Pankrác strana 2 z 3

Přeplněným zařízením v Brně a Opavě má odlehčit nový detenční ústav pro zvlášť nebezpečné, duševně nemocné pachatele trestných činů. Vznikl v pražské pankrácké věznici. V třípodlažní budově je čtyřiadvacet cel, provoz zajistí devatenáct příslušníků Vězeňské služby a deset odborných pracovníků.

Ministerstvo dopravy zamítlo námitku o podjatosti pražského magistrátu v souvislosti se stavbou metra D. Námitku podala Pankrácká společnost, která se také odvolala proti vydanému nepravomocnému stavebnímu povolení. Na rozhodnutí v tomto případě město čeká. Pokud odvolání resort zamítne, městu a dopravnímu podniku nebude nic bránit v zahájení stavby.

Hlavní město bude v příštím roce zřejmě hospodařit s příjmy a výdaji ve výši zhruba 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice pak půjde přibližně 19,86 miliardy, z toho čtyři miliardy mají jít na stavbu metra D. Město bude v příštím roce rovněž splácet své dluhy a další peníze vloží do rezervy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválili pražští radní. Návrh rozpočtu musí ještě projednat a schválit zastupitelé.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Pražský dopravní podnik může uzavřít smlouvu s vítězem tendru na stavbu první části metra D. Dosud mu v tom bránilo předběžné opatření vydané loni v červenci Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Nyní všechna řízení spojená s touto zakázkou skončila a s nimi i platnost zákazu. Dopravní podnik také může získat stavební povolení na stavbu první části z Pankráce do Písnice. Ministerstvo dopravy zrušilo námitku o podjatosti magistrátu při rozhodování o stavbě.

Vedení hlavního města souhlasilo se zahájením stavby prvního úseku trasy metra D z Pankráce na Nové Dvory. Náklady by měly dosáhnout při započtení inflace zhruba 52,09 miliardy korun. Dokument ještě projednají pražští zastupitelé. Stavba první části by mohla začít podle dokumentu letos v říjnu.

Před 76 lety probíhalo v Praze už druhým dnem povstání. Na českou metropoli začaly z několika směrů útočit německé jednotky s těžkou technikou. Té bylo na straně povstalců zoufale málo. Nahrazovaly ji hlavně obrněné vlakové soupravy. Celkem operovalo v metropoli nebo jejím okolí 17 obrněných vlaků.

S německými jednotkami v Praze bojovalo až do 9. května 1945, kdy dorazila Rudá armáda, asi třicet tisíc povstalců. Byli mezi nimi nejen policisté, četníci či příslušníci vládního vojska, ale třeba také tramvajáci a skauti. Během povstání padly v bojích s německými jednotkami více než tři tisíce lidí.

Pražský Žižkov, Nusle a Pankrác v červnu čekají změny tramvajových linek. Jezdit začne nová linka 19, která spojí Pankrác a Hloubětín. Kvůli tomu se změní trasy čtyř dalších tramvají. ČT to potvrdil mluvčí Pražské integrované dopravy Filip Drápal. Nová linka využije novou trať na Pankráci, kterou pražský dopravní podnik otevřel loni, ale zatím zůstala nevyužitá. Travmaje s číslem 19 by měly začít jezdit po 4. červnu, kdy skončí stavební práce v Nuslích.

Výběrové řízení na stavbu metra D v úseku Pankrác–Olbrachtova se dále prodlužuje. Námitky k tendru, které vznesla společnost Eurovia CS, bude posuzovat předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. Firma totiž podala proti jejich dřívějšímu zamítnutí rozklad. Potvrdil to mluvčí úřadu Martin Švanda.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Pražská tramvajová síť se loni po devíti letech rozrostla o novou trať. Předtím se tak stalo v roce 2011, kdy tramvaje začaly jezdit po trati k podbabské železniční zastávce. V roce 2020 přišlo podstatně skromnější rozšíření v podobě obnovy 200 metrů tratě v ulici Na Pankráci. Je to ale startovní výstřel. Na spadnutí je stavba tří nových tratí a dopravní podnik se chystá i na další.

Přiznat se, zkrátit si délku procesu a dostat méně let ve vězení, takovou možnost mají od října nově obžalovaní z těžkých zločinů. Se státním zástupcem se mohou dohodnout na výši trestu. A pokud souhlasí i soud, proces definitivně končí. Dohoda o vině a trestu se od změny zákona používá desetkrát častěji. Do budoucna by tento systém mohl pomoci pro zrychlení celého soudního řízení.

Čeští jezuité dokončili první fázi blahořečení pátera Adolfa Kajpra, kterého za okupace věznili nacisté. V roce 1959 zemřel ve vězení po procesu vykonstruovaném komunisty. Shromážděné dokumenty, které mají prokázat oprávněnost jeho blahořečení, teď zamíří do Říma k přezkumnému řízení. Konečné rozhodnutí pak vydá papež.

Do pražského veřejného prostoru přibude nová socha. Jaroslav Róna během úterý ve čtvrti Pankrác instaluje desetimetrovou žirafu. Bronzové dílo natřené výraznou červenou barvou bylo třeba z jeho ateliéru odvézt po částech.

Tramvaje se vrátí do Budějovické ulice v Praze. V současnosti dopravní podnik staví prodloužení tratě v ulici Na Pankráci, ale městská rada nyní schválila další prodloužení. Nechá vypracovat projekt tratě před budovu pošty u křižovatky Budějovické ulice s Bystřickou. V tomto asi půlkilometrovém úseku mají vzniknout dvě nové zastávky – Pankrác a Bystřická.

Pražané se v budoucnu svezou z Pražského povstání na Pankrác tramvají. Dopravní podnik (DPP) v následujících týdnech obnoví trať ulicí Na Pankráci mezi křižovatkami s Na Veselí a Hvězdova. Do provozu se ale dostane až během výluky ve stanici metra C Pankrác při výstavbě přestupní stanice na novou trasu metra D – a kdy přesně to bude, zatím není jasné.

Z letošního září na příští jaro odložil pražský dopravní podnik zahájení stavby metra D, které má v první fázi propojit Pankrác a Nové Dvory, následně i Písnici a později též Vinohrady. Podle mluvčího podniku Daniela Šabíka se zdržela příprava stavby kvůli pandemii covidu-19.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Metro D z pražské Pankráce na Nové Dvory a později do Písnice se prozatím nemůže stavět. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pozastavil výběr zhotovitele – městský dopravní podnik nesmí uzavřít smlouvu, upozornil server Seznam Zprávy. Na antimonopolní úřad se s žádostí o prověření veřejné zakázky obrátila společnost Eurovia.

Ve vězení a v nedůstojných podmínkách skončil 27. června 1945 život jedné z nejrozporuplnějších postav československých dějin. Protektorátní prezident Emil Hácha, někdejší uznávaný právník, nacistickému vůdci v březnu 1939 odsouhlasil okupaci a v čele země zůstal až do konce války. Na druhou stranu se ale zasloužil o propouštění politických vězňů a první roky v úřadu také udržoval kontakty s exilem. Jeho politické působení navíc ovlivnila vážná nemoc.

19. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš takzvaný velký retribuční dekret. V jeho důsledku pak vznikly mimořádné lidové soudy, které po válce trestaly okupanty a kolaboranty s nacismem. Před soudem ale končili kromě zrádců i nevinní lidé. Hlavně v roce 1948, když komunisté retribuci obnovili, aby odstranili své odpůrce.

Praha už zná podobu tří stanic budoucího metra D – Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Vizualizace zveřejnil na Facebooku náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha sobě). Podle něj se magistrát zaměřil na jejich umělecké ztvárnění, architektonicky už do nich údajně nebylo možné zasáhnout, aby se stavba nezdržela. Tři stanice metra D navrhli Vladimír Kopecký, Jiří Černický a Stanislav Kolíbal.

Ruský finančník Vitalij Ginzburg, který údajně zpronevěřil peníze určené na vybudování kosmodromu, může být podle českého Nejvyššího soudu bez problému vydán do Ruska. Vyplývá to z rozhodnutí soudu. Podnikatel je už rok ve vazbě v pankrácké věznici a vydání do Ruska se brání všemi prostředky. Tvrdí, že ho tam nečeká spravedlivý proces. Celou věc rozhodne ministryně spravedlnosti.