Listopadové výročí doprovázely i protesty, organizátoři kritizovali současné poměry

UDÁLOSTI: Demonstrace proti vládě a České televizi (zdroj: ČT24)

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Sváteční demonstraci proti vládě a České televizi svolal organizátor podzimních protivládních shromáždění Ladislav Vrabel. Účastníci protestu se ve dvě odpoledne sešli v Opletalově ulici nedaleko Hlavního nádraží, odkud se vydali na pochod po magistrále. 

Policie kvůli průvodu odkláněla dopravu ve směru z centra na Pankrác. Uzavření magistrály zkomplikovalo i náhradní autobusovou dopravu za metro C. Dopravní podnik autobusy ve směru na Pražské povstání odkláněl přes Myslíkovu a Podolské nábřeží.

Cílem pochodu byla budova ČT na Kavčích horách, kam průvod dorazil kolem čtvrté. Účastníci akce zde demonstrovali „za umožnění vystoupení ve vysílání“, jejich představitel chtěl totiž pronést desetiminutový projev na ČT1 a ČT24. Televize tento požadavek ovšem odmítla už ve středu na Twitteru. „Takto to nefunguje,“ uvedla. „Program ČT určují pravidla, kodexy, standardní postupy. Ne tlak. ČT projevy na přání vysílat nemůže. A nebude.“

Vrabel podle ČTK předem avizoval, že protest na Kavčích horách bude poklidný.  Mezi řečníky patřila někdejší členka Rady ČT Hana Lipovská nebo politička Jana Bobošíková. „My jediné, co potřebujeme, je ukázat nějakým způsobem sami sobě, že většina lidí chce odvolat vládu. A jakmile to ukážeme, tak to prezident musí udělat, protože jsme v demokracii,“ řekl organizátor.

V projevech před sídlem ČT zněla kritika obsahu zpravodajství ČT. Podle vystupujících není nestranné, protože v době pandemie covidu-19 příliš kladlo důraz na informace o očkování proti nemoci a v době války na Ukrajině dává málo prostoru ruským názorům. Demonstranti také kritizovali vládu, která podle nich žene Česko do války. Za největší zlo současnosti řečníci označili členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Na protest dohlíželi policisté, až na drobné slovní střety se ale akce obešla bez konfliktů. Pražská policie již ve středu vzkázala, že je připravená udělat maximum pro zajištění veřejného pořádku a ochrany zdraví i majetku. Rezidenty upozornila na to, že některé ulice poblíž sídla televize budou až do večera zcela neprůjezdné. 

Demonstrace spolku Česká republika na 1. místě
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Bezpečnostní expert: Je to kolorit

„Protestní akce na různé státní svátky jsou koloritem celou polistopadovou dobu,“ komentoval pražskou demonstraci bezpečnostní expert z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. „To, že jsou protesty umožněny a že se dají prezentovat radikální názory, svědčí o tom, že jsme v tomto ohledu funkční demokracií.“

Protesty z posledních měsíců mají podle Mareše větší množství příčin; kombinuje se v nich nespokojenost té části politického spektra, které se považuje za nedostatečně zastoupené v parlamentu, spolu s občanskými obavami z energetické krize a jejích negativních dopadů. „Také je to důsledek ruské agrese na Ukrajinu. Řada lidí má pocit, že by se měla změnit naše prozápadní orientace a v agresi viděli příležitost, jak obrátit prozápadní směřování Česka,“ dodal Mareš.