Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.
Čtvrteční oslavy začaly u Hlávkovy koleje, kde řečníci v sérii projevů vzpomenuli oběť studentů z roku 1939 i solidaritu tehdejších škol v zahraničí. Připomněli také, že řadě studentů se podařilo z Československa uprchnout a zapojit se do bojů proti nacistickému Německu v zahraničí. Vyzdvihli rovněž pomoc dnešních studentů Ukrajině.
Stovky lidí se ve čtvrtek dopoledne i přes špatné počasí sešly na Albertově, kde se 15. listopadu 1939 konalo poslední rozloučení se studentem lékařské fakulty Janem Opletalem, který byl smrtelně zraněn při demonstraci proti německým okupantům. Od pamětní desky pak v roce 1989 vyšli na pochod studenti. Ve čtvrtek na Albertově vystoupili rektoři vysokých škol i zástupci studentů. Připomněli hrdinství a odvahu těch, kteří se nebáli postavit totalitnímu režimu.
Centrem dění se stala tradičně pražská Národní třída, kde se tvrdý zákrok policie proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989 stal spouštěčem událostí vedoucích k pádu komunistického režimu. Tehdejší události si u pamětní desky připomněli nejen představitelé státu, ale i běžní občané.
Na Národní třídě probíhala po celý den studentská slavnost, kterou již tradičně pořádá spolek Díky, že můžem pod heslem „O svobodu se musíme starat“. V programu zazněla v jednu odpoledne státní hymna. Už v tradičním a symbolickém čase 17:11 z Paláce Metro se ulicí nesla Modlitba pro Martu, tentokrát v podání herečky a zpěvačky Bereniky Kohoutové. Navázala tak na Janu Kirschnerovou nebo Anetu Langerovou.
Největší koncentrace lidí byla jako vždy u pietního místa u Kaňkova paláce. Zapálit svíčku bylo možné nejen osobně, ale i na dálku. Stačilo napsat a dobrovolníci svíčku zapálili a donesli na místo. I letos se pieta dočkala sokolské a skautské stráže. Svíčky lidé zapalovali i u Srdce pro Václava Havla na počest prvního českého prezidenta.
Výstavy, pouliční představení a koncerty doplnil brunch na podporu samoživitelek nebo debaty věnované nadcházejícím prezidentským volbám, evropským tématům či ruské agresi proti Ukrajině.
S tímto tématem souvisel odpolední Pochod na podporu demokracie nebo konference Hybridní válka Ruska proti demokratickému světu, na které vystoupili premiér Petr Fiala (ODS) či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která vyzvala k přísnějším sankcím proti ruskému režimu a podpoře Ukrajiny. „Stůjte při Bělorusku, stůjte při Ukrajině, stůjte při demokratické Evropě,“ uvedla.
Odpoledne vyrazil z ulice Na Slupi na Jungmannovo náměstí Pochod za demokracii, který se obešel bez proslovů. Účastníci v něm vyjadřovali podporu Ruskem napadené Ukrajině.
Nešlo o jediný pochod Prahou během 17. listopadu. Kritici současného uspořádání ohlásili na poledne demonstraci za demisi Fialovy vlády na pražskou Letnou. Odpoledne vyrazil z Opletalovy ulice průvod k České televizi, kde se konala další protivládní demonstrace.
K památníku na Národní třídě zamířili politici
Politici si události 17. listopadu každý rok připomínají položením květin k památníku na Národní třídě. Už ve středu večer na místo zamířila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ve čtvrtek ráno na Národní třídu dorazil šéf ANO a prezidentský kandidát Andrej Babiš s místopředsedy hnutí Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou nebo předseda ČSSD Michal Šmarda.
Z vládních politiků jako první k pamětní desce položil květiny vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), po něm přišli také zástupci Pirátů – vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, šéf diplomacie Jan Lipavský či pražský primátor Zdeněk Hřib. Boj proti totalitě na Národní třídě ocenil i místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí a životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Před polednem k památníku dorazil i premiér Fiala s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).
Na Národní třídu kromě Babiše přišli i další prezidentští kandidáti – předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer (nezávislí) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a generál v záloze Petr Pavel.
Koncert pro budoucnost
Již několik let patří k oslavám 17. listopadu na Václavském náměstí i Koncert pro budoucnost. Pětihodinový program, který byl také připomínkou důležitosti demokratických hodnot a občanské sounáležitosti, nabídl desítky hudebních čísel. Už na začátku koncertu se na Václavském náměstí shromáždily tisíce lidí.
Převážně domácí muzikanty letos doplnila ruská punková kapela Pussy Riot, která patří k významným kritikům ruského prezidenta Vladimira Putina. Do plného Václavského náměstí členky kapely vykřičely kritiku Putina, která odkazovala i k jejich vystoupení v Moskvě před deseti lety, za něž si vysloužily tvrdé tresty. Vyzývaly ke vzpouře, kritizovaly Putina za jeho propojování světské moci s církví, za korupci, za potlačování lidských práv i falešné vlastenectví, jemuž podléhá množství Rusů.
Před vystoupením ruské feministické kapely se představili třeba Lenka Dusilová Band, zpěváci David Koller a Ben Cristovao, kapely Čhave Romane.
Studentský sbor z DAMU zazpíval českou hymnu a Ondřej Ruml Modlitbu pro Martu, která před 33 lety na Václavském náměstí po dlouhých letech útisku zazněla poprvé znovu veřejně z úst Marty Kubišové.
Vystoupili také členové projektu Nevzdám se. Tvoří ho čeští, běloruští a ukrajinští muzikanti vystupující na podporu Ukrajiny. Za české umělce zazpívali třeba David Koller, Monika Načeva, Michal Pavlíček nebo Lenka Dusilová.
Oslavy probíhaly i mimo Prahu
V Brně si lidé svátek připomněli festivalem Brněnský sedmnáctý. Program začal slavnostním nástupem skautů, tedy organizace, kterou nacisté i komunisté zakázali. Poselstvím dvou zmíněných let, které řečníci zmínili, je svoboda a demokracie. To jsou hodnoty, o které je potřeba pečovat, a které si lze zachovat pouze občanskou odvahou a angažovaností ve střetu s těmi, kteří svobodu a demokracii neuznávají, uvedli.
Večer Brnem prošel lampionový průvod, který pořádal Nadační fond studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Trasa vedla okolo budov vysokoškolských fakult nebo Kounicových kolejí, kde nacisté věznili své odpůrce.
V Jihlavě si výročí sametové revoluce připomněli lidé u památníku Klíčů. Setkání začalo tři hodiny po poledni. Lidé přinesli květiny a zapalovali svíčky. Miloš Vystrčil na akci mluvil o naději, kterou vidí v mládeži. Zúčastnili se i tamní hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO) a jihlavský primátor Petr Ryška (ODS). Na totalitu zavzpomínal i farář československé husitské církve František Tichý.
Do neděle budou u památníku panely s příběhy lidí z regionu, jejichž život poznamenala komunistická totalita. Výstava Příběhy našich sousedů, vytvořená iniciativou neziskové organizace Post Bellum, byla předtím v jihlavském parku Gustava Mahlera.
Také v Karlovarském kraji si lidé připomínali pietními akcemi, přednáškami či průvodem Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. V Karlových Varech připravila organizace Paměť národa besedu s pamětníky, v Mariánských Lázních nasvítili kolonádu v barvách české trikolory. V Hradci Králové byl největší akcí průvod organizovaný studenty vysokých škol a večerní divadelní happening.
Výročí si lidé připomněli také ve Zlínském kraji. V barvách trikolory se večer rozzářil zlínský Památník Tomáše Bati, kdy zazněla také píseň Modlitba pro Martu. V krajském městě se konaly i další akce – na náměstí Míru proběhl Koncert svobody Zlín 2022, před budovou radnice u Památníku obětem totality se konal pietní akt. Na Gahurově prospektu, v parku pod Památníkem Tomáše Bati, se u lavičky Václava Havla konalo v rámci celostátního Festivalu svobody shromáždění k 33. výročí sametové revoluce a na podporu Ukrajiny.
V Ústí nad Labem lidé vzpomínali na rok 1989, připomínali události roku 1939 a v proslovech se dotkli také současného dění na Ukrajině. Zdůrazňovali úlohu voleb. Průvodem za svobodu a demokracii si připomněli Mezinárodní den studentstva. Svíčky za deště položili u pomníku obětem komunismu od Olbrama Zoubka, kde si také vyslechli píseň Modlitba pro Martu.
