Pankrác

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.

Českým věznicím scházejí stovky dozorců a strážných. Nejvíce jich hledají ve Valdicích na Jičínsku. Kvůli nedostatku personálu tam už museli pozastavit dvě specializovaná oddělení pro vězně trpící poruchou chování. Podle vězeňské služby je problém získat hlavně mladé zájemce. Třeba i proto, že ve službě u sebe nesmějí mít vlastní mobilní telefon. Nepomáhá ani náborový příspěvek ve výši 150 tisíc korun.

Před sedmou hodinou večer se podařilo obnovit dodávky tepla a teplé vody do většiny domácností, které se musely ve čtvrtek obejít bez nich. Výpadek postihl jedenáct tisíc domácností na jihovýchodě Prahy, podle Pražské teplárenské to bylo kvůli poruše teplovodu v Michli. Původní odhad firmy hovořil o tom, že opravy potrvají až do deseti hodin večer.

Dělníci na stavbě pražského metra D prorazili poslední metry levého tunelu mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Místo prorážky je na hranici veřejného a neveřejného prostoru stanice asi třicet metrů hluboko nedaleko křižovatky ulic Jeremenkova a Na Strži. Stroje v podzemí dosud prorazily dva tisíce sto metrů tunelů.

V hlavním městě se od 1. ledna 2025 na jeden rok uzavře stanice metra C Pankrác. Důvodem je výstavba přestupu na stejnojmennou stanici budované linky metra D. Zároveň dopravní podnik (DPP) zrekonstruuje současnou stanici, v níž se mimo jiné zmodernizuje osvětlení a vybuduje veřejné WC. Vlaky budou po dobu výluky stanicí pouze projíždět. Současně s opravami se prodlouží tramvajová trať z Pankráce na roh Budějovické a Na Strži a vybuduje se podchod. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní.

Financování stavby metra D s pomocí úvěru předjednaného s Evropskou investiční bankou (EIB) není ohroženo. V tiskové zprávě to uvedl vedoucí tiskového odboru pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. Pochybnosti se objevily kvůli kritice soutěže na stavbu druhého úseku nové linky z Olbrachtovy na Nové Dvory ze strany sdružení vedeného firmou PORR, které DPP kvůli nesplnění zadávacích podmínek z tendru vyloučil.

Česká pošta v pátek bez udání důvodu zrušila elektronickou aukci tří nemovitostí v Praze 4 z minulého týdne. Celkem za ně měla od vítěze získat téměř čtyři sta milionů korun. O nemovitosti projevil zájem pražský magistrát, který v pondělí oznámil, že bude usilovat o zrušení aukce. Radní hlavního města Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že rozhodnutí vítá a s poštou chce jednat o odkupu budov. O důvodu zrušení aukce informaci nemá. Praha podle něj nabídla poště za nemovitosti vyšší cenu, než za jakou se vysoutěžily.

Česká pošta vydražila budovu, v níž sídlí její pobočka na pražské Pankráci. Prostory chce nicméně státní podnik využívat dál. Stejně tak počítá s tím, že bude dál poskytovat své služby na hlavní poště na Novém Městě, i když palác, v němž pošta sídlí, se chystá rovněž prodat. Vedení pošty je přesvědčeno, že se podniku vyplatí si prostory pronajímat.

Představenstvo pražského dopravního podniku (DPP) schválilo vítěze tendru na druhý úsek metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. V soutěži uspělo sdružení vedené firmou Subterra s nabídnutou cenou zhruba třicet miliard korun bez DPH, v tiskové zprávě o tom informoval vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík. Vedení DPP zároveň pro zásadní nedostatky v nabídce vyloučilo z tendru sdružení firem vedené společností PORR. Stavba metra D začala loni v úseku mezi Pankrácí a Olbrachtovou.

Česká pošta chce prodat nejdražší a nejlukrativnější ze svých nemovitostí, budovy a pozemky v Praze na Pankráci. V elektronické aukci je nabízí za vyvolávací cenu tří set deseti milionů korun. Pošta čeká, že díky prodeji majetku získá do svého ztrátového rozpočtu několik miliard korun.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4 kvůli stavebnímu povolení pro trasu metra D. Firma a muž už dříve neúspěšně zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí NSS je dočasně zpřístupněné na úřední desce. Pražský magistrát ho podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) uvítal, stejně tak i ředitel dopravního podniku (DPP) Petr Witowski. Ve sporu šlo konkrétně o provozní úsek z Pankráce na Nové Dvory. Stavba už začala, pražský magistrát ji povolil v červnu 2021.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Přesně po roce od zahájení stavby metra D zbývá k propojení stanic metra Pankrác a Olbrachtova prokopat šedesát metrů tunelu. Nyní je už na stavbě podle Dopravního podniku (DPP) vykopána polovina tunelů, zhruba 1,6 kilometru. Ražby na prvním úseku potrvají ještě necelé tři roky, zhruba do přelomu let 2025 a 2026. DPP zároveň připravuje tendr na nákup automatizovaných vozů pro linku C a D.

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Se stavbou čtvrté linky pražského metra se počítalo už při zahájení výstavby na konci 60. let 20. století. Jak šel čas, měnila se místa, kudy má metro projíždět; pouze barva zůstala stejná. Současnou podobu dostala linka na konci 80. let, přičemž plány prošly drobnými úpravami. Předpokládá se i další rozšíření déčka na sever, kam ale případně povede metro z Náměstí Míru, zatím nebylo rozhodnuto. Jednou z variant bylo Náměstí Republiky, podle druhé by měla trasa zamířit na Žižkov a dále do Vysočan. Do budoucna by přitom k lince D mohly přibýt i další: třeba okružní linka, kterou má v Evropě třeba metro v Moskvě, v Oslu nebo v Kodani.

Dopravní podnik hlavního města Prahy zahájil stavbu první části linky D metra v úseku Pankrác – Nové Dvory o pěti stanicích, pro který na začátku března získal pravomocné stavební povolení. Navázat mají stavby úseků Pankrác – Náměstí Míru a Nové Dvory – Depo Písnice a celá trať mezi Náměstím Míru a Depem Písnice zvaná I.D o deseti stanicích a délce 10,6 kilometru za 97,79 miliardy korun by se měla otevřít najednou v roce 2029.

Praha může stavět trasu metra D z Pankráce do Písnice. Ministerstvo dopravy zamítlo odvolání odpůrců proti stavebnímu povolení, které je tak nyní pravomocné. Odvolat se dál nelze.

Přeplněným zařízením v Brně a Opavě má odlehčit nový detenční ústav pro zvlášť nebezpečné, duševně nemocné pachatele trestných činů. Vznikl v pražské pankrácké věznici. V třípodlažní budově je čtyřiadvacet cel, provoz zajistí devatenáct příslušníků Vězeňské služby a deset odborných pracovníků.

Ministerstvo dopravy zamítlo námitku o podjatosti pražského magistrátu v souvislosti se stavbou metra D. Námitku podala Pankrácká společnost, která se také odvolala proti vydanému nepravomocnému stavebnímu povolení. Na rozhodnutí v tomto případě město čeká. Pokud odvolání resort zamítne, městu a dopravnímu podniku nebude nic bránit v zahájení stavby.

Hlavní město bude v příštím roce zřejmě hospodařit s příjmy a výdaji ve výši zhruba 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice pak půjde přibližně 19,86 miliardy, z toho čtyři miliardy mají jít na stavbu metra D. Město bude v příštím roce rovněž splácet své dluhy a další peníze vloží do rezervy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválili pražští radní. Návrh rozpočtu musí ještě projednat a schválit zastupitelé.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Pražský dopravní podnik může uzavřít smlouvu s vítězem tendru na stavbu první části metra D. Dosud mu v tom bránilo předběžné opatření vydané loni v červenci Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Nyní všechna řízení spojená s touto zakázkou skončila a s nimi i platnost zákazu. Dopravní podnik také může získat stavební povolení na stavbu první části z Pankráce do Písnice. Ministerstvo dopravy zrušilo námitku o podjatosti magistrátu při rozhodování o stavbě.

Vedení hlavního města souhlasilo se zahájením stavby prvního úseku trasy metra D z Pankráce na Nové Dvory. Náklady by měly dosáhnout při započtení inflace zhruba 52,09 miliardy korun. Dokument ještě projednají pražští zastupitelé. Stavba první části by mohla začít podle dokumentu letos v říjnu.

Před 76 lety probíhalo v Praze už druhým dnem povstání. Na českou metropoli začaly z několika směrů útočit německé jednotky s těžkou technikou. Té bylo na straně povstalců zoufale málo. Nahrazovaly ji hlavně obrněné vlakové soupravy. Celkem operovalo v metropoli nebo jejím okolí 17 obrněných vlaků.