Ulicemi gruzínské metropole Tbilisi v sobotu prošly tisíce lidí v pokojném protestu proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. O normě, kterou kritizuje gruzínská opozice, Evropská unie i Spojené státy, by měl gruzínský parlament ve třetím čtení hlasovat už v pondělí.
Cílem pochodu bylo náměstí Evropy, účastníci měli vlajky Gruzie i Evropské unie, píše AFP. Tbilisi tvrdí, že usiluje o členství v EU navzdory prosazovanému zákonu. Vidina vstupu do evropského společenství byla motivem části demonstrujících k účasti. Mariam Meunaržiaová uvedla, že přišla, aby ukázala „že naše země je součástí evropské společnosti“ a „má evropskou budoucnost“.
Kritizovaný zákon prosazuje vládní strana Gruzínský sen a má zajistit průhlednější financování nevládních organizací. V parlamentu zákon prošel prvním a druhým čtením, závěrečné hlasování se čeká v polovině května. Gruzínský sen má přitom dostatek hlasů na to, aby překonal i očekávané veto prezidentky Salome Zurabišviliové. Navrhovatelé normy si podle kritiků vzali za vzor ruský zákon, který Kremlu pomohl potlačit opozici a umlčet nezávislá média.
Část demonstrantů rovněž poukazovala na podobnost návrhu zákona s ruskými metodami. Objevovala se hesla jako „Ne ruským zákonům“ nebo „Ne ruské diktatuře“, k vidění byly i ukrajinské vlajky.
„Nepotřebujeme se vracet do dob Sovětského svazu,“ vysvětlila AFP svou účast osmatřicetiletá učitelka gruzínštiny Lela Ciklauriová. Je přesvědčená, že „pokud země zákon schválí, všechno se zhorší“.
Návrh projednávaný gruzínským parlamentem například požaduje, aby organizace, jejíž rozpočet je z více než pětiny financován ze zahraničí, se zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Předloženou normu kritizuje Evropská unie i Spojené státy.
„Jde o takzvaný zákon o zahraničních agentech, tak se mu neoficiálně říká a je to obdoba zákona, který platí v Ruské federaci. Takový zákon platí i v jiných zemích, například v USA, ale právě ruský vzor, který inspiroval gruzínskou vládu, tak ten demonstranty děsí,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková. Podle ní by zákon měl být takové „kladivo na neziskové organizace.“
„V Rusku je zákon zneužíván proti fyzickým osobám, například když spisovatel dostává honorář ze zahraničí, tak je mu už připisována nálepka zahraniční agent,“ dodává Procházková s tím, že situace je hodně emotivně vypjatá.
Shromáždění se konalo pouhý den poté, co gruzínský premiér Irakli Kobachidze prohlásil, že vláda hodlá zákon prosadit i přes odpor mladých lidí, které označil za „oklamané“ a kteří cítí odpor k Rusku, píše Reuters.
„Každý o tom na první dobrou s vámi začne hovořit,“ uvedla Procházková. Sobotní demonstrace má být podle redaktorky velká právě před pondělním jednáním. „Má být varovným upozorněním na to, že mladí lidé, kteří vyšli do ulic, to nehodlají vzdát,“ podotkla.
Také zpravodaj ČT Karel Rožánek zmínil, že pokud bude parlament zákon projednávat v pondělí a úterý, dá se předpokládat, že lidé, kteří s tím nesouhlasí, vyjdou do ulic nejen Tbilisi, ale i dalších gruzínských měst. „Budou nabývat na síle,“ podotkl s tím, že ale sobotní protest je poklidný a policie proti demonstrantům na rozdíl od předchozích dní nezasáhla.
V Tbilisi se demonstrace v poslední době konaly prakticky každý den; minulý týden se jedné z nich zúčastnily podle agentury Reuters desítky tisíc lidí, proti kterým policisté použili slzný plyn, vodní dělo i gumové projektily. Protesty ustaly po dobu pravoslavných Velikonoc, opět by se měly rozhořet v sobotu.
