V pankrácké věznici v Praze vznikl třetí detenční ústav v Česku. V Brně a Opavě jsou zařízení přeplněná

Přeplněným zařízením v Brně a Opavě má odlehčit nový detenční ústav pro zvlášť nebezpečné, duševně nemocné pachatele trestných činů. Vznikl v pražské pankrácké věznici. V třípodlažní budově je čtyřiadvacet cel, provoz zajistí devatenáct příslušníků Vězeňské služby a deset odborných pracovníků.

Rekonstrukce budovy v areálu pražské věznice vyšla na 47 milionů korun, nábytek i část bezpečnostních prvků vyrobili vězni. „Pro Vězeňskou službu je to obrovská pomoc. Chovanců detenčních ústavů přibývá přibližně deset ročně a stejný počet jich neubývá,“ uvedl při představení nového ústavu šéf Vězeňské služby Simon Michailidis. Upozornil na to, že kapacita stávajících dvou detenčních ústavů je naplněna na 130 procent.

První chovanci se do pankrácké detence přesunou příští týden. Ředitel pankrácké věznice Alexandr Vidlák řekl, že chovanci vůbec nepřijdou do styku s ostatními vězni. Dozorci byli na stážích v ostatních detencích, zkušenosti získávali i v bohnické léčebně. „Chovanci jsou zpravidla psychiatričtí pacienti a jejich chování je mnohdy nečitelné. Proto je potřeba dbát ještě větší pozornosti,“ porovnal práci v detenci s činností dozorců jinde ve věznici.

Nový ústav vznikl v třípodlažní budově z konce 19. století, která původně sloužila jako lakovna a v posledních letech před rekonstrukcí jako sklad. Podle Michailidise to ještě v roce 2018 byla ruina. Nový nábytek vyrobili vězni z Jiřic, odsouzení z Pankráce a Heřmanic se podíleli na výrobě bezpečnostních kovových prvků.

Chovanci budou mít k dispozici čtyřiadvacet cel, zázemí pro skupinové terapie či místnost pro sportovní a pohybové aktivity. V přilehlém venkovním prostoru mohou využívat tři vycházkové dvory a posilovací stroje. Od jara budou moci pracovat na zahradních záhoncích.

První detenční ústav vznikl v Brně

Zabezpečovací detence chrání společnost před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými lidmi i před lidmi závislými na návykových látkách, u kterých nepostačuje ochranné léčení v psychiatrických ústavech. První detenční ústav v Česku vznikl v lednu 2009 v areálu brněnské vazební věznice, od února 2013 funguje detence i v opavské věznici. Chovanců je aktuálně 113, z toho většina pobývá v detenci déle než dva roky.

„Psychiatrické nemocnice mají kam dávat pacienty na ochranných léčbách, kteří léčbu sabotují. Máme vrahy, kteří z psychotické motivace někoho zabijí, pak máme nejpočetnější skupinu psychopatů, dnes se tomu říká poruchy osobnosti, s nimi se nejhůř pracuje, pak mentálně retardovaní sexuální devianti,“ popsal primář Psychiatrického oddělení a detenčního ústavu v Brně Vladimír Smékal.

Obě zařízení překračují kapacitu

V brněnské detenci jsou muži i ženy. Funguje jako nástupní detenční ústav, kde odborný personál stanoví novým chovancům diagnostický posudek. Kapacita ústavu je 45 míst, momentálně v něm však žije 59 chovanců, z toho 12 žen. Ubytovací kapacitu překračuje i opavský ústav pro muže, kde je na 50 míst celkem 54 chovanců.

Pobyt v detenčním ústavu nařizují pachatelům trestných činů soudy, a to buď jako samostatné opatření, nebo vedle trestu vězení. V takových případech nastupuje pachatel do detence až poté, co si odpyká odnětí svobody. Detenci soud ukládá na neurčitou dobu a nejméně jednou ročně přezkoumává, zda trvají její důvody.

Smyslem léčebné i psychologické práce s chovanci je to, aby bylo možné detenci změnit na léčení v psychiatrické nemocnici, případně v propuštění na svobodu. Vedle skupinových i individuálních psychoterapií se v ústavech provádějí i rehabilitační programy jako arteterapie či muzikoterapie. Chovanci mohou využít možnosti rozhovorů s vězeňským kaplanem, trénují také sociální dovednosti nebo sebeobslužné činnosti jako vaření či praní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Některá města letos otevřela opravená koupaliště, jinde ale začátek prázdnin nestihli

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.
před 5 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Primátor Karviné Wolf nepůjde do vazby, rozhodl pravomocně soud

Soudkyně Okresního soudu v Ostravě propustila po téměř čtyřhodinovém jednání primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) obviněného v korupční fotbalové aféře. Státní zástupce pro něj žádal vazbu, protože se obával, že bude ovlivňovat svědky. Soudkyně ale návrhu nevyhověla, zmiňované důvody neuznala. Novinářům to po skončení jednání řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha. Proti rozhodnutí se není možné odvolat, Wolf, který vinu odmítá, tak bude stíhán na svobodě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 13 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 18 hhodinami

Městům chybí krizové plány pro vlny veder, říká architektka

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
před 18 hhodinami

Psi budou v centrální evidenci. Veterináři prosí majitele, aby chodili postupně

Od 1. července začne fungovat Centrální evidence psů (CEP). Údaje do ní budou zapisovat veterináři, nejpozději při nejbližším očkování proti vzteklině. Majitele psů ale vyzývají, aby nechodili do ordinací hned po spuštění systému. Obávají se jejich zahlcení. Kompletní evidence by měla vzniknout během tří let.
před 20 hhodinami
Načítání...