Pochod

V brazilském městě Belém, kde se právě koná klimatická konference COP30, se v sobotu uskutečnil velký pochod za klima, do kterého se zapojily tisíce původních obyvatel Brazílie i ochránců klimatu z celého světa.

Účastníci sobotní akce Prague Pride prošli Prahou a dorazili na Letenskou pláň, kde se následně účastnili zábavního a hudebního programu. Průvod trval zhruba dvě a půl hodiny a obešel se bez komplikací. Policie neřešila žádné konflikty. Ve 14:30 už doprava v centru hlavního města fungovala bez omezení. Průvodem a dalším programem vyvrcholil patnáctý ročník týdenního festivalu na podporu práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+).

V centru Budapešti se sešli účastníci pochodu za práva komunity LGBT+. Akce se konala navzdory zákazu vlády premiéra Viktora Orbána. Krok kritici považují za omezování demokratických svobod a lidských práv, vedení metropole nad průvodem převzalo záštitu. Orbán účastníkům pohrozil právními důsledky a policejním zásahem. Shromáždění se podle agentury AFP zúčastnilo téměř dvě stě tisíc lidí. Maďarská média odhadla počet účastníků na sto tisíc. Agentura Reuters napsala, že se pochod změnil na protest proti vládě.

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.

Pořadatelé pochodu hrdosti v Budapešti chtějí napadnout soudně zákaz své akce. Ta nově spadá pod zákon o ochraně dětí, a nesmí proto zobrazovat ani propagovat homosexualitu. Maďarsko je první unijní zemí, která podobné aktivity plošně zapověděla. Podle stoupenců zákaz ochrání výchovu mladistvých, kritici mluví o útoku na shromažďovací právo a chystají stížnost.

V Bratislavě proběhla pietní vzpomínka na oběti komunistického režimu. Revoluční události se přitom v roce 1989 začaly ve slovenské metropoli rozbíhat už 16. listopadu.

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

Centrem Prahy prošel průvod hrdosti Prague Pride, jehož cílem je podpořit sexuální menšiny a rovná práva pro všechny. Kvůli informacím o plánování útoku na nedávnou podobnou akci v Bratislavě na průvod dohlíželo více policistů a kriminalistů než obvykle.

Izraelskou metropolí Jeruzalémem prošel průvod Pride. Kvůli trvající válce v Gaze se ovšem letos konala akce ve skromnějším formátu. Účastníci si připomínali také oběti války z řad sexuálních menšin. Židovský stát je v regionu unikátním místem z hlediska společenské tolerance homosexuality. I tak – paradoxně – západní LGBT aktivisté často vystupují vůči Izraeli kriticky a otevřeně podporují palestinskou státnost.

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.

Ulicemi gruzínské metropole Tbilisi v sobotu prošly tisíce lidí v pokojném protestu proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. O normě, kterou kritizuje gruzínská opozice, Evropská unie i Spojené státy, by měl gruzínský parlament ve třetím čtení hlasovat už v pondělí.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Ve značném horku se v Budapešti lidé vydali na každoroční pochod za práva sexuálních menšin (LGBT+). Účastníci dávali najevo nesouhlas s vládní politikou vůči komunitě LGBT+ v Maďarsku.

V Praze si v podvečer lidé připomínali výročí ruského vpádu na Ukrajinu, průvodem šli z Letné k ukrajinské ambasádě, kde se na závěr konal koncert. Mezi řečníky tam vystoupil i nastupující prezident Petr Pavel, v projevu přirovnal ruského vládce Vladimira Putina k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, oba zneužili menšiny, řekl. Podporu Ukrajině vyjádřili i chargé d'affaires Ukrajiny, britský velvyslanec či velvyslanec Spojených států amerických.

Několik tisíc Kurdů z Francie a dalších evropských zemí se v sobotu vydalo na protestní pochod Paříží, aby dali najevo své rozhořčení nad stále nevyjasněnou smrtí tří kurdských aktivistek, které se staly v roce 2013 ve francouzské metropoli terčem útoku. Protestující rovněž připomněli útok na kurdské kulturní centrum v Paříži před dvěma týdny, při němž zahynuli tři lidé, informovala agentura AP.

Členové kurdské komunity a další lidé se v pondělí v Paříži zúčastnili pietního pochodu, který uctil památku tří Kurdů zabitých během pátku v centru francouzské metropole. Podle francouzských médií dorazily stovky lidí, kteří mimo jiné volali po „pravdě a spravedlnosti“. Muže zadrženého po útoku si v pondělí nechal předvovat soud, který ho formálně obvinil a poslal do vazby.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.