Praha už zná podobu tří stanic budoucího metra D – Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Vizualizace zveřejnil na Facebooku náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha sobě). Podle něj se magistrát zaměřil na jejich umělecké ztvárnění, architektonicky už do nich údajně nebylo možné zasáhnout, aby se stavba nezdržela. Tři stanice metra D navrhli Vladimír Kopecký, Jiří Černický a Stanislav Kolíbal.
Praha představila podobu dalších stanic metra D. Zaměřila se na jejich umělecké ztvárnění
Na trase metra D má být celkem osm stanic. Výtvarníci, kteří uspěli v soutěži týkající se tří stanic, pracují mimo jiné s geometrickými tvary nebo tématem lidského života. Na podobě stanic budou dále spolupracovat s jejich architekty, uvedli zástupci magistrátu, Dopravního podniku Praha (DPP), firmy Metroprojekt, Národní galerie (NG) a výtvarníci.
DPP nyní provádí geologický průzkum stavby metra D a už zažádal o stavební povolení na první úsek. Svou novou výtvarnou podobu už mají stanice Pankrác a Olbrachtova.
Náměstek primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr na svém facebookovém profilu ve středu zveřejnil slova: „Dnes už můžeme s jistotou říct, že se nebudou opakovat zpackané stanice áčka“. V Devadesátce ČT24 pak vysvětlil, že tím myslel návrat k původnímu konceptu, jakým vznikaly stanice metra v 80. letech. Tehdy byli dle něj vybíráni vynikající architekti společně s českými umělci tak, aby ztvárnili jednotlivé stanice. „Následně bylo v 90. letech na toto zapomenuto, takže jsme se v 21. století k tomuto konceptu zase vrátili,“ řekl. Tento koncept dle náměstka ukazuje, že jsou pražské stanice jedny z nejkrásnějších na světě.
GALERIE
Původní návrh podoby stanic metra D podle společnosti Metroprojekt
Důraz na geometrii
Výtvarník Stanislav Kolíbal řešil podobu stanice Nové Dvory. „Moje řešení vychází z lásky ke geometrii. Používám ji už od 60. let. Tentokrát jsem si zvolil téma rovnoběžek,“ uvedl. Ty na stěně tvoří šikmé linky či čtverce, které jsou v kontrastu s lineárním směřováním stanice.
Kromě stěn navrhl výtvarník na koncích nad eskalátory devět metrů dlouhé reliéfy, kdy dominantním prvkem prvního je kruh a druhého čtverec.
Křivka srdečního tepu
U stanice Nemocnice Krč se Jiří Černický inspiroval lidským životem a nemocnicí. Nad nástupišti plánuje kresby a ornamenty. „Já jsem to uchopil tak, že je to i místo, kde se provádí vědecký výzkum a uzdravují lidé,“ řekl.
Na začátku stanice tak bude napsána životní funkce a od něj povede linka zobrazující například dech, srdce či nervovou soustavu, které se budou prolínat. Schodiště a další části by pak měla zdobit kruhová skleněná díla připomínající Petriho misku či pohled mikroskopem.
„Chtěli jsme konceptualitu. Když přijedu na nemocnici, tak to téma tam má rezonovat. Základní koncept, grafy, tlukot srdce a dechu ještě rozvedeme, “ vysvětlila v Devadesátce ČT24 architektka metra Anna Švarc, se kterou budou podobu stanic výtvarníci ladit. Na otázku, zda nejsou témata necitlivá vůči nemocným, uvedla: „Koho uráží tlukot srdce? Myslím si, že je to možná spíš motivace v tom, že ty procesy jsou kontinuální a harmonické. Někdo to může brát jako výzvu, ano, naladí se mi ten tep, který teď nemám ideální.“
„Pohyblivé“ ornamenty
Oproti zbylým dvěma stanicím se Nádraží Krč liší tím, že je povrchovou stanicí. Umělecké dílo tak ovlivňuje, že je nahlíženo zevnitř i zvenčí a zároveň na něj má vliv denní světlo.
Vladimír Kopecký zvolil velké prosklené stěny s ornamenty, které se opticky rozpohybují při příjezdu a odjezdu vlaku. „Zážitky má jak cestující ve vagonu, tak i ten, kdo prochází,“ poznamenal. Celý povrch stěn je propojen vlnitými oblouky, kromě linek na nich budou ještě žluté pyramidy.
Architektonickou soutěž žádala petice
„Na prvních dvou stanicích (Pankrác a Olbrachtova) už dolaďování bylo zahájeno. Co se těchto tří stanic týče, tak jsme se viděli před dvěma týdny a proces je už v běhu,“ řekla Anna Švarc. Na jaře a v létě budou návrhy zapracovány do projektů.
Vypsání architektonických soutěží žádaly v petici tisíce Pražanů. Město slíbilo výtvarnou soutěž, která by nezasahovala do už schváleného projektu. DPP poté loni v červenci představil podobu prvních dvou stanic, na kterých se výtvarně podílejí Jakub Nepraš a Vladimír Kokolia. Komisi, která návrhy posuzuje, vede architekt David Vávra.
Z rozhodnutí magistrátu zaměřit se na umělecké ztvárnění stanic a architektonicky do nich už nezasahovat je mírně rozpačitý architekt a pedagog Zdeněk Rothbauer. Myslí si, že pouhé výtvarné dílo koncept metra nezachrání. V Devadesátce ČT24 uvedl, že historicky měla každá linie pražského metra nějaký koncepční prvek, který se táhl celou trasou. Na trase A dominují dle architekta různě barevné „buklíky“, na trase C mramor, na trase B je to sklo. Tvrdí, že teprve když se objeví architektonický motiv, tak se do něj mohou vkládat výtvarná díla.
„Samotná výtvarná díla to nezachrání. Metro, které mám velice rád, je stockholmské. Město je celé na skále, oni se rozhodli, že metro vytesají do žuly. Aby se udělala radost pro návštěvníky metra, tak je to pomalované. A hlavní motiv je to, že se to celé sekalo ve skále.“ Současný pražský návrh mu bez výrazné architektonické linky proto přijde plochý. „Je tam sice bílá barva se zakrytím stěn. Ale nevidím v tom vodicí moment, který by byl výrazný. Určitě ne jako u ostatních stanic,“ dodal.
Náměstku Scheinherrovi napsal „fanoušek“ nového konceptu metra na facebookový profil také nepříliš příznivou reakci. Dle komentáře prý „čmáranice na zdech koncept metra nespraví“. Náměstek měl ale v Devadesátce ČT24 připravená slova na obhajobu. „Byli jsme v situaci, kdy už jsme měli hotovou dokumentaci pro stavební povolení. To obrovské zdržení, které by znamenalo přepracování všech stanic, by bylo v řádu několika let a miliard korun. Toto je podle mě nejlepší střední cesta. Není pravda, že u těch stanic nejsou architekti. Máme kurátorku všech linek metra, máme architekta Davida Vávru, který dělá celkové pojetí linky metra D. Máme architekty jednotlivých stanic, ke kterým jsme vybrali umělce,“ ujistil.
Podle architektky metra Švarc ale trasa metra D společnou linku mít bude. „Bavíme se především o modré barvě, jednotná barva je charakteristická i pro stávající linky. Nejsilnější linie je ale to, že těm stanicím bude dominovat výtvarné dílo. Chceme, aby to dílo charakterizovalo tu stanici,“ vysvětlila v Devadesátce.
Kolik bude trasa stát
Na první vznikající úsek linky, mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, vypsal Dopravní podnik hlavního města Prahy v lednu zakázku za více než třináct miliard korun. Ta je tak vůbec největší veřejnou zakázkou vypsanou zatím v Česku v roce 2020. Vítěz ještě není znám, investor ale hodlá navzdory komplikacím daným koronavirovou krizí začít se stavbou ještě letos. Celý úsek z Pankráce do Písnice, tedy osm stanic, by měl v budoucnu vyjít na 57 miliard a v součtu s následnou navazující stavbou dvou stanic mezi Pankrácí a náměstím Míru skoro na 73 miliard.
Celkové náklady na trasu D ještě odhadnout nelze, stále se totiž neví, kam bude metro severně od náměstí Míru pokračovat. Scheinherr v pořadu ujistil, že na designu se škrtat nebude. „Ti výtvarníci, které jsme vybrali, představili nejen kvalitní dílo, ale mají i kvalitně rozpracován technologický postup, který pro nás neznamená extra náklady. My chceme, aby si lidé cestu v metru užívali,“ prohlásil.