Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.
Vnitro zkontroluje hlasy uchazečů o prezidentskou funkci, jména oficiálně oznámí 25. listopadu
Události: Kontrola podpisů (zdroj: ČT24)
23. listopadu 2012 tehdejší šéf odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych oznámil, že jeho úřad vyřadil z historicky první přímé volby prezidenta tři uchazeče. „A to pana kandidáta Dlouhého, pana kandidáta Okamuru a paní kandidátku Bobošíkovou,“ řekl tehdy.
Vnitro v roce 2012 chyby v podpisových arších neprůměrovalo, ale sčítalo. To pak u Nejvyššího správního soudu napadla Jana Bobošíková. Spor vyhrála a stát ji musel do prezidentské volby vrátit.
Podobnou chybu už vnitro opakovat nebude. „Samozřejmě budeme postupovat tak, jak to vyložil Nejvyšší správní soud, to znamená průměrovat,“ upřesnil ředitel odboru voleb ministerstva Tomáš Jirovec.
Letos ústavní právníci znovu diskutují třeba o tom, jestli může jeden poslanec či senátor podpořit jen jednoho, nebo více prezidentských adeptů. „Zákon nám explicitně nedává pokyn k tomu, abychom odmítli teoreticky duplicitní podpisy,“ dodal Jirovec.
„Mně se zdálo, že zrovna tuhle otázku vyřešil před pěti lety Nejvyšší správní soud, že to má být vázáno prostě na jednoho a ministerstvo vnitra tento názor neakceptovalo,“ uvedl vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.
„Můj názor je, že to není ideální, že toto by se ale mělo změnit nějak v zákoně, a pokud ta situace nastane, v těchto volbách by to opět mělo být akceptováno, “ uvedl člen katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss.
Dva uchazeče o Hrad podpořila letos svým podpisem například senátorka Adéla Šípová (Piráti). „Já jsem se seznámila podrobněji s rozhodnutím ministerstva vnitra, které bylo vydáno v souvislosti s poslední volbou prezidenta, a podle něho je ten výklad takový, že jeden poslanec nebo jeden senátor může udělit i více podpisů,“ uvedla Šípová.
Podpisy od senátorů, kterým už skončil mandát
Ministerstvo bude také posuzovat, jestli může započítat letošní podpisy od senátorů, kterým mezitím skončil mandát. Ty využil při podání kandidatury třeba uchazeč o post prezidenta Tomáš Zima.
„My uznáváme podpisy, pokud v době podání kandidátní listiny senátoři či poslanci, kteří navrhují kandidáta, jsou poslanci nebo senátory, mají ten mandát. V době podání kandidátní listiny,“ podotkl Jirovec.
Zima tvrdí, že doručil svou kandidaturu na vnitro 14. října, tedy v době, kdy ještě stále byli ve funkci i končící senátoři. Denisa Rohanová pak už minulý rok získala podpisy dvaceti poslanců z končící sněmovny. Vnitru je doručila loni na podzim – tedy ještě před letošním červnovým vyhlášením volby prezidenta. A právě to je podle ústavních právníků problém.
„Pak mi připadá, že tady by to měl být už poměrně jasný důvod, proč s takovou listinou nepracovat,“ upozornil Kysela.
Stejného názoru je i Preuss. „Myslím si, že dojde k odmítnutí této kandidatury, protože dokud volby nejsou vyhlášeny, tak není možné se registrovat,“ vysvětlil.
Ministerstvo vnitra eviduje několik lidí, kteří se sice formálně přihlásili do volby prezidenta, zároveň ale nedodali žádné archy s podpisy občanůr ani podpisy poslanců či senátorů. Tyto uchazeče ministerstvo z volby vyřadí.