (bývalá předsedkyně sněmovny Markéta) Pekarová (Adamová z TOP 09) a Vystrčil, která zničila byznys našich firem v Číně,“ uvedl Babiš, podle něhož se tyto aktivity odrazily ve zrušení čínských investic a turistiky v Česku. „Čínští turisté nechodí, investice nejsou žádné,“ řekl.
Opozice s krokem vlády nesouhlasí
„Už i premiér ukazuje trapnou malost v chování k nejvyšším ústavním činitelům, kteří nejsou z vládní koalice. Nebo je za tím něco víc? Nechce tím Andrej Babiš třeba vyjít vstříc Čínské lidové republice?“ ptal se v reakci na rozhodnutí bývalý premiér a expředseda ODS Petr Fiala. Podle jeho nástupce v čele strany Martina Kupky se premiér projevil jako „geopolitický chaot“ a odmítnutí letounu je „omezenost“.
Kupka se také pozastavil nad tím, že vláda chce regulovat i cesty ústavních činitelů. Ministr pro sport Boris Štastný (Motoristé) k tomu uvedl, že vláda rozhodla jednomyslně. „Na to, aby (Vystrčil) poškozoval obchodní zájmy České republiky, lze doletět i linkou,“ napsal. „Podívejte se, prosím, kolik českých investic jde do Tchaj-wanu, a naopak,“ reagoval Kupka, podle kterého vláda poškozuje české zájmy.
Babiš podle senátorky ODS a někdejší předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové „hází klacky pod nohy byznysu a urychluje vyvádění Česka ze světa demokracie a svobody“. „Jsme ve vážné krizi, musíme se vzbouřit,“ dodala bez konkretizace formu vzpoury. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný označil odmítnutí za ubohé. „Nejde jen o náš vztah k Tchaj-wanu, ale i o velkou podnikatelskou delegaci k našemu významnému obchodnímu partnerovi,“ napsal. Babiš podle něj ukázal v praxi svou ekonomickou diplomacii. Za neuvěřitelné označila rozhodnutí vlády středočeská hejtmanka za STAN Petra Pecková.
Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v televizi Prima vládní krok hájil s tím, že kabinet se chová stejně jako ostatní evropské státy. „Za poslední desítky let nebyl nikdo z hlavních ústavních činitelů velkých evropských zemí na Tchaj-wanu,“ řekl ministr. Některé předchozí návštěvy českých ústavních činitelů podle něj stály Česko desítky miliard korun kvůli zhoršení vztahů s Pekingem. „Vztahy s Čínou, ale i Tchaj-wanem jsou pro nás důležité. Tímto bychom si ale zavírali cestu k Číně,“ míní Havlíček.
Politolog a filozof Daniel Kroupa se domnívá, že česká politika takovýto střet mezi vládou a druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem nepamatuje. Situace podle něj signalizuje, že kabinet hodlá instituce, v jejichž čele stojí lidé „nikoliv přímo spojení s vládní koalicí“, bojkotovat. „Ve vztahu k panu prezidentovi to probíhá tak, že blokují jeho cestu na summit NATO. Nyní otevřeli další frontu ve vztahu k Senátu,“ poznamenal s tím, že z politického hlediska to podle něj nedává smysl. „Protože vláda, pokud chce být úspěšná, tak potřebuje dobré vztahy s prezidentem i se Senátem,“ doplnil.
Podle politologa z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleše Michala česká politika pamatuje různé typy střetů o zahraniční politiku. „Na druhou stranu si nepamatuji na žádný případ, kdy by vláda sáhla k úplnému neschválení zahraniční cesty. Obzvlášť v kontextu debat, kdy se bavíme o summitu Severoatlantické aliance. (...) V takovém rozsahu si myslím, že se to nedělo,“ podotkl s tím, že by ale případy prezidenta a předsedy Senátu oddělil, protože ve druhém případě podle něj není důvodem osobní spor s Vystrčilem, ale spíše snaha Babiše navštívit v letošním roce Čínskou lidovou republiku.
Peking se v minulosti k senátním aktivitám k Tchaj-wanu stavěl kriticky
Čína senátní aktivity ve prospěch Tchaj-wanu opakovaně kritizovala. Její velvyslanectví v Praze se v minulosti proti různým senátní usnesením ohrazovalo, označovalo je za vměšování se do vnitřních záležitostí nebo za nerespektování principu jedné Číny.
Vystrčil poprvé navštívil Tchaj-wan v září 2020 v doprovodu zástupců 36 českých firem, které jsou zaměřené především na moderní a pokročilé technologie. I když byl tehdy v čele své první koaliční vlády rovněž Babiš, senátoři a podnikatelé cestovali vládním speciálem.
K nelibosti tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a navzdory varování čínského režimu tak Vystrčil uskutečnil cestu, kterou plánoval už jeho zesnulý předchůdce v čele Senátu Jaroslav Kubera (ODS). K cestě podle Vystrčila vedla potřeba dát v souladu s polistopadovým vývojem přednost hodnotám a principům, na nichž je Česko založeno, před krátkodobými ekonomickými zájmy. „Buď budeme držet své principy a své hodnoty, anebo budeme počítat groše,“ uvedl tehdy. Zeman následně přestal zvát Vystrčila na schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice.
