Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.
Podle návrhu schváleného vládou budou celkové příjmy rozpočtu 2,123 bilionu korun, meziročně vzrostou o 1,8 procenta. Výdaje se proti letošku mají zvýšit o 3,5 procenta na 2,409 bilionu korun. Schodek by se měl příští rok prohloubit z 241 miliard korun plánovaných pro letošní rok. K vyššímu schodku podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí přispěje návratná půjčka na stavbu jaderných bloků elektrárny v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu.
Příjmy z dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele, které začne platit v příštím roce, ministerstvo financí v původním návrhu nezahrnulo, protože zákon začal platit až v září. Dodatečné daňové příjmy a odvody by měly být 13,9 miliardy korun. Ministerstvo podle Stanjury také proti prvnímu návrhu zvýšilo očekávané příjmy z Evropské unie o 12,8 miliardy korun. Zvýšil se i odhad příjmů z dividend státních podniků na základě průběžných údajů o jejich letošním hospodaření.
Podle Stanjury tvoří 11,3 procenta všech rozpočtových výdajů na příští rok investice, na které půjde z národních zdrojů 186 miliard korun, což je podle ministra dosud nejvyšší částka. Stanjura připomněl, že v roce 2021, kdy končila předchozí vláda hnutí ANO a sociální demokracie, byly národní investiční výdaje 103 miliard korun. V příštím roce by mělo jít dalších 86 miliard korun na investice z evropských zdrojů.
Proti původnímu návrhu ministerstva financí si nejvíc polepšilo ministerstvo dopravy, které získalo dodatečných 22 miliard korun, z toho deset miliard korun z evropských zdrojů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí získalo navíc 3,4 miliardy korun, zejména na projekty z Národního plánu obnovy a na platy zaměstnanců úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení.
Peníze navíc získalo i ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj získalo navíc 1,8 miliardy korun na podporu bydlení a digitalizaci stavebního řízení. V příštím roce tak bude hospodařit s částkou 24,9 miliardy korun. Ve srovnání s letošním rokem se jedná o navýšení o 11,6 miliardy korun, tedy o 87 procent.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) po jednání vlády upozornil, že většinu meziročního navýšení výdajů resortu tvoří peníze z evropských fondů, které úřad přerozděluje. Na svoji agendu získá MMR ze státního rozpočtu zhruba 8,5 miliardy korun.
Kulhánek také sdělil, že zhruba 2,2 miliardy korun ze státního rozpočtu se MMR chystá vynaložit na projekty dostupného nájemního bydlení podporované Státním fondem podpory investic (SFPI). Tyto peníze resort získá podle MMR z výnosů emisních povolenek. Spolu s prostředky obdrženými v letech 2024 a 2025 a vlastními zdroji SFPI tak je podle resortu pokryta celá vyčleněná částka na program ve výši sedmi miliard korun. Úřad předpokládá, že v roce 2026 příjemci podpory vyčerpají dotace ve výši 1,6 miliardy korun a úvěry v objemu 1,9 miliardy korun.
Státní fond podpory investic, který kromě programu pro dostupné bydlení zajišťuje i další dotace spojené s výstavbou, bude podle Kulhánka příští rok poskytovat dotace ve výši 4,4 miliardy korun. Na zvýhodněné půjčky bude směřovat 2,3 miliardy korun.
„V příštích letech bude klíčové pokračovat v podpoře přípravy bytových projektů obcí, kterou se nám podařilo znovu rozproudit. Stejně tak důležité bude pokračování programů SFPI a Národní rozvojové banky na výstavbu, koupě nebo rekonstrukce dostupných bytů. Jednáme o různých možnostech financování ze strany mezinárodních institucí, ale i pro jejich aktivaci bude podíl ze státního rozpočtu nadále potřebný,“ dodal Kulhánek.
Digitalizace stavebního řízení
Na digitalizaci stavebního řízení bude podle ministra příští rok směřovat 730 milionů korun. Systémy spuštěné v loňském roce působily od počátku problémy stavebníkům i úředníkům a vláda rozhodla o vypsání zakázky na jejich novou podobu. Nové systémy by měly být hotové a otestované do začátku roku 2028. MMR dříve informovalo, že předpokládá uveřejnění zakázky na vznik nových systémů ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Do bytové politiky by mělo z MMR také směřovat 250 milionů korun na příspěvky obcím a podpůrná opatření zákona o podpoře bydlení. Dalších nově vyjednaných 670 milionů korun MMR vyčlení na rozvoj regionů, a to hlavně na podporu hospodářsky a sociálně ohrožených území a cestovního ruchu.
Necelých devět set milionů korun bude mířit v příštím roce organizacím v působnosti ministerstva, jako je například Horská služba, CzechTourism nebo Centrum pro regionální rozvoj.
Vláda do úterní půlnoci musí návrh rozpočtu odeslat do sněmovny. Poslanci se jím ale budou zabývat až v novém složení po víkendových volbách. „Kdyby se povolební jednání zadrhla, může mít vláda k dispozici novou prognózu a můžeme se k návrhu rozpočtu vrátit,“ uvedl Stanjura. „Čím bude jednání rychlejší, tím je pravděpodobnější, že rozpočet nedozná změn,“ doplnil.
Opoziční hnutí ANO už dříve dalo najevo, že v případě volebního vítězství bude chtít vrátit rozpočet vládě k přepracování. V takovém případě by Česko pravděpodobně zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu.
Rozpočet je netransparentní a nedůvěryhodný, míní Schillerová
Místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová by vládu za upravený návrh rozpočtu nepochválila. „Stalo se to, před čím jsem varovala (…), že se tam objeví nové příjmy,“ sdělila a upřesnila, že má na mysli nové příjmy oproti makroekonomické predikci a srpnovému návrhu ministerstva financí. Šéf resortu podle ní tyto příjmy „vykouzlil“, protože okolo jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je ještě řada neznámých. Schillerová tak nové příjmy, které se v návrhu objevily, „zásadně zpochybňuje“.
Bývalá šéfka resortu financí se kriticky vyjádřila také k penězům určeným pro ministerstvo dopravy, které označuje za nedostatečné. Poznamenala, že ministr dopravy Martin Kupka (ODS) avizoval, že by oproti původnímu návrhu v kapitole potřeboval až o šedesát miliard více. „Realita je taková, že získává o jedenáct miliard méně oproti loňskému roku,“ sdělila Schillerová a dodala, že je přesvědčena o tom, že „peníze tam budou chybět“. Kupka na brífinku po jednání vlády přítomen nebyl a rozpočet zatím nekomentoval.
Místopředsedkyně ANO se vyjádřila také k rekordním investicím, o nichž hovořil Stanjura. Ty je podle ní potřeba očistit od investic do obrany. „Když si koupíte auto, tak to není investice, ale dlouhodobý hmotný majetek,“ uvedla a dodala, že se tyto investice nijak neprojeví v ekonomickém růstu. „Skutečné investice jsou ty, které jsou do dálnic, do železnic, do nového technologicko-vědeckého parku. To jsou věci, které mají vliv na ekonomický růst,“ zdůraznila. „To znamená, že abychom skutečně věděli, jaké jsou ty rekordní investice, musíme se podívat do střev rozpočtu,“ dodala.
Podle Schillerové je navíc potřeba podívat se i na příjmovou stránku. „Já nemám důvěru ve Zbyňka Stanjuru a tuto vládu. Není rok, aby se tam neobjevily některé takovéto rozpočtové podivnosti,“ prohlásila a dodala, že je pro ni rozpočet v tuto chvíli netransparentní a nedůvěryhodný. „A rozhodně se podle něho nedá hospodařit,“ uzavřela.
Návrh kritizuje i SPD
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) pokládá návrh rozpočtu za „potvrzení zhoubné politiky vlády“.
Podle Hrnčíře vláda hází miliardy na zbrojení a zahraniční závazky. „Zatímco zadlužuje naše děti a obírá o prostředky české občany, důchodce a naše klíčové resorty. Namísto skutečné konsolidace a ochrany našich národních zájmů vidíme jen účetní triky a prohlubování dluhu,“ prohlásil.
Rozpočet pokládá za cestu k hospodářské katastrofě a zhoršování životní úrovně. SPD ho prý v žádném případě nepodpoří. „Je třeba škrtat u byrokracie, dotačního byznysu a v zahraničních závazcích, ne na potřebách našich lidí,“ dodal.
Hřib kritizoval Stanjuru
Podle Pirátů je navrhovaný schodek důsledkem krátkozrakého hospodaření ministra Stanjury, který zakrývá skutečný stav veřejných financí účetními triky, a to místo toho, aby investoval do rodin, školství a dostupného bydlení.
„Ministr Stanjura se víc soustředí na to, aby rozpočet nějak vyšel na papíru, než aby řešil skutečné problémy lidí. Jenže z účetních triků rodiny nezaplatí nájem ani školku,“ prohlásil předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Česko podle Hřiba potřebuje rozpočet, který investuje do bydlení, vzdělávání a férových daní. Kabinet by měl pomáhat lidem zvládat růst cen bydlení, který je rychlejší než růst mezd, dodal. „Zvýšit daňovou slevu na poplatníka, valorizovat bonus na první dítě, snížit DPH na základní potřeby. Prostě pomoci rodinám s životními náklady. Místo řešení ale vláda hraje účetní kouzelnické představení,“ dodal Hřib.
Reakce Motoristů a Stačilo!
Podle předsedy Motoristů Petra Macinky rozpočet vystihuje bezradnost a nekompetentnost, které působení vlády provázely celé uplynulé čtyři roky. „Představit takto deficitní rozpočet v době hospodářského růstu, relativně nízké inflace i nezaměstnanosti a po zvýšení téměř všech daní je absurdní. Ministr financí Stanjura už ani nepředstírá, že si půjčuje na investice. Stanjurovi došly peníze i na provoz,“ uvedl Macinka. Hovořil o potřebě rozpočet po volbách změnit.
„Pokud tato vláda dokázala snížit občanům reálné mzdy na úroveň roku 2019, tak my také víme, že i státní rozpočet by se dal očesat na rok 2019,“ řekla ekonomická expertka hnutí Stačilo! Jana Bobošíková.
Analytici vidí rizika pro rozpočet ve změně vlády a v odhadu příjmů
Hlavní ekonom banky CREDITAS a člen prognostického panelu České bankovní asociace Petr Dufek považuje aktuální vládní návrh za lepší než ten původní. „Ale řekl bych, že celkově se hodnocení příliš nemění. Je pravda, že vláda sice našla nějaké dodatečné zdroje, ale ten předchozí schodek se nezměnil,“ uvedl s tím, že oproti současnosti tak nenastal žádný posun k lepšímu. Dufek se vyjádřil i k rekordním investicím. „Musíme počítat i s tím, že rekord, který vzniká, vzniká i v důsledku inflace a že v reálném vyjádření není ten skok nahoru až tak významný. V některých kapitolách dokonce mohou být investice reálně nižší,“ sdělil expert.
„Navzdory schválení návrhu rozpočtu přetrvává riziko, že nová vláda může přistoupit k jeho přepracování. Rizikem případných úprav je zejména zvýšení výdajů. Ty by mohly být částečně kompenzovány vyššími odhadovanými příjmy. U nich představitelé hnutí ANO předpokládají růst především díky omezení šedé ekonomiky. Je však nepravděpodobné, že by tímto způsobem bylo možné navýšit příjmy o stovky miliard korun, jak opakovaně zaznívalo,“ míní hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Úpravu rozpočtu po volbách předpokládá i hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. „I kdyby vládu sestavila současná vládní koalice, tak lze předpokládat různou sílu jednotlivých stran a tedy jiné rozložení priorit případné koalice. To by se vcelku logicky muselo promítnout i do změny struktury rozpočtu. V případě, že vládu sestaví jiná kombinace stran a třeba i s jiným lídrem, tak lze předpokládat úplné přepracování rozpočtu, který bude reflektovat priority nové vlády,“ sdělil.
Analytici se shodují, že případné úpravy rozpočtu by znamenaly pro Česko několik měsíců fungování v rozpočtovém provizoriu. „Jedná se o stav, kdy není schválen nový rozpočet a hospodaření státu se řídí nastavením rozpočtu předchozího roku. Měsíční limit výdajů je stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů předchozího roku, tedy roku 2025,“ vysvětlil Peterka.
Odborníci také připomněli, že vláda oproti původnímu návrhu ministerstva financí zvýšila odhad rozpočtových příjmů. „Otázkou je, zda tato očekávání stojí na přání, aby schodek nerostl ani přes dodatečný růst výdajů, nebo na skutečné analýze očekávaného vývoje ekonomiky v dalším roce. Výhled ekonomiky je v současné době pozitivní, ale existuje pro něj řada rizik v podobě obchodních válek, geopolitických rizik a dalších,“ připomněl Peterka.
Kabinetem schválený návrh zvýšil ve stejném objemu jako příjmy i rozpočtové výdaje. Jejich nasměrování analytici hodnotí pozitivně. „Vyšší výdaje směřují zejména do oblasti dopravy a školství, které představují klíčové oblasti tuzemské ekonomiky,“ domnívá se Berka.
Kladně vnímá posílení prostředků pro ministerstvo dopravy také Hospodářská komora. „Považujeme navýšení výdajů v této oblasti v obecné rovině za správný krok. Je nezbytné připomenout, že výdaje na dopravní infrastrukturu jsou především investicí. Výdaje směřující do této oblasti by v dlouhodobém horizontu měly být kompenzovány vyšším tempem růstu ekonomiky, a tedy mimo jiné i vyššími daňovými příjmy,“ řekl tajemník komory Ladislav Minčič. Ocenil i plánované zvýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace, které rovněž považuje za investici do budoucího růstu.
Návrh rozpočtu školství na příští rok je podle expertů podhodnocený
Podle expertů není navržený rozpočet ministerstva školství dostatečný. Ve srovnání s návrhem resortu financí ze srpna se zvedly výdaje ministerstva školství o 5,3 miliardy korun na 281,7 miliardy korun. Z toho 2,8 miliardy je pro vysoké školy, dalších 2,4 miliardy je na platy především zaměstnanců v regionálním školství a 0,1 miliardy korun na výstavbu nových škol, uvedlo ministerstvo financí na webu. V srpnovém návrhu počítalo pro vysoké školy s rozpočtem asi 35,02 miliardy korun.
„Bohužel školství pro tuto vládu není priorita. Podle našich dat bude pro splnění zákonných závazků a dalších cílů vlády chybět aspoň 7,2 miliardy korun,“ sdělil Karel Gargulák z PAQ Research. Peníze podle něj budou chybět například na cílené financování potřebných škol, které přinesla novela školského zákona. Nedostatečné je i navýšení pro vysoké školy, shodl se Gargulák s předsedkyní České konference rektorů a rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou.
Zástupci Rady vysokých škol, České konference rektorů a vysokoškolských odborů dříve požadovali pro příští rok navýšení rozpočtu vysokých škol o šest miliard korun. Vysokoškolské reprezentace budou podle Králíčkové prosazovat navýšení i u příští vlády.
Podle Kateřiny Konrádové z organizace Učitel naživo se české školství potýká s podfinancováním dlouhodobě. „Školy se potýkají jak s nedostatkem učitelů, jejichž platy se rok od roku vzdalují slibovaným 130 procentům, tak nízkým zájem o ředitelskou profesi a vysokými nerovnostmi mezi regiony,“ podotkla. Organizace ve vzdělávání ve společné výzvě dříve upozornily, že rozpočet školství na příští rok by měl být alespoň 288,9 miliardy korun. Navrhovaný rozpočet školství je nedostatečný i podle analytičky organizace EDUin Nikoly Šrámkové.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že návrh rozpočtu nepochybně ještě po říjnových volbách přepracuje nová vláda. „Žádný resortní ministr nemůže být s rozpočtem bezvýhradně spokojen, v oblasti školství však představuje (schválený návrh) dobrý základ: umožňuje nárůst platů učitelů o sedm procent i navýšení výdajů na veřejné vysoké školy,“ míní Bek.
„Pokud jde o prostředky na platy zaměstnanců ve školství, schválený rozpočet naplňuje kompromisní dohodu školských odborů s ministrem Bekem. Tím, že bylo doplněno do rozpočtu 2,4 miliardy korun, je pro pedagogy zajištěn nárůst o sedm procent, aniž by se muselo sahat do nenárokových složek platu,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.
Horkovod z Dukovan do Brna
Do rozpočtu se podle Fialy promítnou i náklady na stavbu horkovodu z Dukovan do Brna. Premiér to řekl v souvislosti se schválením rozpočtu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na příští rok a se střednědobým výhledem. Obyvatelům Brna a přilehlých obcí horkovod podle Fialy zajistí spolehlivé a levné dodávky tepla. Stavba horkovodu by měla začít v roce 2027, teplo by Brno mělo odebírat od roku 2031.
Celkové příjmy a výdaje SFŽP jsou vyrovnané a činí asi padesát miliard korun, sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Díky dnešnímu usnesení a garanci vlády k dlouhodobému financování projektu horkovodu do Brna to znamená, že v nejbližších dnech budu moci podepsat toto rozhodnutí, které zajistí bezemisní teplo,“ dodal ministr. Přibližně polovina tepla bude podle něj pocházet z horkovodu, dalších třicet procent z odpadu a pětina z dřevní štěpky.
Na financování výstavby horkovodu z Dukovan do Brna je připraveno až jedenáct miliard korun z výnosů z dražeb emisních povolenek, informovaly dříve SFŽP a ministerstvo životního prostředí.
Projekt horkovodu z Dukovan do Brna má za cíl využít odpadní teplo z výroby elektřiny v jaderné elektrárně Dukovany a přivést jej do brněnské dálkové tepelné sítě. Hlavním investorem jsou Teplárny Brno. Systém by měl pokrýt až polovinu potřeby tepla ve městě a přilehlých obcích, čímž výrazně omezí spotřebu fosilních paliv. Brno je v současnosti závislé na dovozu plynu z více než 80 procent. Vedle horkovodu bude město teplo získávat i ze zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno a z biomasy.
