Jana Bobošíková

„Dnes bych to nazval pracovitostí, dříve to byl workoholismus. Naučil se s tím pracovat a cení si svého volného času,“ říká o kandidátovi na prezidenta Karlu Divišovi jeho spolupracovník a přítel Ondřej Hlaváč. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Divišem natáčel Pavel Schrötter.

Uchazeči o post prezidenta Karel Diviš, Karel Janeček, Tomáš Březina i Pavel Zítko se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je nezaregistrovalo do lednových voleb. Po započtení závad podle resortu vnitra chybělo Divišovi do padesátitisícové hranice 116 podpisů, Březinovi přes čtyři tisíce. Vysoký počet nedostatků v kontrolovaných petičních arších vedl i k vyškrtnutí Janečka. Tomu scházely necelé dva tisíce podpisů.

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Lídři pěti stran a hnutí, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, debatovali v pořadu Politické spektrum na ČT24. Zaměřili se na domácí témata jako jsou hospodaření státu, covidová opatření nebo kvalita vzdělávání v českých školách. Diskutovali také o zahraniční politice a členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Hosty byli Vladimíra Vítová (Aliance národních sil), Petr Cibulka (Volte Pravý Blok www.cibulka.net), Jana Bobošíková (Volný blok), Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie) a Magdalena Davis (Zelení).

Politické uskupení Volný blok zahájilo ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami. Na pražské Letné volební lídr Lubomír Volný i další řečníci vyjádřili nesouhlas s vládními omezeními kvůli covidu-19 a s očkováním. Zároveň kritizovali plošné testování dětí před začátkem školního roku.

Kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem padlo trestní oznámení. Na tři ústavní soudce je podaly členky Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Ústavní soudce Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou podezírají ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.

Český svaz bojovníků za svobodu by měl připomínat hrdiny českého odboje druhé světové války. V posledních letech ale pod vedením bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky proslul spíš skandály. Nyní se proti vedení postavili sami členové spolku. Vytvořili platformu a ptají se, co se děje s šestimilionovou dotací, kterou každoročně získávají ze státního rozpočtu. Na připomínání českého odboje podle nich jde jen zlomek z dotace. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Karel Vrána.

Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Památník bude podle nich po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin. Lehmannová rezignovala v důsledku kritiky od lidických přeživších. Ministerstvo kultury už na její místo vyhlásilo konkurz. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) musí vedení památníku vyjít se všemi přeživšími.

Štěpánka Mikešová žila v Lidicích, v rukou nacistů ale skončila ještě před jejich vypálením; její domácí ji totiž udala gestapu a Mikešová zemřela v Osvětimi. Ženino jméno se tak mezi oběťmi lidické tragédie neobjevuje. Připomenul ji až historik Vojtěch Kyncl a osud chtěla vzpomenout i ředitelka Památníku Lidice, někteří ji ale obvinili z překrucování historie – a nakonec kvůli příběhu udání v čele památníku skončila. Případu se věnovali Reportéři ČT.

Český prezident Václav Klaus v souvislosti se vstupem země do Evropské unie opakovaně vyjadřoval obavy, aby se v ní jeho země nerozpustila jako kostka cukru v šálku čaje a tuzemští euroskeptici společenství rovnou připodobňovali k nadvládě Sovětského svazu. Kořeny české nedůvěry k integračnímu projektu ovšem sahají do minulosti ještě hlouběji – a mají německé a i rakouské akcenty.

Český svaz bojovníků za svobodu má připomínat hrdiny válečného odboje, v poslední době je ale častěji slyšet o skandálech jeho šéfa a bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky. Některá města proto odmítla svaz podpořit, mimo jiné Jablonec nad Nisou, kde člen svazu urážel a napadal učitele místního gymnázia. Svazu taky hrozilo, že nedostane státní dotaci, a peníze si pro něj nakonec vymínili komunisté, kteří by jinak nepodpořili návrh státního rozpočtu. O dění ve svazu bojovníků za svobodu natáčeli Reportéři ČT Jana Neumannová a Karel Vrána.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička nebude moct promluvit na pietě k 77. výročí vyhlazení Lidic. Neumožní mu to přípravný výbor akce, informovala předsedkyně oblastní organizace Jana Bobošíková. Vodička a vedení svazu už delší dobu čelí kritice za některé kroky, v úterý se je část členů pokusila odvolat. Ve středu pak Senát vyzval své členy, aby omezili účast na akcích svazu.