V pankrácké věznici v Praze vznikl třetí detenční ústav v Česku. V Brně a Opavě jsou zařízení přeplněná

Přeplněným zařízením v Brně a Opavě má odlehčit nový detenční ústav pro zvlášť nebezpečné, duševně nemocné pachatele trestných činů. Vznikl v pražské pankrácké věznici. V třípodlažní budově je čtyřiadvacet cel, provoz zajistí devatenáct příslušníků Vězeňské služby a deset odborných pracovníků.

Rekonstrukce budovy v areálu pražské věznice vyšla na 47 milionů korun, nábytek i část bezpečnostních prvků vyrobili vězni. „Pro Vězeňskou službu je to obrovská pomoc. Chovanců detenčních ústavů přibývá přibližně deset ročně a stejný počet jich neubývá,“ uvedl při představení nového ústavu šéf Vězeňské služby Simon Michailidis. Upozornil na to, že kapacita stávajících dvou detenčních ústavů je naplněna na 130 procent.

První chovanci se do pankrácké detence přesunou příští týden. Ředitel pankrácké věznice Alexandr Vidlák řekl, že chovanci vůbec nepřijdou do styku s ostatními vězni. Dozorci byli na stážích v ostatních detencích, zkušenosti získávali i v bohnické léčebně. „Chovanci jsou zpravidla psychiatričtí pacienti a jejich chování je mnohdy nečitelné. Proto je potřeba dbát ještě větší pozornosti,“ porovnal práci v detenci s činností dozorců jinde ve věznici.

Nový ústav vznikl v třípodlažní budově z konce 19. století, která původně sloužila jako lakovna a v posledních letech před rekonstrukcí jako sklad. Podle Michailidise to ještě v roce 2018 byla ruina. Nový nábytek vyrobili vězni z Jiřic, odsouzení z Pankráce a Heřmanic se podíleli na výrobě bezpečnostních kovových prvků.

Chovanci budou mít k dispozici čtyřiadvacet cel, zázemí pro skupinové terapie či místnost pro sportovní a pohybové aktivity. V přilehlém venkovním prostoru mohou využívat tři vycházkové dvory a posilovací stroje. Od jara budou moci pracovat na zahradních záhoncích.

První detenční ústav vznikl v Brně

Zabezpečovací detence chrání společnost před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými lidmi i před lidmi závislými na návykových látkách, u kterých nepostačuje ochranné léčení v psychiatrických ústavech. První detenční ústav v Česku vznikl v lednu 2009 v areálu brněnské vazební věznice, od února 2013 funguje detence i v opavské věznici. Chovanců je aktuálně 113, z toho většina pobývá v detenci déle než dva roky.

„Psychiatrické nemocnice mají kam dávat pacienty na ochranných léčbách, kteří léčbu sabotují. Máme vrahy, kteří z psychotické motivace někoho zabijí, pak máme nejpočetnější skupinu psychopatů, dnes se tomu říká poruchy osobnosti, s nimi se nejhůř pracuje, pak mentálně retardovaní sexuální devianti,“ popsal primář Psychiatrického oddělení a detenčního ústavu v Brně Vladimír Smékal.

Obě zařízení překračují kapacitu

V brněnské detenci jsou muži i ženy. Funguje jako nástupní detenční ústav, kde odborný personál stanoví novým chovancům diagnostický posudek. Kapacita ústavu je 45 míst, momentálně v něm však žije 59 chovanců, z toho 12 žen. Ubytovací kapacitu překračuje i opavský ústav pro muže, kde je na 50 míst celkem 54 chovanců.

Pobyt v detenčním ústavu nařizují pachatelům trestných činů soudy, a to buď jako samostatné opatření, nebo vedle trestu vězení. V takových případech nastupuje pachatel do detence až poté, co si odpyká odnětí svobody. Detenci soud ukládá na neurčitou dobu a nejméně jednou ročně přezkoumává, zda trvají její důvody.

Smyslem léčebné i psychologické práce s chovanci je to, aby bylo možné detenci změnit na léčení v psychiatrické nemocnici, případně v propuštění na svobodu. Vedle skupinových i individuálních psychoterapií se v ústavech provádějí i rehabilitační programy jako arteterapie či muzikoterapie. Chovanci mohou využít možnosti rozhovorů s vězeňským kaplanem, trénují také sociální dovednosti nebo sebeobslužné činnosti jako vaření či praní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne čelně srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu nehody vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu. Ulice byla zhruba tři hodiny neprůjezdná pro osobní dopravu a místo tramvají v daném úseku jezdily autobusy.
11:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 09:14

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
17. 5. 2026
Načítání...