Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.
Pro zákon, který chce vláda definitivně schválit do poloviny května, hlasovalo 83 poslanců a 23 bylo proti. Musí ještě projít třetím čtením. Poté se předpokládá, že ho vetuje prezidentka Salome Zurabišviliová, což mohou vládní poslanci přehlasovat svou většinou.
Na protest proti zákonu se večer sešly desetitisíce lidí, uvedla AFP. Demonstranti se za mávání vlajkami Gruzie a Evropské unie shromáždili před budovou parlamentu. Policie poté proti demonstrantům nasadila slzný plyn a ohlušující granáty, píše Reuters.
Návrh od chvíle, kdy jej vládní strana Gruzínský sen v polovině dubna předložila parlamentu, opakovaně přivedl do ulic tisíce Gruzínců. Při úterních střetech u sídla parlamentu zadržela policie více než šedesát demonstrantů a šest policistů bylo zraněno, uvedl ministr vnitra Aleksandre Darachvelidze. K rozehnání demonstrantů policisté použili slzný plyn a vodní dělo.
„Neopouštějte cestu do Evropy,“ vzkázala von der Leyenová
Zákon vyvolal obavy v Bruselu, který varoval, že přijetí tohoto typu zákona by mohlo zmařit gruzínské šance na vstup do EU.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že s „hlubokým znepokojením“ sleduje demonstrace v Gruzii, které potlačuje policie. Odsoudila násilí a vyzvala gruzínskou vládu, aby „neopouštěla cestu do Evropy“. „Gruzínští občané vyjadřují svou hlubokou oddanost demokracii a gruzínská vláda by měla tento jasný vzkaz vzít na vědomí,“ uvedla v prohlášení zveřejněném na síti X. Napsala také, že EU jasně vyjádřila své obavy ohledně chystaného zákona o zahraničním vlivu.
Chystaný zákon má podle strany Gruzínský sen vnést větší jasno do financování nevládních organizací. Odpůrci dokument označují za „ruský zákon“, sepsaný po vzoru Ruska, kde podobná právní úprava umožnila Kremlu potlačit opozici a nevládní organizace a umlčet nezávislá média.
Gruzínský sen, který v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku. Vládní strana ale podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenějším uskupením v zemi, i když její popularita od posledních voleb v roce 2020 zeslábla.
