Do pražského veřejného prostoru přibude nová socha. Jaroslav Róna během úterý ve čtvrti Pankrác instaluje desetimetrovou žirafu. Bronzové dílo natřené výraznou červenou barvou bylo třeba z jeho ateliéru odvézt po částech.
Róna je mimo jiné autorem jezdecké sochy markraběte Jošta Moravského v Brně. Když osmimetrovou sochu před pěti lety přesouval na brněnské náměstí, musel u svého ateliéru rozebrat střechu. V případě žirafy nic takového třeba nebylo, přestože je ještě o dva metry vyšší. Rozměrný artefakt se odvážel ve dvou částech, které se spojily až na místě určení.
Komplikovaná sprcha se čtyřma nohama
Na instalaci sedmiapůltunového díla spolupracoval umělec se statikem. „Mělo by odolat zemětřesení přes sedm stupňů i hurikánu. A kdybyste se podívali dovnitř, uvidíte, že je to velmi komplikovaná konstrukce. Svařená je ze sto osmdesáti bronzových a dalších desítek nerezových částí,“ upřesnil Róna.
Povrch nabarvil načerveno, aby socha působila hravě a výrazně. Sám ji v nadsázce popisuje jako sprchu se čtyřma nohama – žirafa má totiž místo hlavy sprchovou hlavici. „Je to vymyšlený tvor. Byl inspirován žirafou, ale v době, kdy jsem ho navrhoval, jsme se s dcerou dívali na filmy s Pokémony a chtěl jsem, aby socha byla hravá jako ty prapodivné postavičky,“ prozradil Róna.
Deset metrů je tak akorát
Venkovní plastika vznikala více než tři roky na zakázku od soukromého zadavatele. Sochař prý od něj dostal volnou ruku, pokud jde o podobu díla, investora ale musel přesvědčit o velikosti a umístění sochy.
„Mezi budovami bude socha působit akorát, možná spíš menší. Rozměr si určuje místo, kam socha přijde. Není mým záměrem dělat největší sochy na světě, ale je mým záměrem dělat sochy, které v prostoru, kam jsou určeny, fungují,“ vysvětluje Róna.
Případné debaty o desetimetrové žirafě příliš neřeší, i brněnský Jošt, který nevyvolal jen příznivé přijetí, se nakonec podle něho stal jedním z maskotů města. Mimochodem – přezdívá se mu brněnská žirafa.
