Listopadové výročí doprovázely i protesty, organizátoři kritizovali současné poměry

Nahrávám video

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Sváteční demonstraci proti vládě a České televizi svolal organizátor podzimních protivládních shromáždění Ladislav Vrabel. Účastníci protestu se ve dvě odpoledne sešli v Opletalově ulici nedaleko Hlavního nádraží, odkud se vydali na pochod po magistrále. 

Policie kvůli průvodu odkláněla dopravu ve směru z centra na Pankrác. Uzavření magistrály zkomplikovalo i náhradní autobusovou dopravu za metro C. Dopravní podnik autobusy ve směru na Pražské povstání odkláněl přes Myslíkovu a Podolské nábřeží.

Cílem pochodu byla budova ČT na Kavčích horách, kam průvod dorazil kolem čtvrté. Účastníci akce zde demonstrovali „za umožnění vystoupení ve vysílání“, jejich představitel chtěl totiž pronést desetiminutový projev na ČT1 a ČT24. Televize tento požadavek ovšem odmítla už ve středu na Twitteru. „Takto to nefunguje,“ uvedla. „Program ČT určují pravidla, kodexy, standardní postupy. Ne tlak. ČT projevy na přání vysílat nemůže. A nebude.“

Vrabel podle ČTK předem avizoval, že protest na Kavčích horách bude poklidný.  Mezi řečníky patřila někdejší členka Rady ČT Hana Lipovská nebo politička Jana Bobošíková. „My jediné, co potřebujeme, je ukázat nějakým způsobem sami sobě, že většina lidí chce odvolat vládu. A jakmile to ukážeme, tak to prezident musí udělat, protože jsme v demokracii,“ řekl organizátor.

V projevech před sídlem ČT zněla kritika obsahu zpravodajství ČT. Podle vystupujících není nestranné, protože v době pandemie covidu-19 příliš kladlo důraz na informace o očkování proti nemoci a v době války na Ukrajině dává málo prostoru ruským názorům. Demonstranti také kritizovali vládu, která podle nich žene Česko do války. Za největší zlo současnosti řečníci označili členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Na protest dohlíželi policisté, až na drobné slovní střety se ale akce obešla bez konfliktů. Pražská policie již ve středu vzkázala, že je připravená udělat maximum pro zajištění veřejného pořádku a ochrany zdraví i majetku. Rezidenty upozornila na to, že některé ulice poblíž sídla televize budou až do večera zcela neprůjezdné. 

Demonstrace spolku Česká republika na 1. místě
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Bezpečnostní expert: Je to kolorit

„Protestní akce na různé státní svátky jsou koloritem celou polistopadovou dobu,“ komentoval pražskou demonstraci bezpečnostní expert z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. „To, že jsou protesty umožněny a že se dají prezentovat radikální názory, svědčí o tom, že jsme v tomto ohledu funkční demokracií.“

Protesty z posledních měsíců mají podle Mareše větší množství příčin; kombinuje se v nich nespokojenost té části politického spektra, které se považuje za nedostatečně zastoupené v parlamentu, spolu s občanskými obavami z energetické krize a jejích negativních dopadů. „Také je to důsledek ruské agrese na Ukrajinu. Řada lidí má pocit, že by se měla změnit naše prozápadní orientace a v agresi viděli příležitost, jak obrátit prozápadní směřování Česka,“ dodal Mareš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 53 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled