Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
Při projevu v Pohořelicích mluvili němečtí politici – spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) a bavorská ministryně rodiny, práce a sociálních věcí Ulrike Scharfová (CSU) a také předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Účastníky přivítal i starosta Pohořelic Miroslav Novák (ODS).
Mezi účastníky byla i řada celostátních, krajských či komunálních politiků. Stejně jako ve čtvrtek a v pátek však přišli také lidé, kteří proti přítomnosti sudetských Němců v Brně protestují. Často šlo o tytéž osoby, v Pohořelicích se jich podle informací ČTK sešlo zhruba třicet.
„Přátelé z Meeting Brno díky své nezdolnosti vytvořili z vyhnání usmíření. To vyžaduje odvahu, ochotu naslouchat, porozumět a důvěřovat. A mezi námi je mnoho stavitelů mostů a stavíme je tam, kde byly příkopy velmi hluboké,“ řekl Dobrindt a připomněl tragédie milionů lidí, kteří za druhé světové války přišli o život či o domov. Ocenil, že se v Pohořelicích sešlo hodně mladých lidí, kteří chtějí žít v mírové Evropě společně.
„To, že se sudetoněmecký sjezd může konat v Brně, je historická událost a výraz štěstí pro mladou generaci. Jsem vděčný, že jsme pro sebe sousedy a přáteli, což je hradba novému nacionalismu. Z nejtemnějších kapitol našich dějin může vzejít něco světlého, když lidé najdou odvahu, aby si porozuměli,“ dodal ministr vnitra.
Společné prohlášení podporující smíření vydali i starostové obcí, jimiž pochod smrti vedl. „Je na čase, abychom jednou provždy odložili to, co nás dělí, a našli odvahu přijmout svoji minulost. Sudetští Němci už to udělali. Teď je řada na nás. Jako starostové regionu, kterým tento pochod procházel, bychom rádi vyjádřili přesvědčení, že vzájemné odpuštění a poznání je jedinou správnou cestou, jak vybudovat společnou budoucnost. Odmítáme všechny pokusy o oživení nenávisti, které jsou jen zoufalou snahou o pár volebních hlasů navíc. Je to nebezpečná hra s ohněm, o který už jsme se mnohokrát v minulosti spálili,“ uvedli.
Do Brna by měli účastníci pochodu dorazit okolo 16:00. Na symbolický poslední kilometr se mají přidat ti, kteří by celý pochod nezvládli, nebo se nemohli připojit už ráno. Všichni okolo 17:00 dojdou na Mendlovo náměstí, kde zapálí svíce za oběti pochodu smrti.
Tři týdny po konci druhé světové války muselo z Brna odejít zhruba 19 500 Němců, a to 30. a 31. května. Šlo o divoký odsun, který provázely násilnosti a úmrtí patrně 1700 Němců, sudetoněmečtí historici uvádějí i více obětí.
Již od dopoledne se konají na výstavišti Sudetoněmecké dny, které budou pokračovat i v neděli, kdy má do Brna přijet i předseda bavorské vlády Markus Söder (CSU).
Památník obětí odsunu někdo pomaloval hákovými kříži
Policisté také hledají pachatele, který v noci na sobotu pomaloval hákovými kříži Památník pochodu smrti.„Událost prověřujeme jako přečin poškození cizí věci a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod,“ uvedl mluvčí policistů Pavel Šváb.
Pachateli za tento čin hrozí trest půl roku až tři roky vězení. Policisté také předvedli k ověření totožnosti jednoho člověka, který narušoval setkání při projevech politiků, než účastníci vyšli do Brna. Z protiprávního jednání se bude zodpovídat také muž, který si na setkání přinesl maketu samopalu. Policisté řeší i možné přestupky s operátory dronů, které nad shromážděnými létaly.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
