Listopadové výročí doprovázely i protesty, organizátoři kritizovali současné poměry

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Demonstrace proti vládě a České televizi
Zdroj: ČT24

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Sváteční demonstraci proti vládě a České televizi svolal organizátor podzimních protivládních shromáždění Ladislav Vrabel. Účastníci protestu se ve dvě odpoledne sešli v Opletalově ulici nedaleko Hlavního nádraží, odkud se vydali na pochod po magistrále. 

Policie kvůli průvodu odkláněla dopravu ve směru z centra na Pankrác. Uzavření magistrály zkomplikovalo i náhradní autobusovou dopravu za metro C. Dopravní podnik autobusy ve směru na Pražské povstání odkláněl přes Myslíkovu a Podolské nábřeží.

Cílem pochodu byla budova ČT na Kavčích horách, kam průvod dorazil kolem čtvrté. Účastníci akce zde demonstrovali „za umožnění vystoupení ve vysílání“, jejich představitel chtěl totiž pronést desetiminutový projev na ČT1 a ČT24. Televize tento požadavek ovšem odmítla už ve středu na Twitteru. „Takto to nefunguje,“ uvedla. „Program ČT určují pravidla, kodexy, standardní postupy. Ne tlak. ČT projevy na přání vysílat nemůže. A nebude.“

Vrabel podle ČTK předem avizoval, že protest na Kavčích horách bude poklidný.  Mezi řečníky patřila někdejší členka Rady ČT Hana Lipovská nebo politička Jana Bobošíková. „My jediné, co potřebujeme, je ukázat nějakým způsobem sami sobě, že většina lidí chce odvolat vládu. A jakmile to ukážeme, tak to prezident musí udělat, protože jsme v demokracii,“ řekl organizátor.

V projevech před sídlem ČT zněla kritika obsahu zpravodajství ČT. Podle vystupujících není nestranné, protože v době pandemie covidu-19 příliš kladlo důraz na informace o očkování proti nemoci a v době války na Ukrajině dává málo prostoru ruským názorům. Demonstranti také kritizovali vládu, která podle nich žene Česko do války. Za největší zlo současnosti řečníci označili členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Na protest dohlíželi policisté, až na drobné slovní střety se ale akce obešla bez konfliktů. Pražská policie již ve středu vzkázala, že je připravená udělat maximum pro zajištění veřejného pořádku a ochrany zdraví i majetku. Rezidenty upozornila na to, že některé ulice poblíž sídla televize budou až do večera zcela neprůjezdné. 

Demonstrace spolku Česká republika na 1. místě
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Bezpečnostní expert: Je to kolorit

„Protestní akce na různé státní svátky jsou koloritem celou polistopadovou dobu,“ komentoval pražskou demonstraci bezpečnostní expert z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. „To, že jsou protesty umožněny a že se dají prezentovat radikální názory, svědčí o tom, že jsme v tomto ohledu funkční demokracií.“

Protesty z posledních měsíců mají podle Mareše větší množství příčin; kombinuje se v nich nespokojenost té části politického spektra, které se považuje za nedostatečně zastoupené v parlamentu, spolu s občanskými obavami z energetické krize a jejích negativních dopadů. „Také je to důsledek ruské agrese na Ukrajinu. Řada lidí má pocit, že by se měla změnit naše prozápadní orientace a v agresi viděli příležitost, jak obrátit prozápadní směřování Česka,“ dodal Mareš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...